Pí

Darren Aronofsky je jeden z mých neojoblíbenějších režisérů. Líbila se mi Fontána a také depresivní Requiem za sen. Film Pi mi ale i na Darrena přijde opravdu hodně divný a i když má svoje nezpochybnitelné kvality tak jsem měl z něho hodně rozporuplný pocit. Z průměru u mě film zvedá jeho krátka délka. Kdyby měl obvyklé dvě hodiny, tak jdu s hodnocením o hvězdičku dolu, protože to už bych byl u konce i docela otráven. (02.02.2008)

,,MOJE NOVÁ HYPOTÉZA: JESTLIŽE SESTÁVÁME ZE SPIRÁL A ŽIJEME UVNITŘ OBROVSKÉ SPIRÁLY, POTOM VŠE, ČEHO SE DOTKNE LIDSKÁ RUKA, JE TOU SPIRÁLOU PROSYCENO...“ /// ¾ hodiny trvá, než to začne mít lidskou podobu. Vlastně hovno, tu to nechytne nikdy… Šílenej matematik – šílený je tu vlastně naprosto všechno a pár minut před koncem i já hledám číslo na dr. Chocholouška. Né ani tak kvůli myšlenkám, či zanášení křivek do obdélníku zlatého řezu, ale asi kvůli tomu, že jsem nikdy nebyl moc velkej matematik, a tak kumulováním více jak 5ti čísel do malýho prostoru, se vám ve mně něco probudí… Snad i proto chápu, že pro mnohé (matematiky) nemůže bejt tenhle film špatnej. Ovšem za sebe přiznávám, že je to mimo moje numerologický chápání. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Trápí mě pravá podstata ,,3,14“. 2.) Miluju tu depresivní atmosféru, když 10 minut vyzvání telefon... 3.) Thx za titule ,,depressya“. /// PŘÍBĚH * (nebo *****) HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (02.05.2014)

Mé třetí setkání s mistrem Aronofskym dopadlo potřetí stejně. Neustále mi otráveně padala hlava, ačkoli jsem se před počátkem projekce cítil čilý, ale příjemného spánku mi opět nebylo dopřáno. Účelně nasazená nervní hudba mně vždy probudila do pomateného citování stále stejných frází ze stále stejně zrnité obrazovky. Hru s čísly jsem vždy považoval za zábavu, ale po zhlédnutí tohoto snímku na chvíli raději nebudu řešit ani sudoku na záchodě, aby se mi v palici taky něco nepřeházelo. (19.04.2010)

Veľké existenciálne pravdy, sktyté do zdanlivo nerozlúštiteľných matematických rovníc. A v efektnom filmárskom prevedení. Kombináciou čierno-bieleho obrazu a prenikavých zvukov robí Darren Aronofsky, podobne ako v Requiem for a Dream, hotové zázraky. (01.02.2004)

Dost nudný, avšak efektně a umělecky zrežírovaný sci-fi příběh o matematikovi s geniálním, ale vyšinutým mozkem. Snímáno velmi dobře zajímavou kamerou na černobílý kontrastní materiál, rychlé střihy. Jenže příběh samotný je plný numerologických klišé a opakuje známá fakta o Archimédovi a dalších starověkých matematicích, pracuje s "tajemstvím" - se zvláštním číslem, které rozbíjí počítače. Navíc se o to číslo rvou dvě násilnické skupiny - burziáni, toužící dobýt trhy, a pravověrní vyznavači talmudu, jejichž cílem je rozmlouvat s bohem. Závěr je pak zcela mimo mísu. Tohle nemusím. Trailer: http://www.csfd.cz/film/35661-pi-pi/videa/ (24.05.2009)