Zkurvená generace

Veskrze umělecký zážitek. Jakoby vás někdo hodil do žumpy plné výkalů a rozmanitých tělních tekutin. Snaha za každou cenu šokovat diváka postupným překračováním rozličných filmových tabu, však naráží na jeden zásadní problém. A tím je skutečnost, že se jedná o naprosto špatný (pitomý) film. Odmyslíme-li si všechny provokativní scény, nezůstane nic než hloupoučký blábol z kategorie odpad. A to se raději nezmiňuji o hereckých výkonech jednotlivých protagonistů. Ono taky, kdo by v podobné nechutnosti dobrovolně hrál. Jistě, dokážu pochopit, že má mistr Gragg Araki svá ztěží potlačitelná traumata. Co však pochopit nedokážu je, že se najdou i diváci, kteří jsou s obdivem ochotni na těchto traumatech participovat. (27.03.2006)

Vždycky jsem tvrdil, že sledování Tarantinových filmů nemůže mít na nikoho špatný vliv. Gregg Araki mě vyvedl z omylu.__________Na základě parodické (?) televizní reportáže, která proběhne asi dvacátou minutou filmu, jsem se domníval, že to bude o tom, jak „zlá“ konzervativní/heteronormativní společnost nechápe hodnoty mladé liberální generace… kterou nicméně zastupují tři charakterově ploší, veskrze nesympatičtí vrazi-pozéři (opravdu děsuplná kombinace). Takže má jít pravděpodobně o ironický škleb na způsob „nikdo nemá patent na pravdu“; ten si nicméně celou dobu uzurpuje režisér svou lacinou snahou šokovat, která z filmu čouhá jak sláma z bot (znásilnění figurkou Panny Marie za doprovodu americké hymny). Místy prosvítající lajdácká řešení (představení motivované postavy, která už se znovu do konce filmu neobjeví) dokazují, že mu sotva šlo o něco jiného, a výsledek jeho práce je tak ve své symbolice průhledný, patetický a trapný.__________Z většiny místních nostalgicky laděných komentářů ale vyplývá, že Zkurvená generace měla poměrně slušný kultovní potenciál a v devadesátkách (zvlášť v českém prostředí), představovala závan jiné, dříve neviděné kinematografie. Dnes zůstává vybledlou vzpomínkou na doby, kdy takové kulty mohly vznikat, a výživnější extrémní materiál nebyl dosažitelný několika klinutími na internetu. (22.07.2021)

Kamera povedená, kostýmy, mizanscéna povedená, vizuálně poutá, ale ten příběh? Od chvíle, kdy zabijí Asiata na benzínce, už se to vlastně nikam neposouvá, zdá se, že až ke konci se vlastně nic moc nestane a pouze proplétání ústředního trojúhelníku to pro mě nezachraňuje. A ten závěr? Bylo jasné od začátku, že to skončí nešťastně (viz. název), myslím teď opozitně k happyendu, ale čekala jsem, že se alespoň něco ze symbolické roviny propojí, třeba magické číslo 6,66. Nepropojilo. A co ta reklama v úplném závěru?! (04.06.2015)

Velmi těžce stravitelný artistický film, který je plný vulgárních slov a sexu, nemá takřka děj, ale naopak si jede svým stylem a alternativní atmosféru mu nemůže nikdo upřít. To dokáži ocenit (s odstupem času víc a víc) a Amy v podání Rose McGowan se zařadila na seznam kultovních postav. "Life is lonely, boring and dumb...the world sucks" (75%). (15.10.2015)

Zaujímavé psycho sa pomaly menilo z divného, až na nestráviteľné, hoci nie až tak jeblé ako napr. Gummo. X očarujúco skazený, Amy chvíľkami neznesiteľne otravná, Jordan úplne dementný. Chápem, čo tým chcel Araki povedať, ale vďaka forme to nestálo za veľa. Ale neľutujem, že som to videl. (18.03.2020)