Anomalisa

Příběh i zpracování mě naprosto dostali. Poměrně obvyklý a fádní motiv postaršího američana znuděného dosavadním životem pojatý úlně novým způsobem. Figurky vytištěné na 3D tiskárně s vyměnitelnými výrazy v každodeních reálných situacích z tohoto filmu dělají jeden z nejpodivnějších, jaké jsem kdy viděla. (09.05.2016)

Lost in Translation je len jeden a vždy bude v mojej top 5 a teraz neviem či je len náhoda, že tak často ma napadal tento skvost pri pozeraní Anomalisy. Forma je perfektná a kreatívna (však Kaufman, nie?!:) Nápad s hlasmi je perfektný a kreatívny jak sviňa (však Kaufman, nie?!). To čo priam zaráža v rámci obsahu, je v princípe tá nekomplikovanosť deja, postáv, prostredia (toto, že je Kaufman?!), pričom efekt je (pre mňa) maximálny, Jednoduché, maximálne silné, ľudské, psychologické... s odstupom času a po tom, ako dojem "dozrel" dávam plnú paľbu *****! (13.09.2016)

Musím říct, že mě celou dobu neskutečně štvala animace, kdy lidské postavy vypadají jako záprdky. Hlavní hrdina měl asi vypadat jako Richard Gere (jo, je to taková Pretty Woman totálně naruby, asi jako kdyby Karkulka sežrala vlka), ale prostě to vypadalo animačně, „jako by to spatlal Lexa“. Tohle měl být regulérní hraný film s nostalgickou náladou, pak by mě možná zasáhl. Jo. vím, o co autorovi jde, a ano, tohle pochopí spíše lidé po padesátce, kteří bilancují svůj dosavadní život, cítí se nedocenění, prázdní, bez cíle. Tady hlavní hrdina má navíc pocit, že mu všichni lidé kolem splývají v jedno, ale to bude spíš tím, v jakém prostředí se pohyboval a pohybuje. Kdyby měl za kámoše třeba druida, asi by se už vymykal. Vlastně i tahle povrchnost mě na filmu štvala - že nejde příběh do hloubky, že vlastně o té postavě vím strašně málo a že navíc chybějí důležité prvky jeho života, abych mohl víc procítit, oč jde. Líbil se mi ten fór, že hrdinova manželka vypadá přesně jako Anomalisa po letech, to také o lecčems vypovídalo, ale pořád je to jen ten povrch. Jinak příběhově nic moc nečekejte - chlap po půlhodině filmu přijede konečně do hotelu, hledá babu na noc a ráno při očekávaném projevu k zaměstnancům se snaží občas říct, jak se vnitřně cítí. Tady vzpomenu opět můj oblíbený psychologický román Agathy Christie Já nebyl u tebe, když začínalo jaro, kde autorka podobné pocity hlavní hrdinky dokázala předat a využít daleko ústrojněji, psychologičtěji, uvěřitelněji, hlouběji a plněji. (29.04.2024)

Charlie Kaufman a jeho režijní druhotina. Charlie platí za jednoho z nejoriginálnějších scénáristů Hollywoodu a s Anomalisou opět potvrzuje, že mu přítoky unikátních nápadů nevysychají. Přitom Anomalisa nabízí vcelku běžný příběh krize středního věku, navíc ve velmi krátkém časovém úseku, ale právě zde je Kaufmanovo mistrovství, protože i na tak úzkém prostoru odvypráví silné okamžiky i myšlenky ve vší komplexnosti a já se do loutkové (Anoma)Lisy zamiloval. Cože? Já se nezmínil, že jde o loutkový film? 100% (19.01.2017)

Charlie Kaufman zřejmě stále disponuje neomezeným množstvím originálních nápadů. Skvělá dramaturgická práce s hlasy a obličeji a perfektní stop motion animace, která v kontextu s vážným filmem pro dospělé nabízí neotřepanou podívanou. Příběh je sám o sobě dost jednoduchý, ale to originální pojetí těch 90 minut zdárně utáhne. 8/10 (27.03.2016)