Potulný samuraj Kenšin: Kjóto v plamenech

Oproti prvej časti zhoršenie. Záporák je karikatúrou, ktorej sadizmus je len naznačený a Kenshin okrem motivácie poraziť zlo, už žiadnu ďalšiu výraznú motiváciu nemá. Rovnako je to aj u iných postáv. Tam, kde v prípade prvej časti sa dejové línie postupne spájali aby vytvorili konzistentnú variáciu na samurajské filmy, tak tento je len načrtnutím veľkého finále, ktorým je tretia časť. A to je na dve hodiny trestuhodne málo. Hlavne ak vezmeme do úvahy, že dobré scény a zaujímavé postavy( starý Watcher, zlodejka v zácviku) sú len kulisou bez väčšej emocionálnej väzby. Film sa snaží pôsobiť že každá príčina má svoj dôsledok, ale pozorný divák túto šarádu prekukne. Je to pekne natočené. Postavy sú sympatické, hoci mi tu chýbal väčší priestor pre Jú Aoi, ale v zásade to ide len po povrchu a na efekt. Uvidím čo finále. Takto trochu sklamanie. (02.07.2017)

První filmy ze dvou jsou všechny stejné a ani tento není výjimkou - prostě jen slibují, že ten následující díl bude hrozně peckovní. Máme tu pár soubojů, ale všechny jen navnadí na nějakou pořádnou bitvu, kterou ovšem nedostanete, což ovšem neznamená, že by ty bitky, které uvidíme v tomhle díle, byly odfláknuté, to ani zdaleka ne. Představí se také možná až moc nových postav, takže pokud z nich snad nějaká umře, je vám to jedno, protože jste neměli vůbec žádný prostor na to, abyste se s postavou sblížili. Ústřední hrdinové už se znají nějaký ten pátek, takže jim častokrát stačí pořádný pohled na druhého a je jim jasné, co si dotyčný myslí, a zároveň to vypadá, že si vyměňují telepatická psaníčka. Ale u Kenšina a Kaoru je to roztomilé, takže to necháme být. Film nám ukáže krásné kulisy, hezky nám otevře dveře času a zavede do prvních let éry Meidži. Pěkně nám k tomu hraje i známá hudba a „řvou hlasy“ – to vše známe již z předchozího filmu, a proto to působí velmi familiérně a fanoušek prvního filmu může být jedině spokojen. Jediná situace, kdy výběr hudby zakolísal s mým vkusem, bylo, když se bojovalo v Kjótu a Kenšin se předváděl na mostě a začala k tomu hrát rocková hudba. Prostě mě to úplně vyhodilo z "moodu". Každopádně se nezbývá než těšit na další díl, pěkná reklama to byla. (12.12.2014)

Rurouni Kenshin "dvojka" dostál mého očekávání ... Je hodně temnější než první"díl - verze" a je to první polovina obrovské samurajské ságy, kde se setkávají ti nejepší mistři z nejlepších,. aby na pozadí jednoduché zápletky o šíleném zabijákovi, si to rozdali všemy možnýmy způsoby .... Kenšin je neporazitelná mašina, je sám a nikdo proti němu nemá šanci ... dle samurajské fimově - kulturní historie hodně polemizuje, no to samurajové ve filmech hodně polemizují nad životem ... ale když se mu někdo zaplete do cesty, ... rozštípne ho jak strašáka do zelí ... Je to frajer a nejen on, postav dle mangy a anime je zde víc, takže člověk si vybere a pokochá ... No už se nemůžu dočkat finálního dílu ... (28.12.2014)

Dvojka mě hned od začátku bavila více – asi jsem už věděl, co přesně čekat. Nemusela se zaobírat definováním postav, přestože je provedla určitým vývojem při překonávání jejich pochybností, jen pokračovala ve vybrušování pohledného, výpravného "live-anime" stylu. Především se však vytasila s přímočařejší zápletkou, která představila skupinku komiksových padouchů, pohrála si s dynamickou akcí na cestě k nim (a v hořícím Kjótu), sem tam zamudrovala o nových pořádcích… a dokončení příště. (18.01.2022)

Oproti prvnímu hranému filmu s Kenshinem mi tohle až tak moc nesedlo. Příběh, který v manze funguje na 100%, tady zkompresovaný do dvou filmů vyznívá dost nelogicky a zbytečnými postavami se to tam jen hemží. Vizuál je sice super, ale pořád mi to přišlo, že padouši vžydcky jen schválně čekají, až se Kenshin pořádně připraví je pokosit. Jedna věc se ale hodně povedla. Je to Shinomori Aoshi. Ten od mangy tolik pozměněn není a fight s Okinou je imho jedna z nejlepších zfilmovaných ninja scén vůbec. (15.02.2015)