Knick: Doktoři bez hranic

The Knick rozhodně není seriálovou revolucí, jak mnoho kritiků i diváků hlásá, ale rozhodně je to důkaz o nadřazenosti autorského seriálu, zejména díky tomu nakolik je formálně konstatně znejišťující a uzavřený ve svém nevlídném světě. Sodenbergh výborně maskuje nemnoho lokací (jedna ulice a cca 15-20 místností) tím, že stále mění úhly snímání, využívá často nízké hloubky ostrosti, čímž uzamkne trpící postavy od okolního světa, před kterým každá něco skrývá a v dlouhých nepřerušovaných záběrech proplouvá místnostmi a chodbami, čímž se vysvětluje i celková potemnělost, protože za takových okolností není téměř možné scénu uměle nasvítit. A takový Clive Owen udělá prakticky jakoukoli epizodku jenom tím, že v ní je. Kdyby to nebyl herec s tak nepolevujícími kvalitami prakticky kdekoli se objeví, rozhodně by se dalo mluvit o životní roli. The Knick však strádá tou svou trochu unavenou dikcí "nikdo není takový jaký se zdá a všichni jsou tak trochu protipólem toho, čím se jeví býti". V kombinaci s opětovným (stále a stále) tepáním do současných společenských témat tak trochu zapomíná, že ten vtip je o něm, protože jak si mám pak vysvětlit, že po mně film chce, abych byl šokovaný tím, že jeptiška může být zároveň porodní bábou, renovovaný doktor prvotřídní kedrou či černoch dobrým doktorem? Navíc The Knick nemá cíl, je to jen sled vztahových epizod a personálních dilemat na pozadí problematické doby, kde se za maskou gentlemanství, překrásných oděvů a zdobených štítů domů skrývají potratové kliniky, ilegální operační sály, opiová doupata a kanceláře lichvářů. Jak vtipně nějaký uživatel zde poznamenal "Ordinace v Růžové zahradě pro lepší lidi". Přesto se do onoho temného, zamlženého světa plného trýzně a neštěstí rád ponořím i v druhé sérii. (29.07.2018)

Soderbergh není můj režisérský oblíbenec, ale tady předvádí něco výjimečného. Nenechte se mýlit, tohle není Pohotovost přenesená o sto let do minulosti. Doktoři v Knicku sice své pacienty zachránit chtějí, ale navíc jsou taky blázni do nových lékařských technik a rádi si je zkusí na vaší oblíbené tetičce. Postavy zdaleka nejsou černobílé, někdy se chovají jako svině, ale nikdy tak, že je začnete nesnášet. A někdy zase prokážou ohromnou porci lidskosti. Tomu všemu vévodí Clive Owen, kterého jsou dlouho neviděla si některou roli takhle užívat. Jeho John Thackery je charismatický, skvělý chirurg, o něco horší člověk, závislák na drogách... a má tu zajímou dějovou linii s mladou a idealistickou sestřičkou (temný tón seriálu mi ale brání věřit, že se tu dočkáme nějaké hezoučké romance). Zajímavá ji i linka s černošským doktorem - seriál skvěle ukazuje tehdejší rasismus, aniž by sklouznul k moralizování, prostě nechá na vás, abyste si udělali sami názor. Plusové body dávám i za gore (krvavost), seriál se neodvrací od záběrů na krev, otevřené rány a vnitřnosti, ale nikdy to nepůsobí nechutně. Tohle je zatím nejoriginálnější seriál letošního roku. 80 % (09.09.2014)

Narkotický Dr. House a jeho neosvedčené metódy pri operáciách a chladný postoj k bežnému konzumnému životu - taká postava diktuje tempo seriálu. Úvod je dobrý- Clive sa chytá a jeho zvädnutý ksicht plný vrások a na krku istá 50., fajn zastrihnutý knírek, štýlové biele mokasíny a ihla plná lahodného kokaínu medzi prstami sú perfektné detaily pána režiséra Oscara. Po pár dieloch nemôžem nesúhlasiť s viacerými užívateľmi, že tu máme opäť čo dočinenia s novou Pohotovosťou. Začiatky revolučných zajtrajškov boli vždy lemované sprv haldou neúspechou...90% (21.11.2014)

