Whiplash

Konečně zase "jiný" film, netuctový a kupodivu americky neamerický. Jednoduché téma na jednu A4, které těží čistě a jen z hereckého umu šikovně a uvěřitelně přehrávajícího J.K. Simmonse, amatérsky vypadajícího Tellera a ...skvělé hudby! Dlouho, předlouho tomu, co mě hudební film tak moc bavil (Almost famous). Pořád jsem čekal buď klišé konec, který je předvídatelný, nebo neoptimistický konec, který bude morálně ukazovat, že někdy se prostě nestaneme tím, čím chceme být...ale ono hele, trojnásobný zvrat v posledních 15 minutách vykouzlil závěr, který miluju, totiž otevřený, nechávající příběh dopovědět diváka ve své mysli...8/10. (02.03.2015)

WOW, nemám skoro slov. Je to bitva dvou tvrdošíjných lidí, kteří si jdou za svým - někteří tvrdě za svým. Oskar zaslouženě pro Simmonse. Kéž by tak někdo tlačil a motivoval i mě, ale přiznávám že bych to asi neustála.... Ale Ten film je prostě něčím (co nedokážu vysvětlit) geniální. (03.03.2015)

Film roka 2014. Lebo ako povedal James Cole: "Bejt věrnej tomu co děláš, jinak hovno." (05.03.2015)

Považujem za absolútne zbytočné vymenovávať v komentári všetky pozitíva, lebo toto je jednoducho úplný TOP. Možno len toľko, že sa teraz sám na sebe smejem, aké predsudky som voči žánru filmu - hudobný - pred začiatkom pozerania mal. Ležím tu bez slov s papuľou otvorenou dokorán. (07.03.2015)

"I actually fucking tried. And that's more than most people ever do." Rok 2014 je příjemným rokem. A na vrcholu tohoto roku stojí Whiplash. Originální, skvěle zahrané, chytré, nenaivní. A právě poslední slovo mi přišlo vůbec nejdůležitější. Film totiž nikoho nestaví do pozice záporné postavy. Každý dělá to, co považuje za důležité. Každý chce docílit svého. V každé postavě se dá po chvilce sledování vyznat. Ať už je to být bubenickou legendou či člověkem, který legendu stvoří. Duel mezi hlavními postavami je zkrátka hrozně chytrý a finále není jen třešničkou na dortu, nýbrž třešnička z nejlepšího stromu, poctivě sklizena párem překrásných zrzek ..nebo tak něco. (12.03.2015)

Nejen jazzový, ale i herecký koncert především J .K.Simmonse, který díky své nenaplněné touze najít špičkového muzikanta, jenž by se stal legendou, buzeruje svůj školní jazzový ansámbl až z nich crčí krev. Hlavně z mladého bubeníka na kterého se jeho učitel upne a jde až na hranu (a za hranu) psychického teroru. Jediné, co ho může zachránit, je jeho vzdor. A právě tato třeskutá atmosféra je primární důvod, proč se na film podívat. Pokud máte rádi jazz, tak ten je jako bonus. (18.03.2015)

Nemám slov. 100% Odporúčam každému! (06.04.2015)

Na tomto filmu si vážím zejména toho, jak se vyhnul všem nechutným, sladkobolným, mravokárným a radobykladné hodnoty demonstrujícím klišé, ve kterých by nás utopili konvenční američtí tvůrci, a současně jak efektně odvyprávěl přesně to, co chtěl (a to jsou dle mého názoru také důvody, proč byl film sice blahosklonně nominován na Oskary za nejlepší film a scénář, nikdy je ale nemohl vyhrát). Ve vyprávění je bezohledně přímočarý a vypouští přebytečné vyprávěcí dimenze. Nechce po nás, abychom si hlavního hrdinu oblíbili, fandili mu a doufali v happy end. Chce, abychom byli prostě zvědaví, jak tahle psychohra dopadne. A daří se mu to. Ovšem tím také tento komorní apel na ambivalenci postrádá aspekty, které by z něj udělaly skutečně velký film. Nepotřebuje je. (10.05.2015)

To prostě nejde sledovat jinak než přikovaní do sedačky a se zatajeným dechem. Úžasný příběh o muzice a síle lidské vůle. Hlavní protagonisté Teller a Simmons naprosto vynikající! (19.05.2015)

Nebýt výtečného výkonu J.K.Simmonse, asi bych hodnotil níž. Protože jakmile Simmons sleze z plátna, tak je to obyčejný hudební film s hudbou, kterou nemusím. Ale to jsem věděl...Závěr mně vysloveně naštval, mělo to skončit o těch 9 minut dřív - to by ale odporovalo všemu, co se stalo před tím - já vím. Nicméně moje sympatie byly na straně J.K.Simmonse, i když přiznávám, že šel často se svým hrubiánstvím přes hranu. Ale Milles Teller hrál takovýho blba a ještě sám o sobě mi byl dost nesympatický, že jsem pro něj moc pochopení neměl. (20.05.2015)

Doba, kdy jsme chtěli být Rocky Balboa je pryč. Teď vyměňujeme boxerské rukavice za bubenické paličky, šortky za funebrácké sako a místo do pytle bušíme do bubnu a doufáme v toho našeho démonického Simmonse, jak na nás hystericky řve, co jsme za zbytečné čůráky, když mu kazíme zápas, bez práva na život, aby se naším ringem stalo jeviště, zbrocené krví našich mozolů, protože TO JE KURVA JAZZ! (20.06.2015)

