Reklama

Reklama

VOD (1)

Máte právo se přiznat... Richard Gere jako obchodník, obviněný v Číně z vraždy. Americký herec Richard Gere patří mezi známé kritiky čínského komunistického režimu, což dokazuje i filmem Rudý labyrint (1997). Ztělesnil v něm právníka Jacka Moorea, který je jako poradce zábavního koncernu na obchodní misi v Číně. Probudí se v hotelovém pokoji vedle mrtvého těla dívky, s níž se seznámil minulý večer v pekingském nočním klubu, a je zatčen. Podle místních zákonů může mít pouze čínského obhájce, ovšem má štěstí, že je mu přidělena nejen půvabná, ale i velmi schopná Šen Jüe-lin (Bai Ling). Mladá žena sice nevěří v nevinu svého klienta a také mu velmi pregnantně sdělí, co ho čeká, když se nepřizná (Budete zastřelen a účet za kulku dostane vaše rodina!), postupně mu však pomáhá se bránit vykonstruovanému obvinění...
Kritický aspekt filmu je tu zabalen do divácky přitažlivého melodramatického balení, jemuž na přesvědčivosti dodává především herecký výkon tehdy nastupující čínské herecké hvězdy Bai Ling. Kvůli svému obsahu nemohly být klíčové scény natáčeny na autentických místech, a tak si filmaři pomáhali digitálními triky a dalšími způsoby. Většina exteriérů (kromě práce II. štábu) vznikla v Los Angeles a např. poměrně dlouhá „pěší" honička pekingskými uličkami a dvorky se celá natáčela pár kilometrů od Losangeleského mezinárodního letiště. Z předchozí tvorby režiséra a producenta Jona Avneta (v posledních letech pracuje téměř výhradně v televizi) jsme viděli mj. retrofilm ze sedmdesátých let Strom snů (1994) s Elijahem Woodem a Kevinem Costnerem a milostný příběh Intimní detaily (1996) s Robertem Redfordem a Michelle Pfeifferovou. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (81)

Jino 

všechny recenze uživatele

Docela fajnový thriller. První půlka byla výborná, ale od té chvíle jak Gere dorazil na ambasádu se z toho stala neuvěřitelná slátanina, která má málodobrých momentů, samozřejmě vyjma konce u soudu. A taky je škoda, že některé rozhovory mezi číňanama nebyly přeloženy, protože věřím tomu, že byly přinejmenším hodně důležité. 55% ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Netušim, do jaký míry film odpovídá skutečnosti, jestli to v Číně takhle u soudu opravdu vypadá, ale scény přímo ze soudní síně byly docela povedený. To mě bavilo. Naopak mě moc nebavila ta vedlejší linka o tom, jak se obviněnej Richard Gere zakouká do svý advokátky a ta zase do něho. Taky byl trochu mimo ten akční útěk na americkou ambasádu. Jinak Bai Ling jsem viděl v pár filmech, který třeba byly strašný kraviny, ale ona mi vždycky utkvěla v paměti, protože byla takovym neobvyklym způsobem sexy. A tady vypadá jako taková šedá myš, který bych si skoro nevšimnul. 60% ()

Reklama

dominick123 

všechny recenze uživatele

Poprvé jsem tento film nakousl někdy v roce 2009 a říkal jsem si, óóó dobré téma, Američan zavřenej za neprůkazných okolností, po záhadné vraždě v čínském vězení, to vypadá dobře, film jsem nicméně nedokoukal, což bylo nakonec asi dobře, protože jsem se k němu nedávno vrátil s příslibem, že mně čeká dobrý film s vyústěním, které jsem nechtěl předbíhat. Každopádně při druhém a vlastně prvním celkovém (a taky posledním) shlédnutí jsem byl docela rozčarován. Proč tomu scénáristi dali tak lacinej kabát, prostě honička po ulicích Pekingu na kole, kdy se Američánek zoufale snaží dostat na ambasádu na mně působila spíš úsměvně, stejně jako finální rozuzlení kdy po sobě čínští političtí představitelé začali střílet hlava nehlava. Prostě kdyby se to stalo tak to rozhodně takhle neskončí. Jediné proč je dobré se na film podívat je, to že vás alespoň na chvíli donutí k zamyšlení nad lidskými právy, ať v Číně či kdekoliv jinde na světě... ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Chápu, že tu máme snímek o kritice porušování práv v Čínské lidové republice. Jenže ústřední motiv není vymyšlený nebo zinscenovaný, což by si komunisti asi u amerického občana, tím spíš tohoto typu, nedovolili, ale jde o vraždu, která se doopravdy stala. Samozřejmě, že logicky je Jack Moore podezřelým číslo jedna. Čiňané se ale vyšetřování moc nezaobírají. Já si ale přese všechny oprávněné kritiky Číny myslím, že ve skutečnosti by samotný případ vyšetřili až moc důkladně, protože by jisté obavy pojali ač by je nedávali najevo. Film je navíc ozvláštněn trochu obligátním pojetím jistých sympatií právničky ke klientovi. Na druhé straně jde krásně vidět, jak i Čína samotná chápe, že se dá ze západu přivést něco slušného, aby její obyvatelé neměli až takový pocit omezenosti ačkoli demokratickou zemi zasypávají pravidelnou dávkou kritiky a vůči obyvatelům i propagandou. Za mě jde o docela průměrný film, který zvedají především herecké výkony a pak skutečné reálie této asijské země. Jinak mi ale přijde i samotný konec až moc happy endovský, naivní a hollywoodský. ()

ScreamJay 

všechny recenze uživatele

Je to těžký, prosadit svou práci na poli politického a nebo konspiračního thrilleru. Vždycky se tu najde srovnání, protože v téhle branži víc než obvykle vyplouvají na povrch klady či nedostatky. Málo kdo se narve pod laťku dvou hodin čistého času, tak aby zachoval pointu a připravil i nějaké ty převraty v ději. Když jsem Rudý labyrint viděl prvně, děsně jsem se nudil. Zprvu jsem si říkal: „Co tam propána dělá Richard Gere? Ten má někde prohánět „exprostitutku“ Robertsovou po kostele a ne šťourat do politického rozložení lidové Číny.“ Ale napodruhé už jsem se nedivil a ani sem si už neposlintal košili při mihotání těch obrázků předemnou. Snaha opět porovnávat režimy neporovnatelné, aneb jakás takás morálka pod kulomety a rouškou svobody s nálepkou „úplně běžný komunismus,“ provrtávání asijských tradic a zdůrazňování toho, že trvání na nevině je přitěžující okolnost, to všechno jsou fakta, která jen nuceně táhnou břemeno filmu na svých pohrblých zádech. Jon Avnet splnil co bylo v jeho silách, natočil průměrný thriller, který se ztratil kdesi na policích videopůjčoven. Jen tu poopravuji dvě hvězdičky na tři, protože při druhém shlédnutí se mi to nezprotivilo, naopak nudil jsem se několikráte míň než na poprvé. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (2)

  • Film se natáčel v Pekingu (Čína) a americkém státě Kalifornie. Natáčení probíhalo od 17. března do 4. července 1997. (GASTON73)
  • Film byl v Čínské lidové republice cenzurován kvůli jeho nelichotivému zobrazení čínského soudního systému. (GASTON73)

Reklama

Reklama