"V tme je aj malé svetlo dôležité." Vynikajúca prvá séria so zrejme životnou rolou Clivea Owena. No perfektní sú všetci; mne sa najviac páčil svojsky sympatický Chris Sullivan ako brutálny "šofér". Mrazivá atmosféra, cynická výprava, kvalitne napísané postavy, pútavé zápletky, pôsobivé objavovanie medicíny, kedy vizionári prichádzali na dovtedy nepoznané veci, kým mnohí iní lekári ešte žili v temnej minulosti a snažili sa liečiť homosexualitu. Drsné, kruté, miestami svojím spôsobom krásne. Druhá séria bohužiaľ doplatila na to, že v prvých epizódach z nepochopiteľných dôvodov absentuje hlavná herecká hviezda (resp. má minimálny priestor) a na viaceré rozťahané nudné vedľajšie dejové línie a pár priemerných postáv. V druhej polovici našťastie druhá séria konečne chytí dych a vyrovná sa kvalitatívne prvej, no už je predsa len trocha neskoro. Hoci by sa mohlo zdať, že na konci zostáva pootváraných množstvo dvier pre tretiu sériu, v skutočnosti sú plus-mínus všetky dôstojne uzavreté. (21.01.2017)

Čoraz viac výrazných tvorcov presúva svoje snahy zo strieborného plátna na televízne obrazovky v pohodlí domova. A je to krok logický, keďže sledovanosť televízie, rozsah formátu a nie až tak výrazné obmedzenia (vzhľadom na nutnosť kvalitnejších televízií zaujať a udržať aj náročného diváka) ponúkajú podstatné iné možnosti. V podstate (aby som citoval Johna Thackeryho) žijeme vo veku nekonečných možností - a kombinácií. A práve kombinácia Steven Soderbergh - HBO/Cinemax je niečím, čo tu ešte nebolo. Soderberghov chladný odstup od postáv nachádza svoje opodstatnenie vo svete, kde nie je miesto na emócie a slabosť. Je to zrejmé v každej sekunde, v každom autorskom rozhodnutí, od popisného názvu epizódy (Method and Madness), ktorý neodkazuje ani neobsahuje inotaj, po dlhé neprerušované minúty strávené v operačnom sále. A uliciach New Yorku, kde nečaká nič dobré. Mnohovrstevnatý lekársky seriál len pre silné povahy, ktorý svojim pilotom predčí drtivú väčšinu televíznej produkcie zasadenej do dobového kontextu - Boardwalk Empire samotnej HBO nevynímajúc. Kľúčové slová: lekári, nemocnica, novátorstvo, krv, nepodarený pôrod, samovražda, obchod, pokrytectvo, drogy, rasizmus, cirkev, Clive Owen, šedivá kamera a melodická elektronika. Hodnotenie pilotu: 95% Po zvyšok série až na jednu výnimku (ona neblahá epizóda č. 8., ktorá sa značne vzdialila zvolenému temporytmu, štruktúre narácie a chladnému realizmu) veľká spokojnosť. Soderbergh si skrotil všetky línie a obratne vykľučkoval aj zo slepých uličiek, ktoré zdanlivo neponúkali jednoznačné východisko v súlade s pojatím námetu. Dusný nádych doby veľkých zmien pôsobí v Soderberghovskom podaní ako, síce nie na úrovni autorskej, ale skôr "len" televíznej produkcie, novum. Stratégia uprednostňovania jednotlivých dejových línií a udržiavania ostatných na pozadí pozvoľne vyprofilovala seriál do podoby rozkošateného, ale pritom vôbec nie prehnane megalomanského portrétu doby, ale ešte detailnejšie dobového človeka v objatí (alebo zovretí, záleží na uhle pohľadu) pokroku. Potešila ma aj ambivalentná práca s charaktermi, ktoré sa snažia o zmenu, napríklad z pasívneho prijímateľa na aktívneho udavateľa ďalšieho diania (prípad pána Hermana Barrowa), ale vďaka neustálemu hlúpemu opakovaniu rovnakých chýb sa prepadávajú do stále hlbšej temnoty veku. Soderbergh necháva postavy trpieť a vykonáva na nich desivé explicitné operácie, ktoré sa nijak nelíšia od tých, ktoré vidíme na operačnej sále. Bezočivá chladnosť v kombinácii s uhrančivou kamerou, ktorá sa postará o množstvo formálne brilantných neopozeraných scén, Martinezovým pod kožu sa zavŕtavajúcim elektronickým soundtrackom a cynickým čiernym humorom, ktorý srší z rámcujúceho záverečného záberu, vyvolávajú u mňa veľmi silné emócie. Dráma nového veku par excellence. Už teraz sa neviem dočkať ďalšej série - a možno za to môže práve záver, ktorý všetky línie uspokojivo uzavrel, pričom si však necháva otvorené dvierka pre pokračovanie. 1. séria: 100% (21.10.2014)