Divočina

Divočina těží hlavně a pouze z flashbacků, které by tak měly být propracovanou dominantou celého snímku. Opak je pravdou. Ač není zpracování pohledů do minulostí vyloženě špatné, svým obsahem nezanechávají žádné emoce a případně i soucit s hlavní hrdinkou. Putování samotnou divočinou je jen takový lehký bonus, který ale také zůstal za očekáváním. Průměrný a zapomenutelný film. /60%/ (Kino - Prom.) (03.05.2015)

Spiritualita snímku bola založená na vode a nerozumnej duševnej malosti hlavnej hrdinky v doprovode s pocitovou prázdnotou. Netvrdím, je obdivuhodné, keď sa duševne slabší a pocitovo nevyrovnaný jedinec dokáže pozviechať a urobiť niečo pre svoju záchranu, to je tiež jediná hodnotná myšlienka tohto filmu. Nepáčil sa mi ale jej základný kameň, Cherylino "riešenie" problémov za vzniknutej smutnej situácie ma miestami minimálne udivovalo. Ľuďom sa predsa stávajú zlé veci každý deň, to však ale neznamená, že teraz všetci začnú fetovať a otŕčať frndy/pipíky každému na počkanie. Na druhú stranu, formálna stránka je dobrá, snímok je zručne natočený a Witherspoon podala výborný výkon. Škoda len, že sa divák nedočká žiadneho výraznejšieho survivalu, dokonca ani ten sľúbený medveď tu nebol, len jeden štrkáč a jedna líška. Keby nie peknej kamery a prírodných krás, filmu by dominovala výrazná nuda. 65/100 (14.07.2015)

Vydať sa pešo, bez prípravy na 1000 míľ dlhú trasu - tak na to treba mať gule! Cheryl ich síce doslova nemala, ale mala za sebou ťažký život s otcom alkoholikom, umierajúcou matkou, s heroínom a noci plné neviazaného sexu ... Keď si uvedomila, ako vlastne žije, potrebovala spraviť reštart. Tak si dala cieľ ... Prejsť 1000 míľ dlhý Pacific Crest Trail, ktorý vedie územím USA od hraníc s Mexikom až po hranice s Kanadou. Celý čas som vo filme počúval úvodnú melódiu od piesne Simona a Garfunkela, ktorá vždy skončila ešte pred samotným spevom. Akoby ju tá pieseň tlačila do cieľa. Odvážna mladá žena, ktorej myšlienky mi vôbec neboli cudzie. Aj ja mám podobný cieľ. Prejsť z Košíc do .... (sny sa ale neprezrádzajú) 4**** (06.02.2015)

Pokud někdy dopadnu čumákem na úplné dno, tak se asi pokusím restartovat nekonečným pochoďákem stejně jako Cheryl Zaběhlá. Mně zkrátka chození nevadí, motiv jsem taky pobral, ale celkově mám k výkřikům nadšení poměrně daleko. Cesta pustinou totiž nejednou zabočila do civilizace, což mne trošku rušilo a všechny ty hrdinčiny problémy nekompromisně zašlapaly mou touhu po zábavě. Nicméně potkávaní lidé jsou k unavené chodkyni poměrně vstřícní, skoro nikdo ji nechce znásilnit ani sežrat a El Condor Pasa zní uprostřed divočiny opravdu skvěle. (26.10.2015)

Reese nám trošku zestárla, malinko zhubla a hlavně úplně změnila image. Blbou blondýnu vyměnila za úchvatnou krajinu, pubertální kámošky za batoh, spacák a pevné boty. Vyrazila sama do přírody, vyčistit si hlavu, zavzpomínat, bilancovat a možná si nějak přerovnat svůj dosavadní život. A jde jí to všechno tak nějak na půl. Hlavní problém spatřuji v obsazení hlavní hrdinky. Vůbec ne co se týče jejího herectví, ale spíše typu. Prostě mi do tohoto prostředí nějak dvakrát nesedla a zbytek filmu tenhle můj dojem napravil už jenom nepatrně. Když si vzpomenu na výraz v očích Emileho Hirsche v Útěku do divočiny, nebo pohled Miy Wasikovské ve filmu Tracks, tam jsem jim věřil naprosto všechno. Tady toho bohužel nebylo tolik. To ani náhodou. (11.02.2015)