Reklama

Reklama

Indický šátek

  • Západní Německo Das indische tuch (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Na začátku je zavražděn bohatý lord Lebanon. Na jeho zámek se sjedou hamižní pozůstalí a čeká je šok. Notář jim totiž sdělí znění pouze předposlední závěti. Její závěrečnou verzi si smějí vyslechnout jenom ti, kteří zde stráví šest dní a nocí. Kdo odejde, automaticky ztrácí právo na dědictví. To platí samozřejmě i pro případná úmrtí, a první z nich tak na sebe nenechá dlouho čekat. (Sarkastic)

(více)

Videa (1)

Trailer 2

Recenze (36)

Mariin 

všechny recenze uživatele

Vzpomínám, že jsem to viděl ještě za socialismu (česká televize jej dávala 24. 8. 1979 ve 22.15 hod), kdy se mi nejvíce líbila pasáž, jak Sir Hodbridge promítá diapozitivy s "divokými zvířaty". Indický šátek patří k lepším wallaceovkám, ale přece jen tu trošičku chybí tempo, smysl pro gotizující atmosféru starého zámku i vhodnější výběr herců, tak jak to uměl Harald Reinl (např. Tajemný mnich). Pravda, spatříme tu výrazné herce jako Klause Kinského, E. Flickenschildtovou či S. Schürenberga (škoda, že nedostal tento distinguovaný postarší gentleman více prostoru), ale bohužel byly tu značné rezervy ve výběru postav "pěkné dívky" a "neohroženého klaďase". Prostě, k pitoresknosti chybí Karin Dorová, Lex Barker nebo alespoň Joachim Fuchsberger. Jinak Hans Clarin jako jednostranně nadaný klavírní virtuos s pohledem šílence byl vynikající. Ve filmu zazní ukázky Chopina, Čajkovského, Beethovena... ()

argenson 

všechny recenze uživatele

Poctivá staroanglická atmosféra a variace na Deset malých černoušků. Nemá to sice moc napětí, o to víc černých vtípků a dobrých hlášek, které obstaral hlavně dokonale saturninovský sluha Eddi Arent ("Mám na starosti příděl potravin. Zvlášť hořčice je nedostatek.") Klaus Kinski tu má ještě docela sympatickou mladou tvář, ale už ladí formu na grimasy pošuků, jakých se posléze nahrál dost. Chtěl jsem dát za tři, ale u závěrečné scény jsem řval smíchy, takže musím za čtyři. ()

Reklama

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Klasická černobílá detektivka okořeněná černým humorem s černými rukavicemi a pavoukem, kterej vypadal jako černej, protože byl černobílej. A "Castlepool" Eddi Arent byl opět skvělým tydýtem a má černé vlasy. Indický šátek sám byl zřejmě barevný, jak už to v Indii bývá, ale tady byl překvapivě světle šedý, čímž mě trochu zklamal, čekal jsem ho černý, naštěstí to zachránil Klaus Kinski, protože měl zase černou duši a nemračte se, tu tam měli všichni, čili možná byl vrahem, možná nebyl.. Černá je prostě dobrá, jak zpívá gypsypunková kapela Černý pes. Detektivka na kterou bych patrně nenarazil nebýt záliby v černých románech páně darkrobyka a díky za tip. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Najlepsi Vohrer spolu s filmom Mrtve oci Londyna 1961. Fakt namakane, tempo vyborne, dialogy, kulisy na urovni .....chyba velky detektiv, ale supluje ho samozvany detektiv, dej sa odohrava na zamku - este keby bol ten zamok sam uprostred hlbokych ihlicnatych hmlistych sychravych lesov, tak vyskocim aj na maximum : 74 % ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Je to takové příjemné setkání se starým zámkem v Anglii a dobrou starou klasickou detektivkou. Upřímně řečeno, jedno se tomuto filmu nedá upřít. Nevšední černobíle navozenou atmosféru a krásnou hudbu. Západoněmeckým filmařům se kdysi podařilo vytvořit několik dobrých wallaceovek, které jsou a byli vždy vděčným námětem pro film. Pravda, díky stáří filmu je napětí filmu jaksi zlehčené, ale může být útěchou, že jde o film slušné kvality. A kdo má rád německé herce Eddi Arenta z filmových mayovek nebo démonického Klause Kinského, tak už proto stojí za to film vidět. A ještě něco. V roce 1933 byl vydán u nás Indický šátek v edici detektivní literatury pod názvem Poděšená lady a žádné opětovné vydání se již nekonalo. Při troše štěstí se dá sehnat v antikvariátech. Nemluvě o tom, že kniha je samozřejmě lepší. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (1)

  • Ve 25. minutě, když se paní Tillingová (Gisela Uhlen) baví s panem Tannerem (Heinz Drache) a posléze si nanáší krém na obličej před zrcadlem, hraje v pozadí skladba „Moonlight Sonata“ od Ludwiga van Beethovena, kterou v roce 1988 předělala britská kapela Depeche Mode a vydala ji na svém singlu Little 15 (1988). (Trajektt)

Reklama

Reklama