Přízraky noci

"Když se ze starého bracha stane duch, tak to přece neznamená, že přestane být gentlemanem." Zde přichází film, na nějž jsem čekala čtyři roky, protože při jedné přednášce na dějinách filmu pan učitel silně spoileroval a teprve teď se mi podařilo vůbec si nevzpomenout, co to tehdy říkal. Je to velmi roztomilé, navazuje mi to podobnou náladu, jako když jsem se jako malá u babičky zavřela na půdě a zabalená v dece četla staré hororové antologie. Navíc je to plné velmi půvabně nasvícených dam a gentlemanů. Zvlášť se mi líbila historka blouznícího automobilového závodníka. (03.12.2014)

Věřte nevěřte... První půlhodinu jsem z tohoto souboru vyprávění strašidelných historek v podivné společnosti příliš nadšen nebyl a připadalo mi to spíše průměrné. První krátká povídka s noční můrou včetně podobného vyústění se později dočkala určitě působivějšího zpracování v rámci seriálové Zóny soumraku (viz. Twenty-Two), ta nasledující měla sice jeden zajímavý mysteriózně hororový prvek, ale skončila pro mě brzy téměř bez pointy a povídání hostů v obyváku mimo povídek mělo pro mě porůznou úroveň. Ale nenechte se odradit, neskončil celý film, pouze druhá povídka a taky v souvislosti s ní se ještě pořád můžete dočkáte překvapení... Třetí povídka se zápletkou ohledně spatřování cizího pokoje v zrcadle nabírá grády toho skutečně výborného z černobílé The Twilight Zone a má již dostatečný časový prostor pořádně rozehrát zajímavý námět, čtvrtá je vcelku příjemnou malou duchařskou komedií v prostředí golfu a poslední páté povídce, která se zaobírá tématem rozdvojené osobností v děsivém příběhu komika a jeho mluvící loutky, procházejícího od úspěšných varietních skečů až po psychopaticky šílené vyústění, nechybí prakticky všechno skvělé z tohoto počinu dohromady: horor, mystično, atmosféra, vtip + rovněž kvalitní filmařina i typické kouzlo starých černobílých filmů pro pamětníky. Originální zakončení povídkového filmu mě překvapilo vtipným propojením všech příběhů a sérii hned několika dobře promyšlených point, částečně donutilo odpustit celku slabší první třetinu a přesvědčilo, že si Přízraky noci tu 4. hvězdičku z mé strany zaslouží! [75%] (29.08.2021)

Ve venkovském penzionu se sejde skupina lidí, z nichž jeden tvrdí, že ostatní zná ze snu. Každý se snaží jeho nervy uchlácholit nějakou historkou o vlastní zkušenosti s něčím, co se jeví jako nadpřirozený úkaz a co považuje za výplod vlastní či cizí bujné fantazie. Britský film, který inspiroval řadu povídkových antologií, jaké do omrzení točila studia Hammer a Amicus, se právě pro své prvenství dodnes silně přeceňuje. Překvapivě byl natočen v produkci studia Ealing, které jinak vyrábělo převážně komedie, a s výjimkou poslední povídky, v níž Michael Redgrave hraje schizofrenického břichomluvce (stejná myšlenka byla zpracována dřív i později) jde vlastně o sérii anekdot se slabými pointami. Možná že kdyby povídek nebylo pět, ale jen tři (americké distribuci se tak jako tak dvě nezdály a z tamější verze byl golfový a vánoční příběh vystřižen), které by se důkladněji rozvinuly, aby ta třetí nebyla jediná nadprůměrná, šel bych nad tři hvězdičky. 60% (01.12.2010)

Vynikající povídková antologie s nezajímavou, ale o to působivěji zakončenou spojovací linií. První dvě historky jsou spíš takové na rozjezd, příběh o pohřebáku by neuspěl ani u Švandrlíka a dětská vánoční party mě jednoduše neoslovila a nebavila, ale pak to začíná gradovat. Story o podivném zrcadle mě přikovala k monitoru (z jistých důvodů jsem na strašidelné odrazy v zrcadlech velmi háklivý), jak se povedla; rozpustilé golfové vyprávění o kibicovi spíš (ale jako jediné!) pobaví než vyděsí, aby nakonec celý film gradoval břichomluvcem a jeho loutkou. Nesmírně příjemné překvapení. (24.02.2014)

Flaxik to naškrábal dobře. Dead of Night je v podstatě prapředek všech povídkových hororů, dost možná i první hororová antologie vůbec. Doporučení se však týká spíš kompletářům: neobjeví se tu totiž žádná monstra ani příšery, přednost tu mají místo nich spíše šílenci, duchové nebo zlá zrcadla. Strašících momentů je zde taky minimum, tvůrci se věnovali ve svých jednotlivých segmentech buď zábavě, stupňovanému napětí nebo (rádoby) překvapivému vyústění. Bohužel, to se podařilo snad jen spojovací "omáčce", která tentokrát není jen nudnou vatou, ale soběstačným a celkem vtipným příběhem. (27.08.2016)