Potulný samuraj Kenšin: Kjóto v plamenech

Dvojka mě hned od začátku bavila více – asi jsem už věděl, co přesně čekat. Nemusela se zaobírat definováním postav, přestože je provedla určitým vývojem při překonávání jejich pochybností, jen pokračovala ve vybrušování pohledného, výpravného "live-anime" stylu. Především se však vytasila s přímočařejší zápletkou, která představila skupinku komiksových padouchů, pohrála si s dynamickou akcí na cestě k nim (a v hořícím Kjótu), sem tam zamudrovala o nových pořádcích… a dokončení příště. (18.01.2022)

První filmy ze dvou jsou všechny stejné a ani tento není výjimkou - prostě jen slibují, že ten následující díl bude hrozně peckovní. Máme tu pár soubojů, ale všechny jen navnadí na nějakou pořádnou bitvu, kterou ovšem nedostanete, což ovšem neznamená, že by ty bitky, které uvidíme v tomhle díle, byly odfláknuté, to ani zdaleka ne. Představí se také možná až moc nových postav, takže pokud z nich snad nějaká umře, je vám to jedno, protože jste neměli vůbec žádný prostor na to, abyste se s postavou sblížili. Ústřední hrdinové už se znají nějaký ten pátek, takže jim častokrát stačí pořádný pohled na druhého a je jim jasné, co si dotyčný myslí, a zároveň to vypadá, že si vyměňují telepatická psaníčka. Ale u Kenšina a Kaoru je to roztomilé, takže to necháme být. Film nám ukáže krásné kulisy, hezky nám otevře dveře času a zavede do prvních let éry Meidži. Pěkně nám k tomu hraje i známá hudba a „řvou hlasy“ – to vše známe již z předchozího filmu, a proto to působí velmi familiérně a fanoušek prvního filmu může být jedině spokojen. Jediná situace, kdy výběr hudby zakolísal s mým vkusem, bylo, když se bojovalo v Kjótu a Kenšin se předváděl na mostě a začala k tomu hrát rocková hudba. Prostě mě to úplně vyhodilo z "moodu". Každopádně se nezbývá než těšit na další díl, pěkná reklama to byla. (12.12.2014)

Málokdy funguje ten převod manga(potažmo anime) stylizace do hraného formátu tak dobře a chytlavě jako v případě Kenshina. Je to nářez, drží to tempo, technicky výborné, souboje jsou dynamické, nemá to vyloženě hluchá místa. Prostě stejně jako v případě prvního dílu jde o setsakradobrou japkošermovačku. Jen tentokrát mi přišly některé postavy ve svém projevu až protivné(a to jsem na tu jejich výrazovou přeexponovanost zvyklý)..... Těším těším na velkolepé vyvrcholení. (12.01.2015)

Nie tak dobré ako prvý diel trilógie, stále však spĺňajúce vysoké kvality, hlavne po vizuálnej stránke. Ale aj tu vadila prílišná štylizácia osôb i zasadenia. Herecky opäť slabota - ku zšentilo pôsobiacemu hrdinovi sa pridávajú aj záporáci - jedno malé čiernovlasé "dievčatko" a jeden blonďavý chlapček s natupírovaným három - proste otras. Ešteže záverečná potýčka nezačína o polnoci, ale jednu minútu po. (09.02.2017)

Všetky diely filmového spracovania Rurouni Kenshin boli pre mňa strhujúce a veľmi ma bavili. Ako po obsahovej, tak po vizuálnej stránke. Hlavný hrdina Takeru Satoh, bol pre rolu Kenshina fantastická voľba.  Bezpochyby ma bavili najviac „záporáci“ a to bez výnimky! Pri niektorých naskakovala husia koža, pri druhých sa vyčaril úprimný úsmev na tvári a vzbudil obdiv nad ich rozmanitosťou, bizarnosťou a sugestívnosťou. (03.10.2022)