Babadook

Bubák síce nestál za veľa, ale čo snímok stráca na strašení a desu, tak získava na psycho dusnote a parádnej atmosfére. Rozohrala sa tu psychologická šachová partia medzi hrozne otravným, krpatým, rozmaznaným spratkom a jeho mamou, ktorá bola ešte strašidelnejšia ako samotný Babadook. V každom prípade podala skvelý výkon hodný uznania. Škoda len, že tu toho hororu bolo tak málo, strašne tu chýbal nejaký výraznejší hororový duchársky motív, ktorý by už aj tak skvelú atmosféru mohol ešte vylepšiť. Ale aj tak to bolo dobré, na jasný nadpriemer to bohato stačí. 80/100 (19.11.2014)

Jennifer Kent sehnala dostatek drobných a dala svému původně krátkometrážnímu a povedenému bubákovi celovečerní podobu. Výsledek je ale docela rozporuplný, na jedné straně stojí slušné herecké výkony jak unavené matky, tak jejího uvřískaného "Kevina a místy velmi slušná atmosféra, na druhé na několika místech levnými triky zmršený bubák Babadook, který klidně mohl zůstat ve stínech a tragikomický závěr , při němž mi na mysli vytanul Střihoruký Edward a bylo po hororu. (17.03.2015)

,,MAMI, ZASE JSEM MĚL TEN SEN…" /// To vám takhle paní spratka měla. Hyperaktivní hovádko, který se navíc Bubáka bálo. A bylo to s ním čím dál horší, takže si paní ani nemohla v klidu zamasturbovat. Není proto divu, že se postupně Bubáka začala bát taky… Tak ten sráč je krásnej hororovej psychopat (ano lásko, mluvím o tom chlapečkovi…). Na sračky z něj budete mnohem víc než z Bubáka. Stejně jako paní, místo který by tady klíďo mohl psychotikovat Jack Nicholson. Strašidelný je to jen lehce, (ne)rodinný povahy spíš pobaví maminčina drsná ,,proměna“. Divnej příběh, svým (hororovým) způsobem zajímavej. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Hledám pro parchanty zábavný leporelo na dobrou noc. 2.) Přítelkyně by chtěla děti. Chlapečka... /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (22.11.2014)

Film, u kterého jsem měl v podstatě celou dobu dost nepříjemné pocity - vadilo mi jak herecké obsazení, tak ty postavy jako takové, ten kluk byl zcela nesnesitelný a jeho matka rovněž. A strašně mi vadil i ten bubák, jeho vzhled byl nesnesitelně strašidelný, podobně jako ten jeho skřípavý hlas, kterým říkal to svoje děsivé jméno - znám spoustu hororů, u kterých se člověk bojí rád, ale zde jsem se prostě bál nerad a vadilo mi to. Nejděsivější v tom filmu je ovšem ta knížka - těch několik scén, kdy jí Amelia listuje, je jako zlá noční můra, ze které se chcete co nejdřív probudit. Neměl jsem se o tom filmu nikdy dozvědět, ten film vyloženě není dobrý pro psychiku. (06.02.2020)

po zhlédnutí Babadooka mám konečně jasnější představu o tom, jak přesně se může ženský styl (écrire) manifestovat v případě hororového žánru. ačkoliv námět jako takový není nijak originální, jeho výsledné zpracování se velmi liší od dalších hororů, v nichž se rodič pod vlivem nadpřirozených sil pokouší zabít vlastní dítě (Osvícení, Oculus, Amytiville Horror atd.). dílčím tématem rodičovství a mateřské lásky Babadook rovněž připomene letošní velmi nedoceněnou Annabelle. ovšem obzvláště empatické vykreslení úlohy matky, podpořené vynikajícím hereckým výkonem protagonistky, o ženském vkladu nesvědčí ani zdaleka tolik, jako režisérčina neotřelá práce s monstrem. s tím souvisí i nečekané a pro mě velice potěšující rozuzlení. zděšení a hrůza nejsou hlavním cílem a není proto divu, že se nedostavuje ani kýžený účinek. prioritní je psychologie a tomuto záměru se podřizují i žánrové konvence a kde je třeba, ustupují docela. potlačím proto žánrovou frustraci a nebudu bědovat nad absentující atmosférou děsu, neboť vnímám atmosféru daleko vzácnější - rozdmýchanou díky mistrné psychologické kresbě hlavní hrdinky. především v okamžicích listování děsivou dětskou knížkou ve stylu Tima Burtona a sledování nočních televizních pořadů s nádherou reminiscencí Mélièsových raných "hororů" atmosféra houstne nejvíce. (09.11.2014)