Teorie všeho

Tak jako tyhle filmy moc nemusím, mě Teorie všeho vážně zaujala. Nikdy jsem se o život Stephena Hawkinga příliš nezajímal. Ačkoliv může být film dost učesaný, je velmi emotivní. Skvělý výkon jak Eddieho Redmayna, tak Felicity Jones. Neměli to v životě jednoduché a museli se s tím nějak poprat. Těžko říct, jak by to zvládli jiní. I celá linka věnovaná objevům byla zajímavá. Oscara si Eddie určitě zasloužil. Jinde se mi tolik nelíbí... "Dej mi svou odpověď." (11.02.2019)

Nejsem velkým příznivcem stavění pomníků živým lidem. Stephen Hawking je však živý spíše uvnitř a tak jsem si na něj udělal čas. Bohužel jsem se přitom nedozvěděl nic víc, než mi předtím nabídla Wikipedie a to mne trošku zklamalo. Taky mne moc nebavilo sledovat rozkládajícího se člověka, ale vše mi nahradila úžasná, chápavá a obětavá Jane. Kvůli ní jsem se dodíval do konce a spílal vášnivému čtenáři Penthouseu za to, jak se jí odvděčil. Ona pro mne byla tak pozitivním zážitkem, že by ji Stephen nedokázal překonat, ani kdyby svou vysněnou rovnici teoreticky vymyslel, experimentálně dokázal a ještě by jí udělal tři děti. (10.09.2015)

Kvalitativně bych to zařadil na úroveň dalšího životopisného kousku z tohoto roku, Kódu Enigmy. Prostě kvalitně odvyprávěná autobiografie, kterou člověk rád zkoukne, ale že by se film zařadil mezi nějaké top kousky, o tom se rozhodně nedá mluvit. Stephen Hawking si ale bezpochyby takovou poctu zaslouží. Zajímavý příběh. 80% (07.09.2015)

Ti genitální teoretičtí fyzikové jsou stejně pro našince, který celou střední školu řešil spíš graviditu než gravitaci a spílal, jak by byl ten vzdělávací systému mnohem snesitelnější, kdyby tehdy to jabko rovnou rozštíplo Izákovi lebku, jen podivným panoptikem nehezkých asociálních šprtů. Šprtů, co evidentně mají od mládí problémy s dírami, a tak o nich alespoň rádi fabulují, aby si s ostatními elektrony našli nějakou kratochvíli místo toho neustále odpíraného sexu. Těm šťastnějším se sice jednou za pár světelných let podaří přinutit kvantovými intrikami nějakého babochlapa z matfyzu, aby jim požvýkal kvark, nechal si neumětelsky zašmátrat v horizontu událostí a třeba i podráždit singularitu, avšak takovéto interakce bývají zpravidla interferovány disturbčními otázkami typu „Kolik ti to vyšlo?“ nebo „Je má černá díra primordiální či obří?“, a tak z toho nakonec vždycky jen vypadne pro nepostiženého zcela abstraktní moudře znějící žvanění o něčem, co vlastně nikdy nikdo neviděl a nelze to nijak dokázat. Nenarušený a hormonálně vyvážený jedinec se pak zákonitě musí ptát, k čemu jsou takové „pičoviny“ vlastně dobré a pokud je někdo prohlášen za génia jen partičkou stejně potrefených entit, neboť devadesát procent populace vůbec netuší, o čem to ti mozkouni vlastně melou, je-li to pak opravdový génius nebo jen další relativní černá díra. Ale kdo ví, třeba to všechno nakonec může být pravda, nebo daleko hůř a Štefan s Bertíkem jen nakoukli Fousatému strejci do kuchyně a sejdeme se v katolickém pekle. No, transcendentální filosofie pro dnešek stačilo. Docela by mě zajímalo, jestli kdyby Štefana nezklátil ten ALS, spáchal by stejné kvantum neprůkazných astrofyzikálních teorií, nebo by někde v Kembridži spíše běhal za kundama a závislý na punči formuloval zásadní moudra teoretické gynekologie. Každopádně však nezbývá, než před tímto člověkem hluboce smeknout, protože si i přes to nepředstavitelné životní utrpení dokázal zachovat relativně zdravý rozum a dokonce i smysl pro sarkasmus a ironii. Jeho příběh byl zfilmován vcelku důstojně, poutavě a bez toho obvyklého slizkého patosu. Scénář z něj dokonce udělal kůl Donchujána, jenž má gumové vše kromě kladélka, co na plátně sbalí roštěnku, která má s tím skutečným Jožinem z Bažin společné snad jen pohlaví, a i to je dost diskutabilní. I tak však teď musí Štefan cedit přes svůj hlasový syntetizátor oplzlosti natolik nemravné, že by z nich zčervenala i nejedna černá díra. Nikdo, opakuji nikdo, ať už jakkoliv znetvořený, si opravdu nezaslouží, aby jej ztvárnil Edý Redmejn, snad ta nejodpudivější tlama, jaká se kdy vyskytla před kamerovým objektivem, aniž by tento prasknul. Musím připustit, že to sice zahrál výborně, ale i když jsem se na něj díval jen jedním okem, otřásl jsem se celou dobu odporem a raději bych hleděl na obří hnisavý absces ve tváři Kateřiny Papstové. Holt Kruis asi odmítl slintat a pitvořit se a nemohoucí pan Sokolník za tu zrůdnost nakope vedoucího kástingu do prdele jen stěží. (20.02.2015)

Teória všetkého je naozaj kvalitný film o živote človeka so zaujímavým životným príbehom, ale hlavne je to film o láske a sile ženy tohto človeka. Felicity bola ako Jane božská a Eddie ... ak Daniel Day-Lewis dostal za príbeh Christyho Browna Oscara, tak som zvedavá ako dopadne Eddie ... zahral to bez jedinej chybičky a ja som mu toho Stephena úplne uverila. Krásna muzika a výborné masky. (03.01.2015)