Amores perros - Láska je kurva

První příběh mě neskutečně bavil. Opravdu, lepších 50 minut jsem už dlouho neviděl a věřil jsem, že tohle bude další skvělý film od režiséra, který natočil 21 gramů. Jenže pak přišel druhý příběh a tam to začalo malinko drhnout, ale stále to bylo nadprůměrné. A nakonec přišel poslední příběh, který šel totálně mimo mě. Tím nechci říct, že by byl nějak špatný nebo vyloženě hloupý, jen mi prostě nesedl a klidně bych se bez něj obešel. Kdybych mohl své hodnocení rozkouskovat, bylo by to zřejmě takto: První příběh - 100 %, druhý - 80 %, třetí - 60 %. Bylo pro mě velkým zklamáním, že film, který začne tak skvěle, skončí tak… nezáživně. Dohromady mi vychází nějakých 80 %, což zcela odpovídá. Protože Amores perros je nadprůměrný film, ale až tak, aby byl na IMDb hodnocen jako 164. nejlepší film, zase ne. Osobně bych místo něj dosadil právě 21 gramů, který mě bavil celý a mnohem víc, i přes své složité retrospektivní vyprávění. (09.08.2010)

Amores perros je trojpríbehový film z prostredia mexického veľkomesta, ktorého príbehy sa vzájomne prekrývajú a sú plné surovostí, násilia, špiny a krvi. Vo filme sa asi nenachádza postava, ktorá by mohla zabojovať o divákove sympatie. Napriek tomu všetky postavy pôsobia vďaka svojej živočíšnosti a bezprostrednosti prirodzene a vierohodne. Film je nakrútený veľmi realisticky, dialógy neznejú umelo a hudba nenútene vytvára atmosféru. Výborná je aj kamera, ktorá zapája diváka do deja. Takže jediné nedostatky tohto mimoriadneho filmu vidím v tom, že niekedy stráca tempo, jednotlivé príbehy majú rozdielnu úroveň a spojené príbehy nevyvrcholili na konci, ale takmer na začiatku filmu. (10.11.2012)

Nejenom kompozičně, ale i stylově a filmařsky jeden z nejlepších filmů, co jsem kdy vůbec viděl. Ani se nechce věřit, že jde o úplný filmový debut, mexický režisér Alejandro González Ińárritu tu již naplno a velice zkušeně a rutinérsky nastínil divákovi svého filmařského génia, když do plného světla ho poté o 3 léta později postavil již v Hollywoodu na režijní stoličce zatím svého vrcholného filmu 21 gramů. Amores perros je v té době (asi hlavně díky megaúspěchu Tarantinovského Pulp Fiction) velmi módním filmem povídkovým. A stejně jako v Historkách z podsvětí se všechny tři povídky vzájemně proplétají, doplňují, reflektují a posunují význam a smysl filmu samého. Velmi důležitou roli tu pak hrají psi (už z názvu odkazující ,,psí láska") - oni jsou symbolickými hlavními aktéry filmu, i když je jasné, že o lidi kolem nich jde pak především. Ať už složitý milostný trojúhelník z povídky úvodní, reprezentující sociální dno společnosti, v konfrontaci s ním pak hlavní představitelka povídky druhé, jako kontrast k prvému, a obé shrnující a oba světy (tím, co se o něm v průběhu filmu postupně dozvídáme) prostupující hrdina - nájemný zabiják - ex-profesor (se zneklidňující minulostí revolucionáře) jako nejzajímavější i nejdůležitější postava z povídky poslední. Celý tento složitý konstrukt je jakousi dokonalou metaforou nepřehledné sociální situace v mexické společnosti a především odrazem jejího hlavního města, neuvěřitelné mnohamilionové megapole. Jakýsi novodobý labyrint světa a ráj srdce... (o významový řád výše se režisér pokusil zpracovat toto podobenství i ve svém třetím filmu Babel - Babylon) Ińárritovi se podařilo říci o současné mexické společnosti svým filmem více, než by se možná vešlo do několika knih. Jeho neokázalé výrazové prostředky (tónování filmu, práce s barvami, střih, hudba...) svědčí o promyšlenosti a propracovanosti celého složitého filmového povídkového konceptu a tento mnohorovinatý umělecký útvar cizelují do podoby novodobého Občana Kanea, i když ve zcela jiném a nesouvisejícím kontextu... (27.01.2007)

(1001) Nerozumím tomu. To nejsou tři propletené příběhy, to je film složený ze tří povídek. A tak ani tak nechápu, co to má znamenat. A abych napsala víc než jenom tři věty, tak dodám ještě zpětné uvědomění, proč mě to ani nezajímá: Nikdo z těch postav není dobrý člověk (Gael k tomu má asi nejvíc nakročeno, ale i on se chová hned od začátku dost problematicky). Proč bych se měla dívat na film výlučně jenom o zlých a špatných lidech. (30.01.2019)

Tři povídky, jedna bouračka. První povídka k bouračce vede, zbylé dvě z ní vycházejí. První část je nejlepší, syrová a krutá podívaná s vynikajícím Bernalem. Druhá a třetí povídka již ztrácí dech a nevtáhne tolik do děje jako začátek, ale stále se jedná o vysoký nadprůměr. Zdvyžený palec pro Inárritua. (02.08.2006)