Drishyam

Zřídkakdy sleduji indické filmy, tak abych své ostudné selhání dohnal, zvolil jsem hned tříhodinový biják. Jelikož jsem zrovna nikam nespěchal, poprvé jsem se mírně nervózně podíval na hodinky po čtyřiceti minutách sice mdlého, zato příjemně prosluněného děje. Ani ve snu by mě nenapadlo, že po zbytek filmu budu sledovat na jedné straně vzrušující komplikovanou sít´ lží a na druhé straně systematickou snahu, jak ji protrhnout. Možná chvílemi pro protřelého evropana kýčovité, ale ve finální konfrontaci by se některé vyřčené věty mohly tesat do kamene. (10.11.2016)

Když ustojíte úvodních 45 minut, kdy se tvůrci zarputile snaží odehnat všechny diváky od obrazovek, tak vám garantuji, že se budete skvěle bavit. Od vraždičky film udělá obrat o 180 stupňů a začne být nesmírně zajímavý, promyšlený a hlavně zábavný. Příběh je typicky indicky naprosto přetažený za vlasy a vyšponovaný do toho největšího bizáru snad v každém ohledu. Ve většině případů byste v takovém okamžiku naříkali, ale Indii to tak nějak odpustíte a hlavně to tak čekáte a ani si to neumíte představit jinak. Velmi nápaditá a originální bitva dvou rodičovských párů, které jsou pro ochranu svého dítěte udělat cokoli. [80 %] (02.07.2024)

Určite najlepšie indické krimi, aké som kedy videl. A vidieť, že v Indii sa na výsluchoch s obvinenými s tým nebavia, keď treba, tak dôjde aj k stredovekým metódam. Práve tie scény v záverečnej tretine ma strašne štvali, toho fízla mal Vijay čo by hlavný, chytrý hrdina skopať do bezvedomia. Ale nakoniec to všetko dávalo zmysel. Film je tradične indický – teda veľmi dlhý – a nie každý možno bude mať trpezlivosť ho tak pozerať skoro tri hodiny. Ale nemám pocit, že by tam boli hluché chvíle. Teda okrem prvých zoznamovacích asi 40 minút, kde sledujeme rodinnú idylku a pomery v danej dedine. Potom sa to už tak skvele odvíja, že ani nemáte čas sledovať čas. Príde mnoho napätia, výkrutov, obratov a aj prekvapení. Finálna odplata bola tak uvoľňujúca, že som normálne mal chuť napariť tomu rovno 5 hviezd a vlastne podobne ako Carnifex aj ja tu pridám na hodnotení, nakoľko je to niečo iné, netradičné, neamerické a neeurópske a fakt dobré. Som zvedavý na pokračovanie, ktoré práve vyšlo. (28.07.2021)

Přemrštěný úvod, který na dlouhé stopáži ukazuje poměry v jednom městečku a idylický obrázek jedné milující se rodiny, pak náhlý zlom, který idylu rozmlátí na kusy, Film nabere obrátky, když se otec zoufale ale rafinovaně snaží vykličkovat ze spárů policie a chce svou rodinu zachránit. Policie je přesto dostává stále více do pasti a snímek působí tísnivě. Měla jsem z toho dojem až hudebního díla, které začne něžnými tóny, pak přidává nástroje, ty jsou stále hlasitější, před finálem bubny zní až ohlušují (otřesné scény policejní brutality) a končí to opět tichými, tentokrát smutým, popěvováním. ___ Film má chytrý scénář, stejně jako má chytrého hrdinu, ale měl být kratší a hrdinova protivnice měla mít lidštější rysy. Těch jejích pár slz nezastře, že je to nemilosrdné, bezcitné monstrum, které si zaslouží trest. Takže víc nejednoznačnosti, kdo je dobrý a kdo zlý, by filmu také prospělo. (23.12.2016)

V záplavě indických blockbusterů, které ve snaze o vršení atrakcí rezignovaly na kvalitní narativní stavbu, představuje Drishyam vítané osvěžení. Nevzdává se tradičních formálních znaků hindské kinematografie, ale nepouští se do velkolepých atrakcí (akční scény absentují zcela, hudební sekvence jsou důležité pro vyprávění), utlumuje stylistický exces a opírá se především o důmyslný scénář. Tomu se úspěšně daří jednak budovat napětí, jednak rozvíjet řadu zajímavých témat, která jsou pevně svázaná s každodenním životem v Indii. Vlastně se dá říct, že je Drishyam v kontextu populární hindské kinematografie podobným úkazem, jako byla Volavka úkazem v kontextu kinematografie hongkongské. (29.12.2015)