Whiplash

Pro mě osobně asi nejsilnější zážitek začátku roku 2015... jen houšť.... milé překvapení v podání Millese Tellera, to jsem od něj nečekal, fakt super no a J.K.Simmons? naprosto totalitní nátěr pane.... fakt mi to sedlo... kdo má aspon trochu rád hudbu a uznává lidi co umí hrát na nástroje a ne jen točit plackama na gramci,tak musí smeknout ačkoli mu estrádový jazz není blízký. Fantasticky zvládnuté dalo by se říci komorní drama s prvkama psychothrilleru... prostě podívaná, labůžo.... povinnost (30.01.2015)

Ačkoliv hudební filmy nejsou můj šálek lahodného moku, tohle byl neskutečný nářez. Jsem neskutečně nadšen a s klidem můžu říci, že si to zdejší hodnocení rozhodně zaslouží. J.K. Simmons byl vážně absolutně bezkonkurenční a role "badasse" se zhostil se vší parádou a kouzlem. There are no two words in the English language more harmful than good job. (16.02.2015)

Whiplash je strhující hudební drama, po kterém vám ještě dlouho budou v uších znít ty rány paličkou dopadající na buben. Bavilo mě to a s napětím jsem čekal, co přijde dál a jak to všechno skončí. A J.K. Simmons je vážně ďábelsky dobrej a Oscar mu za tuhle roli rozhodně sluší. (01.03.2015)

Plesaty pan Simmons si konecne uzil postavu, ktora dokonale vyuziva jeho herecky prejav, vystihujuci ho v aj v predchadzajich filmoch. Damien Chazelle si preto z mojho pohladu lepsie vybrat nemohol. Pokial ide o mladeho Milesa Tellera, zaujal ma uz v "malom" Spectacular Now a jeho fyzicky vykon vo Whiplash-y je obdivuhodny. Film ako taky ma perfektny spad, nebrla sa vo veciac, ktore by mohli odvadzat pozornost od hlavnej dejovej linie a aj mne ako typickemu "anti-jazzmanovi", ponuka vynikajuci zazitok. (29.06.2015)

Whiplash jsem už viděl pětkrát a ještě hodněkrát se na něj podívam. A to mi tenhle typ hudby vůbec nic neříká. Tellerův výkon je naprosto strhující a těch posledních 10 minut je k*rva tak dokonalejch, že už to snad víc ani nejde... (09.10.2018)

Jedno z nejlepších hudebních dramat vůbec. Perfektní výkony Tellera a Simmonse, až nereálně prezentovaný hraní na bubny a jedna velká přesprahová šikana. 5* a.k.a 95% (08.01.2020)

Prakticky klasicky vystavěný film o cestě na vrchol. Máme tu kluka co chce na vrchol, máme tu zloducha co mu vrcholu chce odepřít, máme tu pády a vzestupy a především tu máme ohromnou poctu té branži, kde ten vrchol má být. Damien Chazelle natočil strhující hudební drama s neuvěřitelným filmařským řemeslem a neuvěřitelnou kamerou (tu především), s úžasným zvukem a nádherným jazzem (já jsem teda spíš na metal, ale vrcholu hudebníka se dostane skutečně jen a pouze u jazzu!). Miles Teller by si toho Oscara za to co předved zasloužil (proč mi jen jeho postava tak strašně připomínala Zuckerberga ze Sociální sítě?), stejně jako si ho vysloužil J.K. Simmons. Neuvěřitelně ďábelskej film s hromadou f-word. Muzikanti z filmu mají můj velký obdiv. Cítím, že poslední hvězdička k absolutní dokonalosti není daleko. (27.02.2023)

Jsem rád, že si i nezávislé filmy, před chodícími autoroboty, hobity a nestvůrami ve vesmíru, dokáže udělat taky jméno. Sice ne tak velké, aby je finančně dostal, ale i pořád slušné. Stačí k tomu povedený trailer, dobré ohlasy o povedeném filmu nominace na Oskara a má na úspěch zaděláno. A jaký film vlastně je? Skvělý. I z celkově nezáživného prostředí ( hudební škola, koncertní sál, garáž s bubny a nějaká kavárna) se dá udělat něco vcelku zábavného. A asi nejvíce za to může J.K.Simmons, představital Fletchera. Jak už jsme z traileru viděli, je to správný cholerik, který nechodí pro nadávky a židle daleko. Dokáže studenty seřvat za každou hloupost, správně je buzeruje a kdyby se odvážili argumentuvat, tak je nehorázně setře (od opic, po buzernty, až po troly). Každopádně Simmons je jako Fletcher skvělý a můžu říct, že jsem na to koukal hlavně kvůli němu. Je to prostě jeho životní dílo a jestli ten člověk nedostane Oskara (a má k tomu nakročeno) tak sežeru klobouk (sice ho nemám, ale snad mi ho Fletcher půjčí). Pak tu máme toho kluka, který se až moc snaží, ke svému cíli jde přes krev, pot, slzy (doslova a možná ještě tvrději), a chvílemi mu z toho trochu hrabe. Zkrátka je to takový sadista, který si zbytečně ubližuje a na rozdíl od Fletchera si mě moc nezískal. Příběh se klidně odvíjí, občas přijde nějaký zvrat a zajímavý je až na konci, kdy se odehraje intelektuální souboj na několika dimezních mezi Neimanem (tím klukem) a Fletcherem. Je velmi dobrá záležitost s chytlavou hudbou a uječeným Simmonsem. Takže pokud vás už ti roboti serou a hledáte něco jiného, tak tady to je. 75% (18.01.2015)

