Anestezie

Řekl bych poněkud podhodnocený film o životě, jaký je, v neokoukaném a velice autentickém kabátě. Dojemné, lidské a mnoho a mnoho nešvarů i švarů naťukávající komorní drámo, které má co nabídnout od první do poslední minuty své stopáže. Kdo by se čertil nad ne úplně originální formou, když probíraná témata jsou tak mrazivě aktuální a krásně aplikovatelná na kohokoli z nás.... Že? (20.02.2021)

Nic moc jsem od filmu nečekal, v podstat jsme se na něj s přítelkyní podívali hlavně proto, že tam hraje Kristen Stewart, kterou máme celkem rádi. Respektive přítelkyně určitě víc. Ale nakonec se ukázalo, že tenhle propletenec osudů je natolik zajímavý a natolik dobře napsaný, že mě to bavilo. Není to jen o hercích, ale i o tom, co se zde povídá a děje. (24.01.2016)

Není přímé spojení mezi všemi postavami, nicméně všechny osoby ve filmu prožívají určitou změnu, hledají úlevu od bolesti a frustrace, jsou to inteligentní lidé. Čelí aktuálně strastem, se kterými se vyrovnávají právě během celého tohoto filmu. Problém je, že příběhy nejsou dostatečně soudržné. Anestézie je hromádka zajímavých příběhů, která nesmírně působí na city člověka, ovšem nemá to vhodnou formu a nestačíte si oblíbit žádnou jinou postavu kromě profesora filozofie. 85 minut je dostatečný čas, aby se některé příběhy měly šanci rozvést, ale některé vyčnívají více. K. Todd Freeman exceluje a podává naprosto uhrančivý výkon představující drogově závislého! Intenzita filmu tkví v dialozích a castingu, který se snaží vyždímat hromadu emocí v každém okamžiku z nepříliš dobrého scénáře. “How do we still seek purpose? And where do we hope to find it, if we’re so busy convincing ourselves there needn’t be any?” (17.01.2016)

Se snímky, které se snaží o nějaký přesah je to těžké. Vybalancovat vyznění tak, aby nepůsobilo mravokárně, strojeně nebo jen otravně, to chce umění. Nelsonovi se to daří pouze částečně. Předně, těch střípků v mozaice je přeci jen příliš. Jakkoliv se mi líbil výkon Kristen Stewart a její monolog patřil k těm nejlepším scénám filmu (a hlavně na poslední chvíli uhnul z trapného strefování se do technologie komunikace, které má tak v oblibě starší generace), její postava ve filmu vůbec nemusela být. Takhle je film do devadesáti minut možná až příliš nahuštěný. Nepůsobí ale skokově, ačkoliv se velká rozhodnutí a posuny dějí v rámci jednotlivých konverzací. Jenže kdo se někdy díky jedné konverzaci neocitnul na neočekávaném místě? Co mi ale vadí a na Anesthesia i mrzí je využívání archetypických postav - zejména v případě "zoufalé manželky" Sarah a drogově závislého Joea. Už i samotný Walter jako učitel, kterého 99 % z nás nikdy nepotká je prototyp vysněného amerického univerzitního vzdělání. O to nezajímavěji pak zní z jeho úst ústřední myšlenka filmu, když se naťukává mnoho jiných a zajímavějších témat jinde (např. Ella vs nemoc její matky). Buď jak buď, počin je to přinejmenším pozoruhodný. (23.03.2017)

Od filmu jsem neměla žádná očekávání a docela mile měvpřekvapil. Jedná se o jeden z těch snímků, kde je více prolínajících se příběhů, respektive kde se jednotlivé příběhy postupně schází a provazují. Některé momenty mi přišly trochu kostrbatější z hlediska reálnosti v příběhu, ale celkově určitě nemůžu tvrdit, že by na mě film působil nějak uměle a těžkopádně. Škoda je, že jednotlivé příběhy nedostaly více prostoru, protože takhle bylo všechno jen nakousnuté, ale žádné z témat (drogová závislost, workoholismus, nevěra, perfekcionismus, povrchnost, životní hodnoty....a mnoho dalšího) nebylo rozpracované více do hloubky. I tak se ale dají najít scény a proslovy k zamyšlení. ----"Are we done? We can destroy cities, alter the planet irreversibly, speak instantaneously face-to-face from across the globe, create life where there was to be none, even while intoxicating ourselves with it all. And yet, how do we still seek purpose? And where do we hope to find it if we're so busy convincing ourselves there needn't be any? "---- (31.08.2018)