Jack Reacher: Nevracej se

"Možná ti utrhnu ruku a umlátím tě s ní k smrti." Tak se nám Jack Reacher vrátil a dokázal, že umí utíkat tak rychle, že by během závodu dokázal naporcovat komando zabijáků a v cíli pak znuděně počkat na Usaina Bolta. Mě to tedy bavilo, protože to bylo svižné, pořád se něco dělo a o suché hlášky nebyla nouze. Jen dvě věci mi vadily. Jednak to slůně trousící nápovědy, aby je měl, kdo honit a hlavně mi připadalo zábavné, že ani při hloubavém pohledu na maková pole, nebyl dlouho nikdo schopen říct, co by se vlastně z toho Afghánistánu dalo pašovat, aby se na tom dalo hodně vydělat. Že by proutěné košíky? Velbloudí hrby? Kdepak. To budou létající koberce. To je tutovka. (02.11.2016)

Nie je to úplne zlé a napríklad tá rodinná linka ma hlavne po "veľkej pointe" celkom bavila a emočne na mňa fungovala. Problém filmu je, že je totálne nezaujímavý , príliš tendenčný a absolútne neadekvátny k menám svojich tvorcov. Až tak veľmi , že ma napadli ohľadom kvalít dve diabolské teórie Prvá teória: tento film je úžasný technologický pokrok. Nejaký slušný rutinér natočil trochu lepšiu Stahamovku a chcel si zvýšiť kredit. Preto najal trikových mágov aby Jasona prerenderovali za Cruisa. Klobúk dole. žiadne CGI som si nevšimol. Lenže Cruise sa to dozvedel a keďže pracuje iba s overenými a talentovanými režisérmi, nechal do titulkov pripísať meno Edwarda Zwicka, ktorý nikdy nebol na pľaci a ani nečítal scenár. Potom už iba ostalo to spojiť s nejakou sériou a dodabovať pár oslovení Reacher a bolo hotovo. Táto teória by IMO celú kvalitu filmu a to, že s jednotkou nemá nič spoločné vysvetľovala. Tá druhá a nepravdepodobnejšia je, že sa vlani v Hollywoode vážne všetci zbláznili. S prižmúrenými očami 6/10 (28.02.2017)

Toma Cruise zbožňuji a první Jack Reacher bylo překvapení z čistého nebe. Dvojka začíná v podobném duchu, zápletka sice banálnější, ale dostal jsem to, co jsem očekával. Akce je překvapivě více, scény jsou perfektní a jen závěr není tak vypiplaný jako v jedničce, přestože poslední bitka je parádní. Co mi nejvíce vadilo, bylo přimotaní jeho dcery do dějové linky. Místy až k povzdechnutí, proc tvůrci museli do tohoto kousku takto vmísit caparta. Když pak majorka učila chvat, jak odzbrojit nepřítele, tak jsem úplně trnul, že vidím scénu přes kopírák jako v Přepadení 2 se Stevenem Seagalem. I tak za mě spokojenost, Jack Reacher není Eaton Hunt a je to komornější akce. Rád bych viděl další pokračování, ale to asi vzhledem k tržbám nehrozí, škoda.......70% (27.10.2016)

Tenhle film má několik zásadních problémů: přiblblej scénář, majora tetu Robin a mladý blonďatý pískle, který nemá problém odzbrojit ani největšího bouchače filmu... Kdo se navíc těší aspoň na hláškujícího Reachera, bude zklamán taky... Film se postupně propadá tak nízko, že dvě hvězdičky budou tak nějak akorát... Aspoň, že si i sami tvůrci uvědomují, jak je z podtitulu filmu patrné, že se Reacher vážně vracet neměl... A jestli se vrátí ještě jednou, doporučoval bych, aby své zničení dovedl k dokonalosti - Dáda s žížalou Jůlií by teď snad měly mít volno... (19.10.2016)

První díl mi připadal jako namachrovaná anachronická, infantilní, pitomoučká nuda, ve které se polovinu času nic nedělo. Důvod, proč druhý díl považuju za vydařené a zábavné sic stále přiblblé dobrodružství, mě samotnýho zaskočil, takže si to zde vypíšu jako terapii. On totiž ten přidaný kvazi-rodinný aspekt je to, co konečně staví Reachera před nějaký problém, díky kterému nemá čas jen velkopansky mrkat do kamery na diváka, který stejně ví, že se mu nemůže nic stát, protože je přesně tím, čím on vždy chtěl být ve svých představách. Zatímco jednička házela hrdinovi do cesty akorát problémy, které on je zvyklý řešit a byl pořád pánem na svém trávníku, zde jeho potřeba řešit situace sám a být zodpovědný jenom sám za sebe naráží na nutnost tlačit káru společně se svou domnělou dcerou a majorkou na útěku, pro kterou má citovou slabost. Najednou tedy není pánem každé scény, ale naopak poněkud nešťastným asociálem, jehož pofňukávání, že takhle to přece nejde, že je zvyklej být osamělým vlkem, je vlastně potřebnou omluvou za machistický první díl, kde dával všem a všemu frajersky na frak. Navzdory tomu je stále oním konzervativním, vysněným hrdinou fotrů, vyrůstajících na bondovkách, jehož nesvázanost a James Deanovská osamělost amerického poutníka, stopujícího v bílém triku u Route 66 je inspirativní natolik vzdáleným způsobem, že patří spíše do područí chlapských snů než aby apeloval na změnu životního stylu. Proto možná film schytal natolik nevlídné recenze po celém světě, když najednou do tohoto čistě chlapáckého eskapistického konceptu vlítly dvě ženy a jakási potřeba odpovědnosti. S tím však, jak stále Reacher zachovává svůj koncept staromilskosti, a tedy oslovuje publikum 40+ více než jakýkoli jiný současný mainstream, je nutno ocenit některé obrazy genderové progresivity. Jmenovitě v zásadě nejintenzivnější zneškodnění protivníka skrze gumovou hadici je zde svěřeno Cobie Smaulders. Nebo scéna v hotelovém pokoji, kde se ti krásní, vypracovaní lidé pohybují kolem sebe ve spodním prádle, aniž by to v nich probudilo jakýkoli zájem, což nikdo ani nepojmenovává, prostě se to bere jako samozřejmost. Šokující situace pro post-bondovské publikum. Hezký kluk a hezký holka mohou být kamarádi či parťáci. Poslední klad, který potřebuji vypíchnout je chytře vystavěný scénář. Je samozřejmě úplně jedno, o co v tom filmu jde, ale například téměř každá scéna většinou nepracuje jenom s jednou informací, skrze kterou posouvá děj, ale většinou přinese dvě či více, které se později zúročí. Například zneškodnění dvou žoldáků před jídelnou nejenže přinese hrdinovi informaci o organizaci pro kterou pracují, ale také pohmožděné klouby z tohoto konfliktu poslouží jako hlavní důkaz později k jeho zatčení. Pouto mezi majorkou a Reacherovou 'dcerou' je také budováno skrze to, jak jedna učí druhou, jak uhnout před bouchačkou, přičemž víme, že oboje bude časem zužitkováno dále v příběhu. (15.02.2017)