Všichni říkají: Miluji tě

Edward Nolan je sedmadvacetiletý ucho, který chodí v obrovským intoušským saku a vůbec nevypadá jako někdo, kdo by byl schopnej rozšlápnout někomu hlavu po tom, co ho donutí zakounout se do obrubníku (Kult hákového kříže /American History X/). Natalie Portman je patnáctiletá žába, která vedle Julie Roberts nepůsobí jako možná erotická alternativa (Na dotek /Closer/). Rok před Allenovým sňatkem s Soon-Yi Previn tady máme multikulturní film plný afroamerických komparzistů a komparzistů původem z Asie. Doporučuju všimnout si kolik ze znalostí psychologie Allen ve filmech (krom explicitních vyjádření v dialozích) jako by mimochodem využívá, např. freudovský chybný úkon: ve scéně kdy se Joe baví se Steffi o jejich společném milování, upustí Steffi doutník. Osobní poznámka: podívat se na pár filmů se zřetelem k těmto věcem. Jo a syn manželů Dandridgeových, Scott, je miláček, možná nejsympatičtější allenovská postava: "Welfare nefunguje. Je to stejný liberální svět fantazie, který nedovoluje kázání ve škole a hýčká zločince. Silná Amerika. Právo nosit zbraň." Zajímavé jsou také drobnosti, které Allen přejímá ze scénáře filmu Dont´t drink the water, jenž zfiloval o dva roky dříve (mladá dívka, z rodiny kterou sledujeme, ruší na poslední chvíli svou svatbu, kdykoliv je se svým nastávajícím dusí se budoucí nevěsta nějakou věcí [nebo se "dusí" myšlenkou na svatbu?] atp.). Formu muzikálu si Allen částečně vyzkoušel v Mocné Afrodité /Mighty Aphrodite/ na sboru zpěváků z klasického řeckého divadla, chóru. (17.02.2010)

Přehršle hereckých osobností dokazují, že někteří z nich při hodinách zpěvu občas chyběli, ale nadšení do předání informací divákovi hudební formou jim rozhodně nechybí. Velmi sympatickým se mi jeví skvěle přátelský vztah Joea a Boba - současného manžela bývalé Joeovy manželky Steffi. Rovněž Skylar dokazuje známou pravdu, že žena si cení spolehlivého partnera, ale grázlík je vždy ve výhodě. A vztah Joea s Von je vzhledem k fyzickým dispozicím hereckých představitelů poměrně nepravděpodobně zábavný. (12.12.2008)

Woody zklamal na celé čáře. Kam se vytratily jeho báječně napsané postavy, zde je většina plochých, nebo šíleně nudných. Hlavně to tentokrát odnesly ženy, tolik zajímavých hereček, hrálo stejný počet naprosto nezajímavých hloupoučkých, naivních slepiček. Většinu času si pro sebe ukradnul sám Allen a hlavně všechny vtipné scény a to je pro film s vysokým počtem postav a nekrátkou stopáží zoufale málo. A tak je nám servírováno romantické klišé na klišé s jedním obzvláště otravným - z předhazování Benátek a Paříže jako měst lásky podle Američanů, je mi už opravdu zle. Cukrkandlu nadmíru, děje poskrovnu. Byl vůbec nějaký?? Opakovanou projekci bych nepřežil, to byl musel použít nůžky a z vytvořeného materiálu si vytvořit kraťas o patnácti minutách. Muzikálová čísla nevýrazná, zítra nebude jediné, na které bych si vzpomněl. A Edvarde, prosím, už nikdy nezpívej :( Dvě nedám s respektem k tvůrci (společně s Blue Jasmine neslabší a nejotravnější Allenovka) (31.07.2014)

V mnohém typická i když nebývale romantická Allenova komedie plná absurdních a praštěných situací obohacená o hrstku milých tanečních čísel a starých známých songů. I'm through with love si tu s různými úspěchy zazpívali asi všichni, .. ale Tim Roth a Goldie Hawn překvapili asi nejvíce medovými hlásky. (24.11.2010)

Obecně muzikály absolutně nesnáším, ale tohle je rozhodně výjimka. Ono se tam ale ani moc nezpívá... Určitě jedna z nejlepších věcí od Woodyho Allena. Opět si kladu otázku, jak je možné, že ten chlap každý rok vymyslí opravdu originální scénář, respektive několik vynikajících, originálních nápadů, které udělají vtipný film. Jenom několik dílčích motivů: Newyorští bohatí liberální intelektuálové (vynikající Alan Alda a Goldie Hawn) mají syna, který je mladý konzervativec... a jejich dcera se spustí s trestancem...; WA sám v roli muže, který má možnost odposlouchávat psycho-analytické seance své vyvolené, aby nabyté znalosti náležitě zneužil ....Vtipné dialogy: "...přineste mi gumu, budu měnit závěť..." (liberální otec Alan Alda poté co jeho náctiletý syn, mladý konzervativec, obhajuje u večeře právo na modlitbu a nošení zbraně....). Celkově velmi vtipné, svižné, plné hereckých hvězd, které ale neruší, myslím že přístupné i pro ty, kteří jinak WA úplně nemilují. (19.07.2008)