Andělé všehomíra

Endogenní psychóza - tedy rozpad osobnosti je velký průser. Ať se jedná o pacienta, nebo o ty kteří s ním žijí. Rozpolcenost, vyhledávání samoty, halucinace, sebevražedné sklony - to vše se vcelku dobře podařilo ve filmu zachytit. Ovšem jinak mi film unikal, nedokázal mě zaujmout. Spíš jsem z jeho ponurosti byla otrávená a vůbec mě to nebavilo. (27.07.2014)

Nevedel jsem co od tohohle filmu cekat, herce ani rezisera neznam a islandska kinematografie mi nic nerika, ale gourylla tady zminil Prelet nad kukaccim hnizdem, tak jsem doufal, ze to bude aspon podobny. Jenze preletu tohle nesaha ani po kotniky. Herci hrajou celkem dobre, ale hlavni hrdina neni vubec sympatickej takze mi bylo jedno co s nim bude. Prvni pul hodina byla nudna a vypadalo to jak naka romanticka komedie, nastesti pak mu hrablo a slusne se to rozjelo. Problem je v tom, ze se to rozjelo jen kdyz mu hrablo coz bylo tak 4X za film a to bylo malo. Tem scenam kdy se nastve bych dal 5*, protoze jsou fakt husty s dobrou hudbou, jenze zbytek za moc nestoji. Magori mezi sebou furt kecaj o nejakejch kravinach, nudi to a nebavi. Krome "nastvanejch" scen se tu par slusnejch najde, ale to je na lepsi hodnoceni malo, takze horsi 3*. (20.06.2005)

Fridrikssonův obraz psychiky paradoxně zdevastované tím nejkrásnějším, nejčistším citem, láskou mě nepřestává fascinovat. Jak křehká a nevyzpytatelná může být lidská duše. Okamžikem rozchodu s milovanou dívkou Páll vnitřně umírá, jeho svět se nadobro zastaví. Konec...............Konec, který má ale fatální následky, Pálliho "zeměkoule v hlavě" se začne pomalu otáčet na opačnou stranu. Zoufalství, paranoia, hluboké deprese, schizofrenie. Absolutní chaos a ztráta sebe sama. Není cesty zpět. Nastupují sedativa, psychiatrická léčebna. Film se spoustou geniálních hlášek, trýznivé hudby a destrukce lidské osobnosti. "Život je příběh vypravovaný blbcem." P.S. Závěrečných 15 minut jsem viděl asi 100x, uff, vražedná porce deprese. I díky tajemné hudbě od Sigur Rós jsou emoce ještě intenzivnější ("Bíum Bíum Bambaló" rules). Scéna, kdy okradený Páll jde duševně rozerván domů, plný beznaděje, úzkosti a nicotnosti je jeden z nejsilnějších filmových zážitků vůbec.... (28.07.2008)

Díky bohu, že jsem byl několika mými přáteli vypuzen si nejdřív přečíst knihu a až pak kouknout na film - ne proto, že by byl film špatný, film je skvělý (a strašně mě potěšilo, že k němu hudební doprovod obstarali islandští Sigur Ros) - ale kniha je ještě o jeden stupínek výš a byl jsem rád, že jsem si ji mohl vychutnat nezatížen žádnými vizuálními asociacemi. Island je drsná země z největším počtem sebevražd na 1000 obyvatel - film vám poví proč. 8/10 (02.11.2006)

Problém bude v tom, že hlavný hrdina mi nie je sympatický, čo nesúvisí s jeho diagnózou, ale skôr samotným chladným zjavom a divným chovaním. To síce s jeho chorobou súvisí, ale jeho kolegovia z liečebne by boli možno pre výber ústredného protagonistu lepším riešením. A to hovorím ako človek, ktorý má medzi najlepšími kamarátmi schozofrenika a rozhodne ide o sympatickejšieho človeka. Kto nevie ako vyzerá Baltasár Kormákur, tak tu sa to dozvie. Je fajn, že Fridriksson a Paalgard snímajú Island nie zrovna ako reklamu pre cestovné kancelárie, jediná pekná budova tu je prezidentský palác, či ako to nazvať. Blázni sme všetci, ide o uhol pohľadu, to je jasné. A kto to stále nechápe, nech si pozrie tento film. (02.04.2021)