Totem vlka

Annaud tentokrát nejde do hloubky, pouze líbezně krouží na povrchu dosti nepůvodní a jednoduché pohádkové rozprávky, která navzdory velké řemeslné profesionalitě a dobrému člověčímu srdíčku nemá čím překvapit a vlastně ani dojmout. Vyprávění je svěží jako jarní vítr na majestátních mongolských stepích a technicky náročné scény s divokými zvířaty opět berou dech, ale scénář poněkud selhává v přirozením propojení všech dějových motivů a především v oblasti přátelství a porozumění dvou živočišných druhů nedosahuje zdaleka takové intenzity jako například dnes takřka zapomenuté VOLÁNÍ VLKŮ. Od filmaře Annaudova formátu tedy zklamání, jako věrný náhled do čarokrásné přírody s její specifickou mytologií a životním řádem ale velmi příjemné a autentické dílo... 70% (27.06.2016)

Zápolení přirozené lidské moudrosti nasbírané mnoha generacemi pokorných hrdých lidí s "vědeckým" sociálním inženýrstvím vždycky dopadne špatně. Je-li onou "vědou" pak Maoův "vědecký komunismus", dopadá to ještě hůře. Až je z toho člověku do vzteku. Moc pěkný drsno-dojemný film umocněný nádhernou přírodou. (31.03.2018)

Po vizuální stránce pastva pro oči v kombinaci s nezlomnou přírodou a lidskou tvrdohlavostí. Není to film, který by nějak oslnil, i tak navzdory svému rezervovanému postoji k filmům s tématikou - člověk, příroda, zvíře - mě svým způsobem oslovil. Někdo v tom může vidět klišé nebo nějaký předem vykonstruovaný nature sluníčkarismus, ale záleží na každém, jak to kdo pojme. Vizuální stránka, precizní práce se zvířaty a nádherná Hornerova hudba dělají to, co dělá z obyčejného filmu ten lepší. (25.09.2015)

„CHYTIL SI BOHA, ABY SI HO ZOTROČIL. JEDNOHO DNE ZA TO ZAPLATÍŠ…“ /// Když naposledy Annaud točil o Číně (SEDM LET V TIBETU), vyfasoval doživotní zákaz vstupu do země. Proto bylo jeho angažmá velkým překvápkem. Když vono moc lidí točit se skutečnou, živou vlčí smečkou neumí. Takže oprášil vzpomínky na MEDVĚDA a DVA BRATRY, kejvnul na rozpočet 40 mega a (samozřejmě) souhlasil se zrušením zákazu ke vstupu do bolševický Číny. Ví totiž, že se pro tenhle typ příběhů narodil. Stačilo jen dát si bacha, aby politický poselství ustoupili těm ekologickejm a aby zvířata dostali víc prostoru než lidi. Asi proto zvířecím protagonistům nemůže konkurovat žádnej z herců. Zato budu dlouho vzpomínat nejen na dramatickou scénu při setkání Chen Zhena s vlčí smečkou, ale hlavně na předvedenou a poučnou akční podívanou, ve který pomstychtivý šelmy zničí socialistickej majetek. Autentickej lov ve sněhový bouři, je pastvou pro oči (i uši), stejně jako nenapodobitelný prostředí plání středního Mongolska. Díky záběrům jako ze žurnálu, se dá zapomenout na chybějící provokativní politickej podtext. J.J.Annaud předkládá ekologickou, politicky nezávadnou agitku, který bez mrknutí uvěříte, že vlk byl (a možná stále je) víc než člověk. Možná sem sedí i trefná poznámka, že kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou autobiografii, kterou v roce 2004 napsal Lü Jiamin (pod pseudonymem Jiang Rong), jsem nečetl. 2.) Ve stolku mě straší Rudá knížka. 3.) Thx za titule „eleintron“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (19.09.2015)

V poslední době mám pocit, že se dívám jen na filmy o vlcích a malířích. "O malířích" se mi líbilo hned několik filmů, "o vlcích" nejvíc Never Cry Wolf od Carrolla Ballarda na vlčí témata Farleyho Mowata. Annaudův "vlčí film" je sice vizuálně plnotučný, scénář je ale jen ubohou kostřičkou, která tuto plnotučnost neunese. Českému názvu "Talisman vků" nerozumín, původnímu "Le deriner loup" ano, i když co s vlkem bez vlčice... A tak nám tu chybí už jen Vysockého "Идет охота на волков, идет охота. На серых хищников..." (10.10.2015)