Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Druhá polovina třicátých let 20. století. Ve Španělsku zuří občanská válka, která se načas změnila v sociální revoluci. Lidé se bouří proti všemu, co je po staletí utlačovalo – vládě, zaměstnavatelům, církvi. Hoří kostely, všichni jsou si rovni, lidé konají kolektivně. Mladá jeptiška Maria ze strachu před revolucí prchá v převlečení z kláštera. Osud ji však zavede nejprve mezi prostitutky, následně mezi revoluční anarchistky z organizace Mujeres libres, s nimiž zažívá všechny strasti i slasti – boj žen proti dvojímu útlaku - patriarchátu a kapitálu, boje v zákopech i ulicích, anarchistickou svobodu, lásku k bývalému knězi, protifašistickou frontu i zradu revoluce… Maria se tak postupně zbavuje v klášteře naučené podřízenosti, aby konečně uskutečnila jedno rozhodnutí sama za sebe. (eraserhead666)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (14)

Ten Druhy 

všechny recenze uživatele

Konečne poriadny film na tému občianskej vojny v Španielsku, zachytávajúci aj priame boje, vojnové zverstvá a drancovanie, ktoré sú síce sústredené do druhej polovice filmu, ale zato presvedčivo stvárnené. Je to osviežujúce zistenie, že sa v množstve filmov, ktoré zobrazujú hrôzy španielskej vojny detskými očami (Girasoles ciegos, Lengua de las mariposas, Bicicletas son para el verano...), opisujú uplakané krivdy v období "postguerry" (13 rosas), alebo vnucujú tendenčné drísty (napr. Santuario no se rinde), či dotýkajú sa vojny okrajovo (Laberinto del fauno, Saldados de Salamina...), našlo aj dielo, ktoré prinieslo akciu. Libertarias sa mi páčil podstatne viac ako toľko ospevovaný Land and Freedom, ktorý sa mi zdal upätý. Tu nechýbala ľahkosť, ani zmysel pre humor, nadšenie, tragické emócie a drsnosť života. ()

Krasus 

všechny recenze uživatele

Drsný a syrový pohled na 60. a 70. léta v konfliktech zmítaném Španělsku.Výtečný vyprávěcí um vytváří ojedinělou podívanou na příběh dvou přítelkyň v čele osvobozenecké revoluce.Vincent Aranda,známý svými poněkud tvrdými a nekompromisními zásaha do ženské psychologie režijně zválá na jedničku a trochu nenápadně poukazuje na "Las cosas de mujeres" v minulosti,které jsou ale právě ty záležitosti tak spjeté s dnešní dobou.Mistrovská práce. ()

Reklama

Eluin 

všechny recenze uživatele

8 let, to je doba, po kterou jsem chtěl tento film vidět. Nakonec jsem se dočkal - a čekání nelitoval. Snímek Libertarias režiséra Arandy nás přivádí na počátek události, která do dějin vešla pod názvem Španělská občanská válka. Probuzení revoluce můžeme sledovat skrze mladou Marii, jeptišku, jejíž klášter obsadili milicionáři a ona s několika málo mincemi utíká do své rodné Zaragozy. Cestou narazí na anarchistku z Mujeres libres Pilar, která spolu se svými kolegyněmi Marii otevře myšlenkovou cestu mimo její dosavadní rámec. Ve Španělsku je občanská válka, konflikt sám o sobě dost spletitý. Boj mezi nacionalisty a republikány není ale jedinou frontou, své emancipační požadavky mají v rámci subhnutí i ženy. Film tuto linii znázorňuje velmi dobře a uvěřitelně. Obecně téma osvobození, vymanění se z hierarchických vztahů je silným motivem tohoto filmu. Marie se pozvolna dostává z tenat církevních dogmat, byť v nějaké bazální rovině v ní zůstávají. Necituje už evangelia, ale s podobnou urputností se upne k Bakuninovi a Kropotkinovi, v nichž se snaží najít bod směřující k uprázdněnému místu po odchodu z kláštera. Libertarias (česky uvedeno i pod názvem "Volné a svobodné") se mi líbily. Film citlivě zachycuje euforii z propukající revoluce, což dobře demonstrují zejména masové záběry (pálení církevních symbolů, atd.) a i hudební doprovod. Španělská občanská válka je konflikt, který je podle mě občas trochu v pozadí jako jakási předehra pro druhou světovou válku. Vzhledem k následnému politickému vývoji, je i akcentace přítomnosti československých dobrovolníků téma, které podle mě nebylo u nás dostatečně pokryto. Pro španělskou kinematografii válka dodnes představuje velmi citlivou záležitost, která navzdory relativní krátkosti svého trvání hluboce rozdělila tamní společnost. Proto oceňuji, že snímek se nesnaží o přehnanou glorifikaci některé ze stran (byť anarchistické ideály mu úplně cizí nejsou), ale leckteré situace (vražda kněze) problematizuje. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Možná znáte tuhle flamencovou písničku, text se zpívá francouzsky (pozná se, že zpívá Španěl), jen refrén libre libre que yo soy que yo soy yo soy libre španělsky (škoda, že nějakou notu sem nemohu hodit). Má švunk podobný jako tento film o mujeres libres. Maria, která drží anarchisticý děj alespoň trochu pohromadě, sice vymění bibli za Kropotkina a Bakunina, ale její náhled na svět se mění jen pozvolna. Ostatně, kdo může říct, že chápe španělskou občanskou válku (na rozdíl třeba od ruské). Já ji dokáži nahlížet jen jako stůl pokrytý kartami otočenými lícem nahoru, z nichž si evropské mocnosti vybírají ty, které jim sedí nejvíce, aby je mohli otočit, čachrovat s nimi a připravovat se na finální pokr. ()

EDABarret 

všechny recenze uživatele

Opravdu neznámí snímek, který jsem shlédnul ve „squatu“ Truhlářská. Takže inspirativním prostředí pro dané téma filmu. Snímek ukazuje nepříliš známou válku z ještě méně známého pohledu. Vesměs se všude zmiňuje o účasti republikánů a stalinistů, nebo komunistů, o to méně však o podstatné úloze anarchistického hnutí kolem CNT. A tento film tuto danou problematiku nastiňuje z ještě méně známého podhledu. Z pohledu bojovnic ženského pohlaví. Je pravda, že se ve snímku objevují občasné historické chyby a celkově člověku neznalému konfliktu tento film španělskou občanskou válku zrovna dvakrát nepřiblíží, ale i tak se jedná o velmi povedené dílo o činech jediné svobodné ideologie v této válce. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (1)

  • Filmovalo sa na viacerých miestach v Španielsku v rozmedzí od 17. apríla do 21. októbra 1995. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama