La French – Francouzská spojka

„TEN SOUDCE MĚ SERE ČÍM DÁL VÍC…“ /// Když se řekne Francouzská spojka, mnozí si představěj svéraznýho poldu Pepka v podání Gene Hackmana a při pomyšlení na remake se předem vopupínkujou. Proto je uklidním: nejnovější „La French“ nemá s touhle klasikou (a tedy ani s knihou Robina Moorea) skoro nic společnýho. Příběh je založenej na skutečnejch událostech a vodehrává se v rozmezí let 1975 – 1981 v Marseille. Úkolem soudce Pierre Michela je udělat něco s probíhající drogovou válkou. Čeká ho náročná práce, protože šéf drogového gangu, Gaëtan "Tany" Zampa, má pod palcem politiky, policii i soudy. Anglickej název („The Connection“) hezky vystihuje jednak síť distribuující heroin, a zároveň pouto, který si mezi sebou tihle dva vytvořej. Příběh se postupně soustředí jen na ně a ti ostatní jsou jen solidně zaplacený křoví. Pro našince se z historickýho hlediska nejedná o extra zajímavý osobnosti, navíc scénárista a režisér Cedric Jiménez chce nalákat na jiný věci, než jsou automobilový honičky nebo svištění kulek. Snaží se vytěžit maximum z charakteru osobností. A vrcholným dramatickým číslem má bejt jejich setkání. Svět zločinu pohledem z obou stran ukázal už NELÍTOSTNÝ SOUBOJ (1995). Právě srovnání s jinejma filmama láme „La French“ vaz. Nepřináší nic novýho, nebo originálního a ještě mu schází energie, která by dokázala utáhnout takovou dýlku. Jedná se o standardní filmařinu s dobrejma hereckejma výkonama, která je možná víc zajímavá politicky, než filmově. Příběh je lehce napínavej, ale zbytečně dlouhej a doporučil bych ho všem nostalgikům. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Je mi jedno, jak dlouho film trvá, hlavně když zvítězí spravedlnost! (a taky je fajn, když někdo natáhne brka. Aspoň jeden…) 3.) Thx za titule „audit.cz“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (16.08.2015)

Na slavný Friedkinův oscarový titul tenhle kousek přes nepopiratelnou snahu nemá a zdaleka nejen proto, že mu chybí charismatické trio Hackman, Rey a Scheider. Nicméně s Frankenheimerovým pokračováním z roku 1975 už srovnání snese. La French v žádném ohledu nepředstavuje něco novátorského, ale je natočený v duchu slavných tradic francouzské kriminální školy a nabízí osvědčený žánrový koktejl z prostředí organizovaného zločinu, zkorumpovaných policajtů a zaťatých idealistů z řadu justice i policejního sboru. Celkový dojem: 75 %. (26.10.2021)

Francouzská spojka po francouzsku volně na motivy skutečných událostí kolem marseillské camorry. A to skrze poctivou kriminálku ze staré školy, která velmi důsledně buduje dualitu dvou hlavních protagonistů z opačných stran barikády. Jde to až tak daleko, že jsou i stejně stylizováni čili se v některých scénách lehce spletou a po celou stopáž platí "pokud má jeden minutu na plátně, tak jí v zápětí dostane i ten druhý". A jakkoli je to stylové řemeslo, tak z toho ke své vlastní škodě až příliš kouká, jak by to tuze moc chtělo patřit do stejného ranku jako klasiky Francouzská spojka, Nelítostný souboj či Americký gangster, aniž by to ovšem oplývalo jejich kvalitami. Což však ani v nejmenším neznamená, že by to i tak nebyla zdařilá kriminálka. (23.05.2015)

Štandardný drogový mafiánsky thriller, mierne nadpriemerný, so všetkým, čo k tomu patrí: drogy, násilie, policajti a prelievanie spravodlivosti medzi stranami. Dve hlavné postavy sudca a mafián sú vykreslené fakt dobre od začiatku až do konca. Nie je to typ filmu, pri ktorom by som nedýchal, ale napätie nechýba. (19.09.2021)

Kriminalka v ktorej tvorcovia kladu väcsi dôraz na dokonale technicke vykreslenie prostredia a dobovej atmosfery a zapletka je na druhej kolaji. Co je dost velka skoda, lebo obidve hlavne postavy su dobre napisane a zahrane. Su to charizmaticky ludia, ktori sa spravaju logicky a nerobia unahlene chyby. Z ich vzajomneho superenia mohla vzniknut pecka typu Heat, ale nejak to nevyslo. Chcelo to prepracovanejsi scenar, ktory by obsahoval nejake napinave podzapletky. V tomto skoro az dokumentarnom prevedeni film ani na chvilu nenudi, ale zaroven ani raz vas poriadne nestrhne. Len tak jednoducho plynie. A nakoniec je tu zaver, ktory mi pripadal po vsetkych tych peripetiach, ktore postavy zazili dost neuspokojivy. Vysledok je slusna oldschool zanrovka, ktora nenadchne ale ani neurazi vhodna hlavne pre milovnikov sedemdesiatkovych kriminaliek. 6/10. P.S. Tiez sa hlasim do klubu divakov, ktorym sa miestami ustredna herecka dvojka plietla. (29.06.2015)