Pecka! :) 80% (21.01.2015)

Nejvíc se mi na Whiplash zamlouvalo, že nešlo o jízdu po tradiční lince from zero to hero a po celou dobu divák váhá, jestli je hlavní hrdina víc zero nebo víc hero. J.K. Simmons je úchvatný, jeho přístup a metody mi leckdy připomínaly Dr. House a stejně tak jsou výtečné detailní záběry a samozřejmě hudba. Ačkoliv nemusíte být milovníky jazzu, tady vám to vadit nebude a film si užijete. Alespoň na jedno shlédnutí doporučuji. 80 % Oblíbená část- vybírání z trojice bubeníků při zkoušce (27.01.2015)

Nominácia na mieste - J.K. Simmons (01.02.2015)

Whiplash for Oscar. Z dosavadního viděného tohle jediné mě dokázalo zvednout doslova ze židle, tleskat a mlátit do vzduchu. Jasně, trochu podmínka, že milujete hudbu a videoklipy a motivační kurzy v duchu Full Metal Jacket :-) (13.02.2015)

...neuvěřitelné... to nejlepší, co jsem z hudebních filmů kdy viděla... ještě teď mám jazzující tep... nechápu, jak tohle natočili, ale to je jedno... bomba... exelentní a ještě jednou poklona... a že u toho budu mít víc nahnáno, než u jakéhokoli thrileru je na tom to nejlepší... tajemství dobrého jazzu je mystérium... (05.03.2015)

Whiplash is quite (in) my tempo. Rychlá a dechberoucí válka dvou vášnivých a tvrdohlavých bláznů do muziky za doprovodu magických bubnů. Poprvé v životě jsem dostal možnost ocenit, do jakých výšek může snímek vynést perfektní zvuková stránka. Ne, že by excelentně ozvučené scény byly všechno, co film nabízí. J.K. Simmons sestoupil na filmové plátno přímo ze samotného pekla, kde připravil o trůn samotného ďábla. Jeden z nejintenzivnějších „home“ zážitků minulého roku, který mě naučil, co se může stát, když získají emoce, vášeň a srdce navrch nad chladným rozumem. (13.03.2015)

Film je pro mne čistým zklamáním. Asi jsem očekával příliš. Příběh jak z turecké telenovely, myslím tedy složitostí, hudby si užijeme až na závěr, jinak řešíme spíš duel bubeníka s dirigentem. Bubeníkovy ambice a mindráky jsou de facto hlavním námětem, takže je jedno, jestli bubnuje, hraje fotbal anebo maluje obrazy. Dějová šablona tohoto typu se dá aplikovat na cokoliv a tady zrovna padla do jazzu. Chlapec tedy vyhecován šéfem kapely vyrostl v muzikanta velkého formátu, svět se kvůli tomu nezhroutil, ale lidská dovednost a um, a hlavně síla vůle zase dokázala pohnout skálou, poručit větru dešti a změnit koryta řek. Patetické až na půdu, jen kvůli hudbě dávám 55% (07.06.2015)

Motorem tohoto skvělého hudebního kousku je bezpochyby výborný J. K. Simmons, který, dá se říct, hraje defakto záporáka. Neuvěřitelný psychický teror přicházející od učitele, ačkoliv jde "jen" o hudbu, dělá z toho snímku něco víc. Je to skvělé drama, která má svou přidanou hodnotu. Nicméně přesto neopěvuji až tak, ono vychvalované finále. Přišlo mi až moc dlouhé malinko, 4 hvězdy. (12.07.2015)

Je Fletcher záporná postava? Trochu mě mrzí, že scénarista (a režisér) dost tu jeho manipulativnost přehnal, a udělal z něho nemocného člověka, aby bylo o čem hrát a přiběh dostal ten správný drive. V dobách mého učitelování byla u žáků populární průpovídka "Buď jsem geniální, a tak se nemusím učit, nebo nejsem, a pak je mi to k ničemu". Že za skvělými výkony je krev a pot se v západní civilizaci nesluší říkat, natož aplikovat v praxi (to by si vás maminky, babičky, a celá školská inspekce podaly k obědu). Ale divácky úspěšný film musí vždy být tak trochu mimo realitu, a tak je Fletcher až moc ďábelský. (04.11.2015)

Kam až může člověk zajít a kde je ta hrana, kdy už je to příliš? A co může člověk obětovat, aby neztratil sama sebe? Na tyhle otázky si každý musí odpovědět sám. Každopádně já bych Fletchera zabila už v prvních minutách filmu a svět by tak přišel o nadanou bubenici (anebo nepřišel, nemám hudební sluch:-)). (31.12.2014)

Když nejsou slyšet bubny - patrně nikdo nebubnuje. (12.01.2015)

Hudební orgasmus. Film, kterému stačí dva neskutečné herecké výkony, podpořené krví, potem a úžasnou hudbou. Držím palce v Oskarech, konečně film, kterému mohu letos držet pěsti. (15.01.2015)