Totem vlka

První aspekt na který si po delší době od projekce vzpomenu je krásný ústřední motiv Jamese Hornera,který nás provází celým filmem.Bohužel jde o jeden z posledních soundtracků co Horner složil před smrtí.Druhým aspektem jsou krásné záběry krajiny a vlků,plus režijně na jedničku zvládnuté téměř všechny scény s vlky.Film celkově působí až moc uhlazeně a vyprávění je dětinské což sráží autentičnost filmu.Herectví je zde zvláštní.Záporná postava přehrává a působí komiksově.Ten film měl být jen příběh ze života mongolských pastevců a jejich soužití s vlky.Přidaná "hodnota" ve formě čínských studentů a především čínského dozoru mě neskutečně vadila.Mohl to být krásný film. (28.08.2016)

Docela mě překvapuje, že si Čína vyprodukovala film, kterej do Číňanů docela nemilosrdně kope a vyobrazuje je v podstatě jako záporáky. A Annaud si opět libuje v nasírání diváka, postavy ve filmu jsem měl chuť opakovaně zaškrtit a nechat těmi vlky sežrat. Je tu znát, že se film, resp. předloha částečně inspirovala skutečným životním příběhem. Z filmařského hlediska to nemá moc směr, nakousne se dost věcí, ale nic není nijak zvlášť pointované a prostě film jen tak poklidně plyne. Annaud má ale dobrý filmařský cit pro snímání přírody a navíc působí tak prazvláštně konzervativně, že jsem měl pocit jako kdybych sledoval o 20 let starší film. Tomuto pocitu dopomáhají i mnohdy nedigitální efekty, někdy na hranici kýče, avšak působící díky tomu neokoukaně. A vyloženě bravurní práci tu odvedl James Horner. I když se dost vykrádá, jeho velkolepé melodie vždycky stály za to. (16.05.2023)

Po vizuální stránce pastva pro oči v kombinaci s nezlomnou přírodou a lidskou tvrdohlavostí. Není to film, který by nějak oslnil, i tak navzdory svému rezervovanému postoji k filmům s tématikou - člověk, příroda, zvíře - mě svým způsobem oslovil. Někdo v tom může vidět klišé nebo nějaký předem vykonstruovaný nature sluníčkarismus, ale záleží na každém, jak to kdo pojme. Vizuální stránka, precizní práce se zvířaty a nádherná Hornerova hudba dělají to, co dělá z obyčejného filmu ten lepší. (25.09.2015)

Tento Beethoven na čínský způsob má v sobě vše, co by správný rodinný film na nedělní dopoledne měl mít. Dětinská romance z mongolské stepi s neuvěřitelně kýčovitou hudbou je plná emocí, které mne nechaly naprosto chladným, neb způsob jejich prezentace je ve stylu holywoodském. Soulad s přírodou, a s tím spojená filozofie, se lehounce projevuje jen v postavě dědy Bilika, náčelníka pastevců, ovšem samotný způsob vyprávění je zaměřen na pohádkový souboj dobra a zla a v některých chvílích zabředne dokonce do zoufalosti scénářů umělohmotných seriálů. Pro mě osobně zklamání, které nezachránily ani vizuálně pestré záběry na krásnou a nezkrotnou přírodu Asie. [Filmový Klub Citadela-Litvínov] (11.05.2016)

Plán opustit běžné filmové lokace a jít si pro změnu zapelášit s vlky po mongolských stepích mi vyšel tak napůl. Nemůžu upřít, že jsem se záběry na nádhernou krajinu pokochal dosyta, ale jasná věc je, že tohle byla od tvůrců sázka na jistotu. Na můj vkus příliš digitálně došlechtění vlci a scénář snažící se být emocionálně přesvědčivý. Chybělo mi jednoduše to hlavní, aby film pořádně vycenil tesáky a nenechal mě na holičkách s tím, komu že to mám vlastně v té roztříštěnosti skupinek či témat, držet pěsti. (26.11.2015)