Knick: Doktoři bez hranic

Clive Owen, Cliff Martinez, Steven Soderbergh. Nemocnice na kraji města před sto lety a seriálové překvapení roku. Maximální hodnocení si schovám na příště, potenciál k dosažení vyšších met tam místy podřimuje v kokainovém rauši. Ovšem ta tečka na odvykačce byla bezvadná, už dlouho jsem se tak nenasmál. /// 2. sezóna /// Čistokrevná pecka. Soderbergh má finále roku v kapse, dokonce se mu podařilo trumfnout i to navýsost hřejivé Fargo a má slušně našlápnuto na dobytí televizního trůnu. Ovšem to, co zde skutečně vládne, je geniální soundtrack Cliffa Martineze… jedním slovem lahůdka. Druhá sezóna s přehledem za pět. (25.11.2014)

Mimořádné. Soderbergh nejen režíruje, ale taky měl na starost kameru a střih, za což má můj neskutečný respekt. Jeho projekty jsou pro mě často příliš chladné a postavy jsou jen obrysy na papíře. Tady jsou pro mě postavy skutečnými lidmi a celý seriál má přes svůj klinický přístup k medícině opravdové srdce. Jeden z nejlepších seriálů roku a Soderbeghův nejlepší počin. (30.09.2014)

Soderbergh není můj režisérský oblíbenec, ale tady předvádí něco výjimečného. Nenechte se mýlit, tohle není Pohotovost přenesená o sto let do minulosti. Doktoři v Knicku sice své pacienty zachránit chtějí, ale navíc jsou taky blázni do nových lékařských technik a rádi si je zkusí na vaší oblíbené tetičce. Postavy zdaleka nejsou černobílé, někdy se chovají jako svině, ale nikdy tak, že je začnete nesnášet. A někdy zase prokážou ohromnou porci lidskosti. Tomu všemu vévodí Clive Owen, kterého jsou dlouho neviděla si některou roli takhle užívat. Jeho John Thackery je charismatický, skvělý chirurg, o něco horší člověk, závislák na drogách... a má tu zajímou dějovou linii s mladou a idealistickou sestřičkou (temný tón seriálu mi ale brání věřit, že se tu dočkáme nějaké hezoučké romance). Zajímavá ji i linka s černošským doktorem - seriál skvěle ukazuje tehdejší rasismus, aniž by sklouznul k moralizování, prostě nechá na vás, abyste si udělali sami názor. Plusové body dávám i za gore (krvavost), seriál se neodvrací od záběrů na krev, otevřené rány a vnitřnosti, ale nikdy to nepůsobí nechutně. Tohle je zatím nejoriginálnější seriál letošního roku. 80 % (09.09.2014)

