Peníze

Jsem poměrně otráven. Z obsahu s takhle nekompromisním příběhem, pro francouzská dramata asi typickým, by se to dalo očekávat a skoro jsem byl na to připraven. Ale co je horší, já jsem daleko víc otráven z formy. Žeby to byl záměr? Dlouhé statické záběry, podivné detaily, plno monotónně vyznívajících míst, mezi nimiž se leccos zajímavého uděje, ale ty nejdůležitější zvraty v podstatě nevidíme, neb je režisér v rámci osobitého zpracování vynechává či přeskakuje. Od začátku film nabíbral pro mne slibný potenciál a zachycení drobné kriminality, neplánovaně přerůstající v kriminalitu stále větší, mělo něco do sebe, ale jako celek nakonec neměl pro mne výrazný přesah. Na můj vkus až příliš experimentální kus. Od Roberta Bressona se mi hodně líbil v něčem podobný Kapsář s podmanivou černobílou kamerou, tady jsme si s panem režisérem těžce nesedli. 45% (19.07.2020)

ocenenia : MFF Cannes 1983 - Najlepšia réžia (Robert Bresson) ◘◘◘◘ Neuveriteľná asketickosť formy.... strnulé gestá tváre, priamočiare pohyby, každý aj najbežnejší úkon konaný akoby bol niečím vznešeným, úplné odbúranie slovného balastu, totálny minimalizmus v prvkoch, ktorými sa objasňuje dej, veľká otvorenosť pri vysvetlovaní si motivácie konania postáv .... neuveriteľne chladný pohľad (tvorbu pocitov Bresson plne prenecháva na vnútro každého diváka) na spoločenský rozklad jedného človeka - človeka zlého, no aj dobrého, brutálneho, no aj ukrivdeného..... ešte pri 60. minúte som bol rozhodnutý pre 4*, nebudem sa snáď rúhať, ak poviem, že som sa aj nudil, a mierne obával z klasického záveru, v ktorom by za najväčšieho páchatela všetkého bola označená spoločnosť .... potom však prišli ďalšie minúty, a ja som bol nadšený.... napriek tomu, že množstvo, množstvo otázok ostalo otvorených, a ich odpovede snáď skryté medzi riadkami, čakajúc na odhalenie pri ďalších zhliadnutiach-precíteniach (22.11.2011)

Posledné dva Bressonove filmy (tento a Denník vidieckeho farára), ktoré som videl, ma dokonalo otrávili. Dlho som bol z Peňazí dezorientovaný, pretože mi nešlo do hlavy, prečo je film na jednej strane plný hluchých záberov (ľudia prichádzajú a odchádzajú, otvárajú a zatvárajú dvere, idú alebo sa vezú a pod.) a na druhej strane chýbajú kľúčové momenty, ako keby sa stratili v strižni. Keď som konečne pochopil, že je to režisérov umelecký zámer, bolo jasné, ako dopadne moje hodnotenie. Síce som ho s mikrospánkami dopozeral, ale iba som sa utvrdil v tom, že filmy tohto typu vôbec nemusím vidieť. (10.11.2013)

Film, o kterém Alan Parker řekl, že je nesnesitelně nudný. Aki Kaurismäki se naopak nechal slyšet, že poslední, co s ním v kině opravdu pohnulo, byly Bressonovy Peníze. Já říkám, že je to neskutečně hluboký a svým způsoben prakticky nevyčerpatelný film, který funguje na principu řečení nepatrné části z příběhu a následném tvoření podmínek pro to, aby si zbytek mohl divák domyslet sám podle sebe. Některé motivace postav nejsou vysvětleny vůbec - o to více si scény vymáhají aktivní přístup diváka (ani tváře herců nám nepomohou - v Penězích jsou ze všech Bressonvých filmů nejstrnulejší). Mimo to poslední čtvrthodinku osobně považuju za jednu z nejatmosféričtějších a svým způsobem nejkrásnějších pasáží kinematografie. Jistě je to film lepší až na druhé shlédnutí - a na třetí, čtvrté, páté... (22.03.2007)

A celé to začalo jedním spratkem, co neuměl nic jiného, než utrácet a zadlužovat se…Režisér každopádně neukazuje prstem jenom na něj, ale na nečestnou společnost jako celek (i když si vybírá pouze její zástupce). Doplatí nato však (a ne jen penězi) pouze hrdý trouba, člověk z davu (který ale opravdu moc rozumu nepobral). A postupná přeměna ze slušného člověka na monstrum byla moc smutná…Nicméně, přece jenom bych to společné soužití směrem ke konci tak neprodlužoval a přistoupil k závěrečnému „aktu“ dřív (asi to mělo mít funkci většího šoku pro diváka, ale o ten se už přece postará zmiňovaná poslední část filmu sama o sobě). Viděl bych to tak na solidní 4*. (21.07.2014)