Ladíme 2

Pro mě osobně rozhodně lepší podívaná než v případě jedničky. Zmizelo zvracení, přibylo hlášek, které naráží na hloupost američanů a vůbec celkově se lehce naváží do USA, což mi přišlo super. Navíc hudebně je to zas o level výš. No myslím, že ještě zvážím 4 hvězdy, fakt se mi to líbilo. Zatím za 69%, ale možná přidám... (30.12.2015)

Oproti jedničce zklamání, a cappella nikdy nebyla víc gay než tady v podání Treblemakers. V čem tkví ten údajnej komediální talent Rebel Wilson nechť mi někdo objasní, pro mě to byla jedna z nejotravnějších filmových postav vůbec. V konečnym důsledku teda film nabízí jenom nešťastný scény, další nešťastný scény team building montáže okořeněný stupidním humorem a znásilnění FOB. Na dvě hvězdy zvedám po sentimentálním finálním čísle (který se ale drží stejný šablony, jako v prvním díle... ostatně jako celej film). (11.06.2015)

Pokračování se moc nepovedlo. Zatímco první díl byl pro všechny teenagery, tím chci říci, že i pro chlapy, kdy jsme se věnovali Skylaru Astinovi, Benu Plattovi a i skupině Treblemakers, tak tento druhý film je vyloženě pro holky. Režii převzala Elizabeth Banks a ta z toho udělala dívčí film. Celé to bylo jenom o Bellas a chyběla vedlejší dějová linie. Písničky mě také tolik nenadchly tak jako v prvním díle. Ale co se týče vystoupení jednotlivých skupin, tak to bylo suprové, zpěv byl parádní a show také, to se musí nechat. (05.02.2017)

Zmizely vynucené scény s prapodivným humorem, přibyla jistá režijní ruka Elizabeth Banks a v první řadě i jasněji rozpoznatelná tvář celé ladící značky. Tam, kde se první díl o pohodovou žánrovku teprve trochu toporně snažil, cílí dvojka mnohem přesněji a po všech očividných klišé soutěžních filmů míří ladně o třídu výš. A nezabrání jí v tom ani zbytečná linka s Beccou na praxi, protože Anna Kendrick očividně uhraje všechno. Pravou výhrou je ale Rebel Wilson a její nevybíravý slovník. Tahle holka může zahlásit doslova cokoli a stejně z toho vypadne zapamatování hodná pecka. Pokračovat dalším filmem mi teď přijde zbytečné, protože vykrádání sebe sama bude nutností, ale klidně to s Bellas risknu ještě jednou. (20.09.2015)

Druhý díl Pitch Perfect je kvalitativně prakticky zcela srovnatelný s jedničkou, kdy jak nic neztratil, tak bohužel ale ani nic nepřinesl. Z hereckého hlediska jsem tak trochu doufal v řádné oživení díky Hailee Steinfeld, kterou mám velmi rád pro její přirozenost, ovšem její postava je tu nakonec až nečekaně docela dost upozaděna, Kendrick jinak opět nenabídla nic navíc, Snow je pořád stejně otřesnou herečkou, a tak to v tomto ohledu zas zůstalo jen na rebelce Wilson, která skutečně tu pozornost na sebe znovu strhává, ale ve výsledku to už ani ona nijak zvlášť nepovyšuje na vyšší level. Zápletka pak sice nabírat jiný směr, než tomu bylo v prvním díle, nicméně své předvídatelnosti a naivnosti se ani tentokrát nezbavila, vše je tedy též vše až příliš předem dané, nepřekvapivé a vlastně i dost tuctové. Zároveň se tu ale naštěstí také opět nevytratilo ani to kouzlo příjemnosti, zábavnosti a uvolněnosti, a já si tak i u tohoto pokračování opravdu příjemně odpočinul, jak ten příběh, tak veškeré postavy působí velmi mile, nenuceně, odvázaně, nikdy to nesklouzává k nějakým těm zbytečným trapnostem, či nesoudnému přeslazování, a závěrečný happyend jsem si pak se všemi hrdiny docela i užíval, což se mi nestává zas až tak často, takže komu sedla jednička, ten si užije i dvojku a stejně tak, koho první díl nebavil, tak tady změnu nenajde. U mě každopádně převládá nenáročná spokojenost. (05.10.2020)