Tak už mě sakra polib, pitomče

Tihleti teenageři jsou teda docela jinačí kafe. Při vyslovování samotnýho slova "sexy" viditelně tajou, jako by šlo o naprostý tabu. Rajcuje je zastaralá norština i "budoucí profesionální fotbalisti" s tuze nesportovní postavou a dikcí Tomáše Vorla. A při surfování očividně vůbec nepostrádají takový to tamto... sluníčko. Eili Harboe v roli Tale je už potom kapitola sama pro sebe. Ta ofina, ty dolíčky! (20.03.2015)

Dívka se svěří svému učiteli, že ji napadl jeden chlapec, a tak učitel jde a donutí chlapce, aby se přidal k jeho divadelnímu souboru a s dotyčnou dívkou hrál mileneckou dvojici. Onen chlapec se krátce předtím se svou partou pokusil znásilnit jiného chlapce, tudíž to byl regulérní zločinec. Dívka samozřejmě zjistí, že to byla jen maska a do chlapce se zamiluje. Je to další romantický příběh o napraveném grázlovi, který vlastně celou dobu byl jen nešťastný a nevyzrálý a potřeboval, aby ho někdo zachránil. Příběh, který všichni známe, je zde však poměrně hezky zpracovaný, doprovází ho dobrá hudba a je příjemné vidět ho v jiném prostředí než na americkém předměstí. (29.10.2019)

Takhle ukázkovou teen romantiku jsem už neviděl delší dobu. Je to decentně vtipné, trochu ze života (hodná holka se zamiluje do idiota) a ačkoli film pracuje s určitými stereotypy podobnými pro tenhle žánr, pracuje s nimi po svém. Po všech těch amerických slaďárnách je norský pohled na věc neskutečně svěží a to nejen odlišnou mentalitou, ale i obrazovou stránkou. Sympatičtí, ale ne klasicky hollywoodsky vyumělkovaní, herci společně s krásnou severskou krajinou a líbivou hudbou vytváří příjemnou, skoro až snovou atmosféru. (18.07.2015)

Jiná mentalita. Obrazová a scénografická harmonie. Je zde přítomná jednoduchá, ale magická snová realita malých přímořských městeček se sněhobílými dřevěnými domy, lidé v huňatých norských svetrech, lidé obdivuhodně rezavovlasí, všudypřítomné ticho, klid, ale také obdivuhodná neúprosně drsná prostořekost. Zdá se, jako by se Skandinávci nebáli říct cokoliv nahlas ani v tomto filmu. Myslím, že dobře dělají, protože to naopak působí přirozeně. Vulgaritu potlačuje právě tato neskrývanost, zároveň přidává šťávu zde využívaným stereotypům (umělkyně versus fotbalista). Možná je to i ten jejich podivný jazyk (já vím, norština), co dělá filmy odlišnými. Jen si zkuste přečíst ten název. Pokud hledáte ne úplně typickou romantickou teenage komedii, možná jste právě našli. (20.05.2014)

Taky jsem film viděla v rámci Severské zimy, dost jsem váhala, protože jinak puberťáky např. v americké podobě opravdu nesnesu. Byla jsem však mile překvapena a dobře jsem se bavila. Žádná křečovitost, přirozené herecké výkony a vtipné zápletky. Navíc ve starém kině Lucerna. Zase ukázka toho, že co je vtipné, nemusí být stupidní, když se to umí. A seveřani fakt umí. (02.03.2014)