Režie:
Dan PřibáňScénář:
Dan PřibáňHudba:
Tatiana MikováHrají:
Dan Přibáň, Aleš Vašíček, Marek Slobodník, Tomasz Turchan, Radoslaw Jona, Dana Zlatohlávková, Jakub Nahodil, Zdeněk Krátký, David Novotný (vypravěč)Obsahy(1)
Cestovateli Danu Přibáňovi a jeho partě nestačilo, že dokázali nemožné, když přejeli Trabantem Afriku a natočili o tom nezávislý film. Rozhodli se vypravit na ještě náročnější cestu. 21 124 kilometrů napříč Jižní Amerikou až na konec světa. A aby to nebylo moc jednoduché, tentokrát nepojedou jen Trabantem. Sestava snů v mezinárodním týmu Čechů, Poláků a Slováků patří podle Dana „buď do blázince, nebo na šrotiště." Dva Trabanty, polský Fiátek a Jawa 250 z roku 1957 se místo toho vydává vstříc tomu nejnáročnějšímu, co se dá v Jižní Americe najít. Amazonský prales, pětitisícové průsmyky And, pouště i oceán. Tahle šílená jízda rozhodně není bezstarostná, je ale fascinující a zábavná. Jak se dokáže snést osm lidí ze třech zemí, kteří se navzájem skoro neznají, čtyři měsíce ve žlutých ponorkách? Ta největší výzva není venku, ale uvnitř. (Aerofilms)
(více)Videa (2)
Recenze (266)
Oproti Africe to byla taková pohodovější jízda, moc technických problémů se tam neřešilo, ale nuda to rozhodně nebyla - naopak - problémy a blbou náladu zde nahradily velmi zábavné momenty. Častokrát jsem se přistihl jak jsem se v kině hlasitě zasmál. Jedna z nejlepších hlášek mi zní ještě teď v uších - "Kua, kdo sem postavil ten sloup?!!" A Marek, ten byl výbornej. On ani nemusel nic říkat. Stačil na něj pohled a každej se smíchy zakousl do sedačky před sebou :-) Určitě tento dokument doporučuju všem komu je cestování blízké. ()
O Trabanťácích jsem tak nějak věděl převážně z doslechu, protože je má hrozně ráda má žena. Takže jsem věděl kdy kde byli plus jaká je to takhle z tepla domácího gauče sranda. Přímo jsem se s nimi střetl až loni v prosinci, kdy jsme se ženou navštívili krumlovskou přednášku Dana Přibáně o jejich cestě do Austrálie a přilehlých destinací. A přednáška mi přišla hodně parádní. A tak když na silvestra dávali tenhle film, podíval jsem se na něj. A návštěva přednášky byla zřejmě největší chybou toho filmu. Protože jsem z něj (ač o jiné cestě) cítil, kolik toho v něm z té cesty chybí. Což je, samozřejmě, pochopitelné, čtvrt roku do hoďky a půl jen tak nenacpete. Ale mrzelo mě to, protože jsem věděl, jak je ten film najednou plochý. ne že by nebyl zajímavý, jako seznámení s trabanákama je to určitě fajn, ale když vám do ucha žena skuhrá, kolik toho v tom filmu chybí, protože viděla seriál.... Takže jsem se hned vrhl na seriál. Ale jako úvod do filmových a dokumentárních trabanťáků dobrý. protože nevíte-li o nich vůbec nic, tak vás to chytne. Ale víte-li o nich něco, pak ty nedostatky nutně krátké stopáže a absence mnohých důležitých aspektů celé cesty prostě vadí. ()
Nevěřil jsem tomu, že by mě dokázal tak ohromit cestopisný dokument z české produkce. Byla to vskutku mistrovsky sestříhaná (z 470 hodin materiálu na 98 minut) nádherná, dobrodružná, humorná trabantní jízda napříč Jižní Amerikou ujetá na vysoce obtížných trasách. Mohli jsme sledovat nejenom nádherné obrázky fascinující a dechberoucí přírody, ale také psychologický vývin a vymýšlení různých vtipných bejkáren hlavních aktérů tohoto dokumentárního road movie. ___ (Jiráskovo divadlo, Nový Bydžov) ()
Multinárodní cesta za snem, která vede napříč nádherným kontinentem. Už Afrika si mě absolutně získala. Na tohle pokračování jsem čekal hrozně dlouho a hrozně moc jsem očekával. Moje očekávání byla překonána. Opět je každičká vteřina neuvěřitelně zajímavá, ale v tomhle dílu se mi navíc zdálo, že se mnohem více myslelo na diváky u televizních obrazovek a byl jim dodán mnohem lepší materiál k obdivování. Posádka se rozrostla o další sympatické členy, polského Fiata a zapáleného slovenského frajera na Jawě. Zmíněný Marek Slobodník mi brutálně připomínal jednoho slovenského spolustudenta. Vyjadřováním, chováním a prostě vším. Opět nádherné záběry krajiny, špatně sjízdné cesty a další věcičky, které cestu zdravě komplikovaly. Zmíním třeba nádherné mosty se shnilého dřeva, po kterých už nějaký ten čas zřejmě nikdo nejel. Kdybych přes ně měl trabant přepravit, tak bych se nejspíš tak rozklepal, že bych neudržel ani volant. O polském Radkovi, kterému se podařilo během cesty ztratit ne jednou, ale hned dvakrát pas je lepší raději ani nehovořit. Zkrátka dokonalá oslava života v té nejryzejší podobě, kterou musí zákonitě ocenit každý, kdo má ten svůj život alespoň trošičku rád. O tomhle je dokument především. Jediné, co bych zde vytknul je délka stopáže. Většinou nadávám na příliš dlouhou stopáž, ale tady bych si moc rád dal několikrát přidáno. Naštěstí tu je seriálové řešení, které je cca 5 hodinové! ()
Záviděníhodný roadtrip po Jižní Americe! Navíc jsme viděli jen zlomek cesty, protože ze 400 hodin materiálu je ta hoďka a půl jen neskutečné vnadidlo, pro nějakou vlastní raodtrip parádu. Velice mě to bavilo. Je to nezávislé a nezaškatulkované se spoustou úsměvných situací, ale i situací, kdy divákovi zatrne ... takový "výlet" pár lidí, kteří si vzali kameru a pod záštitou české televize aspol. si to celé zdokumentovali. Jednou, možná v příštím životě, bych tohle chtěl podniknout :) PS: Solná poušť V Bolívii je neskutečná! ()
Galerie (35)
Photo © Jakub Nahodil, Zdeněk Krátký, Radoslaw Jona
![Trabantem až na konec světa - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/158/285/158285582_23d698.jpg)
Zajímavosti (7)
- Nikdo ze štábu - ani sám Dan Přibáň - neumí dobře španělsky ani portugalsky, přesto se na cestu štáb vydal. (Terva)
- Trabantí expedice vyjela 2. 9. 2012 a cesta trvala přes 4 měsíce. (Lucas87)
- V jedné ze scén se seznámíme i s kameramanem snímku, konkrétně v té ze začátku výpravy, Kameraman přijde zmlácený za ostatními a oznámí jim, že přespolní se mu pokusili ukrást kameru. (MatyM)
Reklama