Divočina

„NEMŮŽU SE DOČKAT, AŽ TO BUDE ZA MNOU. ALE TAKY MÁM ŠÍLENÝ STRACH. AŽ SE VRÁTÍM, BUDU TOTÁLNĚ NA MIZINĚ. A BUDU MUSET ZAČÍT ŽÍT. NEVÍM, JESTLI JSEM PŘIPRAVENÁ…“ /// Útěk do divočiny z jinýho důvodu. Cheryl řeší holčičí (ty vole, její 26!) problémy chlapskou metodou, a tak se vydává na 1800 km dlouhou cestu za poznáním. Je to vejlet plnej pocitů. Cheryl vzpomíná, trochu přemejšlí a člověku nakonec stejně nezbyde nic jinýho, než ji závidět. Její cesta totiž vede k vysvobození a nalezení lepšího já. Tuhle road movie, s trochou mouder a spoustou pravdy – byť z holčičího pohledu, můžete použít jako návod na vypořádání se ze svým zkurveným životem. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Wild: From Lost to Found on the Pacific Crest Trail“, kterou v roce 2012 napsala Cheryl Strayed, číst nebudu. 2.) Zjistím, co musím udělat, abych o sobě něco zjistil. (promiskuita a chlast už nezabíraj) 3.) Thx za titule ,,tejna7“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (25.02.2015)

Po dlhšom uvažovaní som nakoniec stiahol "Wild" jednu hviezdu a bude hodnotenie už pevne na štyroch hviezd. Príbeh je trošku dlhý, no najmä veľmi dlho trvá, kým sa človek dostane do filmu a pochopí myšlienky hlavnej hrdinky. Napriek tomu si však myslím, že to bol dobrý film, veľmi dobre je natočený a dáva nám skvelú atmosféru a vynikajúcu Reese Witherspoon v hlavnej role. Určite si "Wild" čeknite, ale napriek tomu si myslím, že mohol byť spracovaný trošku lepšie. A najmä čím viac nad tým filmom premýšľam, tým viac mám pocit, že mohol byť dotiahnutý lepšie a niektoré scénky nudili. V čase keď som ho videl som to tak asi nevnímal, no čím ďalej, tým intenzívnejšie tento pocit nadobúdam. Hodnotenie: B+ (05.08.2015)

Život je cesta a cesta je život. Úžasný příběh, který ve mně velmi intenzivně dozníval ještě několik dnů. Film, který, ač je na první pohled rozvláčný a svým způsobem monotónní, mě dokázal během několika minut zcela pohltit a umožnil mi tak velmi intenzivně prožívat většinu emocí, kterými přetéká v každém okamžiku, ač to třeba při letmém pohledu není patrné a na plátně se vlastně nic moc neděje. Naposledy jsem myslím podobně intenzivně prožil před lety Madisonské mosty, kdy jsem po skončení filmu zůstal sedět v kině ztuhlý, hluboce pohnutý intenzivním prožitkem a neschopný jen tak vstát a vyjít ven z kinosálu. Nádherný příběh o cestě na dno a zase zpátky, o hledání pevné půdy pod nohama, o ztrátách, které nelze nahradit, o cestě za vlastní záchranou. Téměř v každé scéně mě dokázal oslovit a zabrnkat na struny mých vlastních tužeb i jizev, které jsem cestou životem nasbíral. K tomu všedmu nádherná příroda, která láká obout pohory a vyrazit, a výtečné herecké výkony Laury Dern a Reese Witherspoon, která mi umožnila dokonale duševní souznění s její postavou. Zkrátka, i když to tak možná mnozí cítit nebudou a bude to pro ně jen další z řady průměrných filmů, pro mě je Divočina okamžitá srdcovka a v tuto chvíli nejspíš osobní film roku. (16.05.2015)

Reese Witherspoon opouští svou čivavu i šminky z Pravé blondýnky a vrhá se vstříc drsné severoamerické divočině. Tak trochu jiné road movie s retrospektivními problesky na krutý život Cheryl dle skutečné události. Snad více než atraktivní protagonistka ale zaujmou dech beroucí exteriéry panenské přírody, které nebýt od nás Evropanů tak daleko, přitáhly by dost možná na Pacific Crest Trail mnoho uchvácených diváků. Více zde. Nejlepší soundtrack z filmu: Homeward Bound. 70 % (29.03.2015)

Co když s těmi všemi muži chtěla spát? Co když jí heroin něco naučil? Co když jí tyranský opilecký otec dal něco do života? Co když se nikdy nestane takovou, jak jí její matka vychovávala? Co když… Trochu 127 hodin, trochu Útěku do divočiny… Kanadský režisér a scénárista Jean-Marc Vallée dal prostor dalšímu výjimečnému hereckému výkonu, po zcela suverénním Matthew McConaugheym (Klub poslední naděje) přichází velmi soustředěný „navzdory osudu“ výkon modrooké Reese Witherspoon, která má sakra štěstí na silné a zajímavé ženské postavy. Vallée stejně jako v předchozím zastavení něco lehce ošidí, někde škobrtne, ale pokud se divák soustředí na přerod jedné duše, může být mile překvapený. Nelineárně vypráví, moc to divákovi nekomplikuje, přičemž co do tempa a atmosféry je tohle objevování světa bez lidských slabostí občas dosti nevyrovnané. Touha něco změnit, snaha o pokoření vlastních možností, boj s minulostí, vyrovnávání se se ztrátou milované matky. Celkový feeling filmu docela zručně balancuje na hraně mezi nezávislou tvorbou a klasickou hollywoodskou látkou, která v poměrně uhlazeném balení pokukuje po oscarové noci. I když to vyšlo jen v hereckých kategoriích (a oprávněné při vší úctě k Lauře Dern jen u Witherspoon). Výsledek může být ideální i pro tisíce Američanů, kteří nevytáhli paty z domu, znají jen nejbližší McDonald´s a autosalon, kam si příští rok zajedou koupit nového, ještě většího Forda. Dolehlo to na mě nicméně „jen“ na silné tři hvězdy!! (30.01.2015)