Zajímavý seriál, zajímavý potenciál, neokoukaní herci, výborný Clive Owen a přesto všechno si myslím, že má tento seriál na mnohem víc. Jen si to vezměte, první sezóna má vcelku jasně stanovené věci jak jsou. Doktor Thackery je geniální chirurg se zálibou v kokainu a děvkách a díky svým pokrokovým myšlenkám dokáže zachránit i nezachránitelné! Nebojí se na sebe brát odpovědnost a riskovat a také je to dost velký rasista. Pak tu máme jeho protipól Algernona Edwardse, výjimečného černoškého chirurga, který se snaží zvrátit standardy a prosadit se mezi "bílými" doktory. Mám to, ale díky době, ve které žije neuvěřitelně složité, až si dokáže založit "načerno" oddělení v nemocnici pro černochy a aby se z toho všecho nezbláznil, tak občas vyhledává alkohol a bitky na ulici. Základní premisa je vcelku jasná. Celý příběh pak doplňují různé, výrazné i nevýrazné postavy, ale vše má svojí hierarchii a poměrně to funguje. Nicméně, za celou první sérii jsem ani z jednoho dílu necítil ten správný "drive" nic Vás pořádně neporazilo nebo nedostalo! Pak přichází ona druhá sezóna. Kde se Steven Soderbergh rozhodl, že udělá nový seriál, přitom ale zapomenul, že již jednu sezónu má za sebou. A pořádně do Knicka řízl skalpelem!!! Z "hodných" charakterů udělal zloduchy a ze "zloduchů" dá se říci svědomité a hodné. Např. mrzou Cleary, je v druhé sezóně naprostý milius, pomáhá kde může a je vlastně sympaťák a né člověk, který by si nechal pro korunu koleno vrtat. Extrémní zvrat přišel v podobě sestry Lucy Elkinsové, z puťky, která nevydala hlásek vyšší než tiché bublání potůčku, se stala přímo nesnesitelná zlatokopka, která se neštítí vůbec ničeho. Velkou změnou prošel i Mr. Barrow, ukňouraný provozní ředitel Knicku, který se bál vlastního stínu se stal mocným Kingpinem, svého malého světa, kde je skoro najednou na vrcholku pyramidy nedobytnosti. A tak bych mohl pokračovat dále. Ono by to nevadilo, kdyby Vás seriál na to postupně připravoval, ale nic takového se tu neděje! Prostě se řeklo a od teď to bude takhle a vy se z toho třeba zblázněte!!! Navíc mezi první a druhou sezónou se stalo dle vývoje seriálu tolik věci a nikdo se skoro neobtěžuje s vysvětlením. To mi hodně vadí. Další věc, která mi vadí, že se absolutně rozpadla kostra příběhu. Každý z charakterů si jede svůj vlastní mini příběh a na pozadí nic výrazného není. Snad jen vyšetřování Cornelie a moru. Ale rozhodně bych to neoznačil za hlavní příběh. Doktor Thackery se také změnil. Po své léčbě, už dělá jen to co ho, zajímá, odnaučit závisláky závislostem, oddělování siamských dvojčat atd. S Algernonem největší kámoši. No nevím. A pak přichází závěr, který je plný zvratů a vlastně asi nejzajímavější díl, ze všech dvaceti. A zase, přišel z ničeho nic, bez jakékoli přípravy. Toto prostě nemůžu akceptovat a proto hodnotím pouze třemi hvězdami. P.S. Gallinger je fakt parchant!!! :) (16.08.2016)

Málem marně se snažím najít důvod, proč v hodnocení nepřekročit tu tučnou linii mezi "dobrými" čtyřmi a "vynikajícími" pěti hvězdami. Objektivně si The Knick zaslouží plnou palbu, a klidně i víc. Dovolím si totiž tvrdit, že i přes rozdílnost tématu i pojetí strčil Soderbergh do kapsy i opěvovaný True Detective. Místo aby se zamotal do přehnaných ambicí vlastního námětu dostal do rukou vcelku obyčejnou, nijak zvlášť vysoko aspirující premisu otočenou vzhůru nohama a naruby, a čistou poctivou technickou prací z něj vytvořil výjimečně sugestivní výlet do počátků současné medicíny. Sledováním Thackerye dodává ruční kamera, ve správných momentech jen se střídmým střihem, seriálu skoro voyeurský nádech, samotné herecké výkony jsou na naprosté seriálové i filmové špičce, námět i rozehrané příběhy (snad jen s výjimkou úvodní anekdoty kolem Typhoid Mary) taktéž, a délka série jim dává přesně tolik prostoru, aby žádná událost ani při nejnenším nezačala nudit. Samostatnou kategorií preciznosti je však zvláštně nemístný hudební podkres, díky kterému je The Knick právě tak silný zážitek. A to tak silný, až jsem ho kvůli tomu téměř nesnesl. Spojením nekompromisního zobrazení a uširvoucímu ozvučení kruté doby a Martinezovy hudby na mě mělo prakticky celých deset hodin podobný efekt jako škrábání nehty o tabuli - žádná poloha těla při sledování nebyla dobrá a každý nerv v těle o sobě dával vědět, a nepřijemným pocitem hraničícím s bolestí mě nutil odvracet zrak i sluch, podobně jako tomu bylo v nejzajímavějších částech Trainspotting, Requiem za sen, nebo třeba 127 hodin. V takovém stavu se dá jakkoli geniální práce jen stěží užít. A že geniální bez sebemenších pochyb je! Jen bohužel není pro mě. (15.11.2014)