Režie:
Jon AvnetScénář:
Carol SobieskiKamera:
Geoffrey SimpsonHudba:
Thomas NewmanHrají:
Kathy Bates, Mary Stuart Masterson, Mary-Louise Parker, Jessica Tandy, Gailard Sartain, Stan Shaw, Cicely Tyson, Gary Basaraba, Lois Smith, Richard Riehle (více)Obsahy(1)
Laskavý příběh o těžkostech i radostech ženy ve středním věku. Evelyn je žena v domácnosti nespokojená se svým manželstvím. Když jde do domova důchodců navštíviť senilní tetu, seznámi se se starší dámou Ninny. Ninny jí vypráví příběh o mladé ženě žijící v Alabamě dvacátých let 20. století. Prostřednictvím jejího osudu sa Evelyn postaví na nohy, vezme svůj život do vlastních rukou a v Ninny najde nejlepší přítelkyni. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (153)
Silný příběh o ženách a převážně pro ženy, přesně takový film, jaký mám ráda: s chvilkami dojemnými k pláči i vtipnými k popukání, úsměvné scény střídají napínavé, najdeme téma rasové nesnášenlivosti, domácího násilí, touhy po svobodě, po lásce. Bonusem jsou vynikající herecké výkony zejména hlavních představitelek. Dobrý scénář + dobrá režie + dobrá hudba + dobří herci = dobrý film (a dobrý tentokrát neznamená za 3). Možná to mohlo být malinko kratší... a možná ne. 91% ()
Dojemný a úžasný film, který na mě vychrlil obrovskou dávku emocí a já seděla jak přikovaná a čekala, dokud Ninna nedovypráví příběh až do konce. Idgie, rozporuplná osobnost, zcela bez předsudků vůči černým a morálním hodnotám té doby a na druhé straně se smyslem pro pravé přátelství se vším všudy a že toho nebylo málo.Této krotitelce včel po právu dávám plný počet bodů. Nesmím zapomenout ani na rozkošnou Evelínku, kterou Kathy Bates zahrála excelentně. Film, který půjde hned do mé topky, z které hned tak neodejde........a byl tam opravdu velmi dlouho. ()
Skvelý film, môj obľúbený. Väčšina mužov sa VYPRÁŽANÝCH ZELENÝCH PARADAJOK bojí. Titulné i podporné úlohy hrajú samé ženy. „Poriadne“ tu účinkujú v podstate len dvaja chlapi, z nich jedného rozseká na sračky vlak behom prvej polhodiny a druhý len sedí pred televízorom a prejedá sa. Inak baby, kam len pozriete. Chichocú sa z malých mužských penisov (a máte pocit, že by sa chichotali aj z veľkých) a pobehujú po kuchyni v celofáne. Snímka vznikla podľa knihy spisovateľky a tá zároveň (s ďalšou) ženou napísala scenár. Že to režíroval chlap, je v podstate neuveriteľné. Film je to úžasný: smutný i veselý, tragický i bizarný, celofánový i čokoládový, obohatený nostalgickou atmosférou čias, kedy ešte neboli cesty plné áut (a ak ste na nich nejaké stretli, zatrúbili ste im alebo ste na šoférov aspoň kývli) a človek mohol chodiť bosý a nebáť sa, do čoho stúpi. Prípadne mohol niekoho rafinovane zabiť a ono sa to v tej dobe „nejako" stratilo. A možno aj nie. Trocha ako (ženské?) PRI MNE STOJ! (ale možno aj nie). ()
Jedli jste někdy smažená rajčata? Je to děs, chutnají, jako když někdo něco nepěkného předžvýkal a smažil to tak dlouho, až se z toho stalo uhlí. Tento fakt ale o filmu nevypovídá naprosto nic :) Smažená rajčata byla ve své době mimořádně populárním filmem (v USA, samozřejmě) a i dnes jsou takovou modernější klasikou. Překonala popularitou svou knižní předlohu a nemohu posoudit, zda oprávněně, neboť jsem toto dílo nečetl. Každopádně co se snímku týká... Jde o vysoký nadstandard. Příběh plný nostalgie, úžasných hereckých výkonů, příběhu, kterému nechybí připomenout tak důležité věci jako je láska, přátelství, dobrodužství, ale třeba i smrt, a to vše zasazeno do prostředí jižanského městečka v Americe 30./40. let. V závěru jsem pouze zíral s otevřenou pusou. Přesně takovýto styl filmů miluji ze všeho nejvíce, a proto Smažená zelená rajčata všem srdečně doporučuji. ()
Tak trochu mi uniká smysl toho, proč tolik prostoru dostala Kathy Bates. Její postava je pro ten příběh úplně zbytečná a hlavně je neskutečně otravná. Jinak to nostalgický vyprávění o tom, co všechno se událo někdy ve 20. - 30. letech v nějaký prdeli světa v Alabamě, bylo docela dobrý. Nesmí chybět nic pro tu dobu typickýho, takže je tam nějakej ten ku-klux-klan, nějaká ta hospodářská krize, ale taky jedna vraždička a nějaký lidi přejetý vlakem. A samozřejmě nějaký melancholický části o umírající kamarádce. Ale to vyprávění z minulosti mě docela bavilo, takže mě to dokázalo u obrazovky udržet až do konce. A na konci přišlo originální a nečekaný vysvětlení, co se stalo s mrtvolou. Pasáže ze současnosti s Kathy Bates jsou ovšem pomalu na odpad. ()
Reklama