Režie:
Paolo SorrentinoScénář:
Paolo SorrentinoKamera:
Luca BigazziHudba:
David LangHrají:
Michael Caine, Harvey Keitel, Rachel Weisz, Paul Dano, Jane Fonda, Tom Lipinski, Alex Beckett, Mark Gessner, Chloe Pirrie, Ed Stoppard, Madalina Diana Ghenea (více)Obsahy(2)
V luxusním lázeňském hotelu ve švýcarských Alpách se každý rok setkávají staří přátelé Fred Ballinger (Michael Caine) a Mick Boyle (Harvey Keitel). Letos se zde Fred léčí pod dozorem své dcery (Rachel Weisz) a mezi léčebnými kúrami s Mickem vzpomínají na své pestré životy hudebního skladatele a filmového režiséra a se suchým humorem komentují své chátrající tělesné schránky. Kypící život kolem nich a ostatní excentričtí hosté - jihoamerická fotbalová legenda, mladý herec z Kalifornie (Paul Dano) nebo současná Miss Universe - jim poskytují bohaté podněty k úvahám o mládí, kráse, kreativitě, zkrátka o všem, co zahání myšlenky na blízký konec. (Aerofilms)
(více)Videa (14)
Recenze (479)
Zase trocha toho umění. Nic proti němu, ale zdá se, že jsem na něj asi moc přízemní / primitivní. Ano, vnímám všechny ty (ne)zajímavé záběry, je mi naprosto jasné, že skrz ně ke mně autor promlouvá a snaží se jimi něco sdělovat, ať už je to cokoli. Ano, Keitel s Cainem jsou perfektní, ale po tom filmu nezůstane nic. Krom sdělení, že kamarádi si říkají jen pěkné věci. A pocitu, že se na to sice pěkně kouká, ale k ničemu to není... 60% ()
Se stylem Paola Sorrentina, od nějž už jsem s podobným výsledkem viděl dříve Velkou nádheru, jsem si úplně nepotykal ani napodruhé. Pocity z jeho filmu mám opět nevyrovnané. Na jedné straně je tu dost skvělých scén, z nichž třeba dirigování ovcí se zvonečky na louce a dalších zvuků přírody mi vysloveně ulahodilo. Jiné scény útržkovitě rozehrají drobná dramata postav či přinesou v dialozích podnětné myšlenky. Ale přesto vše zdařilé mi zase připadá roztrouseno do filmu, který ve mně řadou jiných scén vyvolává dojem pokusu o art s příliš umělou hrou na efekt, kdy více záběrů přírody, stylizovaných výjevů (např. levitace před scenérií Alp) nebo i závěrečná hudební scéna pro mě pocitově balancují až na hraně kýče. I ty konverzační scény mě oslovovaly různorodou měrou – někdy mě i s ohledem na umělecké prostředí hudby a filmu, v němž se hlavní postavy dlouhá léta pohybují, výrazně zaujaly, jindy trochu míjely (byť tady uznávám, že na vině může být zčásti i můj značně mladý věk oproti postavám). Téměř neustálé střídání dialogových scén až klipovými záběry z různých vystoupení a vizuálních atrakcí (byť některé jsou samy o sobě zajímavé) u mě dojem jisté nesourodosti jen prohloubovalo. Rád jsem viděl Michaela Caina a Harveye Keitla pořád ve skvělé formě v zajímavých rolích, ač zároveň musím jedním dechem dodat, že oba pány zde svou jedinou scénou dokázala strčit do kapsy pořád jedinečná Jane Fonda. [60%] ()
"Co teď děláš?" - "Řekli mi, že jsem apatický. Tak nedělám nic." Michael Caine a Harvey Keitel excelují v příjemně melancholickém dramatu plném nádherných obrazů a skvělé hudby. Od Paola Sorrentina jsem zatím neviděl nic, a tak si asi umíte představit, jak mě vizuální stránka nadchla. Nesmírně. Jediné, co můžu a musím vytknout, je přílišná délka, protože někdy ve třetí třetině mě film opravdu začínal uspávat. Ale to je vše.___P.S. Scéna s Michaelem Cainem dirigujícím stádo krav se okamžitě zařadila k mým nejoblíbenějším scénám ze všech jeho filmů. ()
Mládí je audiovizuálně opulentní a skvěle herecky obsazená úvaha nad stářím a mládím, která je jak komická tak tragická, přičemž jsou oba protipóly vždy použity vhodně a účelně. Příběh je zasazen do na první pohled obyčejných lázní, které jsou však obývány rozličnými postavičky, které dokáží člověka svým chováním a promluvami jak rozesmát tak dojmout. Moc se mi líbily nádherně barevné záběry přírody a celkově práce s kamerou, která koketovala s lidmi a objekty okolo sebe. Vedle podmanivého obrazu jsem se nechal unášet na líbivé hudební vložce ve filmu, která byla nepřeslechnutelná a perfektně dotvářela atmosféru jednotlivých scén. Každá z postav měla něco do sebe, měla svůj vlastní příběh, takže bych mohl jen těžko říct, která mě zaujala nejvíce. Umně natočený film, který by se dal považovat jako metafora života, jelikož i v něm jsou momenty, které u člověka vyvolají jak úsměv tak i smutek. ()
(50th KVIFF) Můj poslední film padesátého karlovarského festivalu měl být i jeho vrcholem. Ale nebyl. Zklamal. Hodně. Mládí je pro mě bohužel nakonec umělý neupřímný kýč, přeplněný vizuální a audiální nádherou, otrávenou rádoby hlubokými frázemi a vzletnými, ale falešnými životními pravdami. Zkrátka sem tam scéna hodná pohlazení (především ty méně vzletné, humorné rozhovory mezi Cainem a Keitelem), sem tam scéna hodná facky. Minimálně v jednom momentě, kdy se herec robota Q baví v obchodě s moudrou malou holčičkou, mi ruka s hlavou samovolně provedly facepalm, nešlo to zastavit. Po pompézní Velké nádheře, která měla vypovídací hodnotu možná právě navzdory sobě samé a svému režisérovi, představuje Mládí pád na držku. Kvůli dechberoucímu řemeslu Sorrentinovi méně než tři hvězdy dát nemůžu, nutkání by ale bylo. 60 % ()
Galerie (53)
Zajímavosti (15)
- V scéne, kde Michael Caine a Harvey Keitel relaxujú v bazéne a príde Miss Universe, bola pre dvojicu hercov menším prekvapením. Režisér totiž pánom nepovedal, že herečka bude kompletne nahá. Prekvapenie na ich tvárach je teda skutočné. Scéna sa napokon stala aj oficiálnym plagátom filmu. (megajalec)
- Michael Caine nosí vo filme okuliare s tmavým rámom, aby, ako on sám povedal, jeho vlasy vyzerali belšie. (Da_reba)
- Film je venovaný pamiatke talianskeho režiséra Francesca Rosiho. (megajalec)
Reklama