Dáš kalkulačku retardovi a on se s ní bude snažit zapnout TV. Jeden z nejlepších filmů o významu dřiny, který větě: Nikdy se nevdzávej, dává zcela nový rozměr. Úžasně natočené, film jsem si pustil po celodenní únavě a dokázal mne probrat víc než kopanec do hlavy, scénář výborný, hlášky Terence Fletchera na výbornou. Korunu tomu celému nasazuje naprosto originální a nepředvídatelný příběh, kdy nemáte šanci vůbec uhodnout, kam se děj posune (a že oba hlavní aktéři si během filmu nic hezkého neprovedou) Závěrečná část je pro mne naprosto vynikající a ten otevřený konec tenhle film děla o to zajímavější, tím že si člověk může domýšlet, co bylo dál. Nejskvostnější věcí na tomhle diamantu je ovšem oscarový výkon J. K. Simoonse, kterého jsem doposud znal jenom jako "toho chlapa ze Spider-mana", ale jedním filmem u mne povýšil na jednoho z nejlepších herců současné éry. (27.06.2015)

Skvělá hudba a jako film to nebylo špatný. Ale asi sem od toho čekal víc a myslel si dle traileru, že se bude jednat o jedinečnej film, ve kterým bubeník bude opravdu hrát. Asi sem byl moc natěšenej. Ale musím uznat, že v nekterejch pasážích to vypadalo opravdu reálně. Nejvíc fail považuju "trénování" až do krve. Krev se dá pochopit. Ale s tim ultra-křeč držením fakt jazz/swing nezahraješ kámo. (20.07.2015)

J . K. Simmons je pěkná svině :-) i vzhledem k tomu, že paralelně mám rozkoukaný Oz, kde jakožto Schillinger rozjebává všechny milé spoluvězně, a proto musím uznat, že mu role despotického dirigenta Fletchera padla jako málokomu a milej J.K. vypadal, že si užívá jako nikdy. Určité pasáže toho, jak pucoval mladýho Andyho jsem si pouštel několikrát, nejen kvůli tomu, jak dokázal přecházel z absolutního nadhledu do naprosté kadance fuckujícího staccata - NOT QUITE MY TEMPO, ale i samozřejmě díky perfektní chytlavé, vymazlené zvukové stránce. Velkolepý jazzový hudební zážitek a jediný hudbení film doposud, který nejen že za něco stál, ale uhranul, samozřejmě v originále nutností !! - 90 % (12.08.2015)

Parádní film, který si mě získal od začátku až do konce. Od první minuty jsem byl naprosto unešen a napnut až do poslední chvíle, kdy celý tento úžasný snímek skončil. Co dokáže touha být nejlepší ? Andrew chce být tím nejlepším bubeníkem, který kdy existoval a to za jakoukoli cenu. Nezastaví ho ani arogantní a namyšlený Fletcher ani nic jiného. Naprosto brilantní kousek, který se nevidí každý den. Každý okamžik je zachycen výbornou kamerou a doprovázena nezapomenutelnou hudbou, která je hlavním hybatelem celého příběhu. A asi nějak takto by mělo vypadat herecké umění, které je oceněno Oskarem, jenž získal J.K. Simmons za svou roli, kterou zahrál neuvěřitelným způsobem a tím se rozhodně zapsal jako jedna z nejodpornějších postav filmu. Věděl jsem, že se jedná o velmi dobrý film, ale že to bude taková pecka, to jsem teda nečekal. (10.09.2015)

Dobře snim vyběhl s tim plešounem... Hezký přerod ze snaživého chlapce k opravdovému projevení autentického prožívání a naturelu. Supr. Taky jsem to zkoušel doma bubnovat vareškama na hrnce ale prd. (19.09.2015)

Tento film doporučuji všem lidem, co si myslí, že umí na něco hrát :) Toho učitele bych nechal navštívit 95% našich českých kapel a asi by je všechny musel zabít :) (05.11.2015)

Koncert, kde hudba orchestru je "pouze" kulisa pro duet, souboj učitele a žáka. Neskutečná síla odhodlání hlavní postavy - bubeníka jít si za svým snem je opravdu velká, až mně úplně pohltila. Souboj, kde létají židle a facky, teče krev, pot a slzy, je tak nabitý emocemi, až by je mohl rozdávat jiným "dramatům". Po druhém shlédnutí si mne film nakolik získal, že zvedám hodnocení na 5*. Opravdu silné hudební drama. (10.12.2015)

Od začátku úplně střelená zápletka o šíleném dirigentovi a neméně šíleném bubeníčkovi funguje ne proto, že je ve filmu skvělá hudba, ale především proto, že je to dobře napsané, zahrané a hlavně sestříhané. Díky tomu si člověk skoro ani nevšimne, že dobrá hudba (zvlášť v orchestru) se nikdy nedělá tak, že hrajete co nejrychleji a z rukou vám stříká krev. Tento skoro ryze sportovní aspekt filmu, odkoukaný nejspíš z Rockyho, mimochodem naznačuje, že kdyby se celý točil kolem baletu, skoků plavmo nebo šachových turnajů, výsledek to ovlivní jen málo. Kdybyste mi ještě včera řekli, že se 107 minut budu bavit u bijáku, ve kterém jeden chlap řve, druhý se potí a většinu času se tam mládí do bicích anebo fouká na žeště, tak se vám asi vysměju, protože to přece nejde. Ale je to svatosvatá pravda, že výsledek vysoce předčil má očekávání a užijí si ho nejspíš i ti, co jazz nemusí. Netřeba chodit na to do kina, stačí domácí projekce; jen odněkud vytáhněte dobré repráky. (19.12.2015)

Za životní herecký výkon Simmonse toto hodnocení stojí. Hudba je ve filmu jistě také kvalitní a ostatní herecké výkony vůbec nekulhají. Na druhé straně je to náročné dílko, které tak troch zvláštně končí. Jinak ale nesmírně zajímavá podívaná. (22.12.2015)