Láska a odpuštění

Zatraceně zajímavý příběh utopený v průměrné režii a celkovém přístupu. Brian Wilson a Beach Boys mě zaujali a chtěl jsem o nich vědět víc a víc... bohužel ve dvou hodinách se toho člověk dozví o nich dost málo, především vidíme nepříliš zajímavou část z osmdesátek, kde je Brian nadopovaný. Dokonce i chybí dramatické vyvrcholení, dostane se nám maximálně nějakých těch halucinací a divných scén... Velká škoda a promarněná šance. Ale Paul Dano standardně super a některé hudební sekvence stojí za to. (5/10) (18.10.2015)

The Beach Boys si občas rád vypočujem, tak som bol zvedavý na tento film z histórie tejto pop-legendy na čele s Brianom Wilsonom. Formát filmu mapujúci dve etapy Brianovho života bol celkom zaujímavý, avšak oveľa viac sa mi páčilo to kreatívne obdobie (teda 60.roky), a tamtá depresívna fáza (80.roky) ma až tak nebavili. Osobne som však očakával celkovo viac od tohto životopisného filmu, ktorý mi po obsahovej stránke veru moc neimponoval. Čo ma na tomto filme bavilo, tak to bol určite Paul Dano, ktorý stvárnil mladého Briana naozaj výborne. Ale inak film ako taký zaostal za očakávaním, aj za priemerom. (27.01.2016)

Na to, že je to životopisný film, neuvidíme hodně zásadních momentů ze života psychicky ne zcela standardního muzikanta. Což je dobře. Snímek zkrátka není popisný, dává jen náznaky důležitých událostí, krátké scény nebo větu, musíte se domýšlet. Film prostě nedělá z diváka blbce a není chodicí encyklopedií o lídrovi jedné skupiny. Nejvíc prostoru dostává popis jeho povahy a tíživé situace, do které se i kvůli ní dostal a jak se teď hrabe zpět. Byla bych radši, kdyby nebyl příběh podaný tak černobíle, ale i tak je zajímavý. (19.10.2016)

kleopatra tady píše, že první předpoklad, aby nás zaujal film, je znalost Beach Boys a jejich písní. Musím se tedy přiznat, že songy jsem znala převážně z filmů, Love Actually a spol. a je ostuda, že jsem ani netušila, kdo je zpívá. Teď už to vím! A jsem moc ráda, že to vím! Film mě úplně rozebral. Chvílemi jsem se mohla vzteknout, až skoro vyletět z kůže, v dalším jsem uronila slzu, případně napjatě a s chloupky v pozoru na rukách a na tvářích sledovala tvorbu jejich hitů. Jen jedna věc mi vadila, že když už člověk s napětím pozoroval a hlavně poslouchal zrození kterékoli z jejich písní, tak pak ji bohužel neslyšel celou, nebo alespoň její větší část. To mě vždycky úplně zabolelo. Přece to nemůžete takhle usekávat, když je to tak hezký! Jinak neobyčejně povedený film, jak už to tak u těch hudebních bývá. (06.08.2020)

Film tedy nic moc, nepodařilo se to zkloubit do nějaké přesvědčivé (včetně představitelů Briana Wilsona - důvěryhodně vypadal až ten pravý v titucích) vizuální formy. Snad jen ty zkoušky byly trochu zajímavé. Přestože jsem v roce 1969 utekl z povinné školní brigády a jel do Brna na koncert "Kluků Plážovníků" a "Pet Sounds" považuji za jedno z nejlepších hudebních alb (bez ohledu na hudební styl a formu), podobně jako autoři fimu, nejsem jejich "freak". Za Brianovu mentální dezorientaci může v podstatné míře LSD, podobně jako u Petera Greena a dalších), jehož LSD vyřadilo z hudby také na zhruba dvacet let. Pozn. 1: Kromě toho je ve filmu řada nepřesností, které také neodpovídají řádné profesionální práci. Pozn. 2: Četl jsem i knihu o Brianu Wilsonovi, které mě zaujala více než film (název z koule už neuvedu). Co si z ní nejvíc pamatuji (zaujalo mě), byly pravidelné celorodinné vícehlasé zpívánky. Na podobné ještě vzpomíná i moje matka (94 let), dnes se tato tradice už dočista vypařila. Na ně právě Brianova hudba navazuje v jeho skvělých kompozicích. (01.02.2019)