The Knick
Režie:
Steven SoderberghKamera:
Steven SoderberghHudba:
Cliff MartinezHrají:
Clive Owen, Eve Hewson, André Holland, Eric Johnson, Juliet Rylance, Chris Sullivan, Cara Seymour, Zuzanna Szadkowski, Lucas Papaelias, Suzanne Savoy (více)VOD (1)
Série(2) / Epizody(20)
Obsahy(1)
Knick: Doktoři bez hranic je nový dramatický seriál z produkce Cinemaxu od oscarového režiséra Stevena Soderbergha. Odehrává se v centrálním New Yorku roku 1900 a soustředí se na legendární nemocnici Knickerbocker Hospital, kde na začátku dvacátého století pokrokoví lékaři, zdravotní sestry a všechen ostatní personál posouvali hranice medicíny v době, kdy úmrtnost lámala rekordy a antibiotika neexistovala. Clive Owen ztvárňuje hlavní roli doktora Johna Thackeryho, skvělého chirurga, jenž je průkopníkem nových metod v oboru, navzdory své vážné závislosti na kokainu. Thackery vede tým lékařů, který zahrnuje jeho chráněnce Dr. Everetta Gallingera, mladého Dr. Bertieho Chickeringa a Algernona Edwardse, nadějného chirurga, který byl Thackerymu nedávno vnucen. Dalšími zajímavými postavami v nemocnici jsou: Cornelia Robertsonová, dcera patrona nemocnice; mrzoutský řidič sanitky Tom Cleary; Lucy Elkinsová, sestra, jež nedávno přišla z venkova; nečestný ředitel Herman Barrow a Sestra Harriet - jeptiška, které nečiní potíž říci svůj názor.
Cinemax uvádí druhou řadu dramatického dobového seriálu, nominovaného na cenu Emmy®, od oscarového režiséra Stevena Soderbergha. Clive Owen se vrací v hlavní roli jako John Thackery, vynikající chirurg v newyorské nemocnici na počátku 20. století, který navzdory své závislosti na drogách posouvá hranice medicíny, morálky i rasové rovnoprávnosti. Nemocnice Knick, jak se The Knickerbocker Hospital zkráceně nazývá, je od začátku druhé řady zmítána dramatickými otřesy, jelikož nepřítomnost Thackeryho (je hospitalizován v Nové Anglii kvůli závislosti na kokainu), nedostatek bohatých pacientů a četné finanční přešlapy dovedly představenstvo k rozhodnutí přemístit legendární nemocnici z centra města na jeho okraj. Jak plány na stěhování postupují, Algernon Edwards (André Holland) - nadaný chirurg černé pleti, jehož milostný románek s patronkou nemocnice Cornelií Robertsonovou (Juliet Rylanceová) skončil potratem a Corneliiným sňatkem se zámožným bílým dědicem - se snaží zaujmout Thackeryho pozici hlavního chirurga. Ostatní lékaři, zdravotní sestry, jeptišky a správcové se mezitím potýkají s řadou problémů jak v profesním, tak v soukromém životě. (Cinemax)
(více)Videa (53)
Recenze (396)
Neskutečně realistické, poutavé, děsivé a zároveň zábavné. Krutá realita přelomu 19. a 20. století vás opravdu zarazí. Byty kde prostí lidé žijí, stoky tekoucí po ulicích, operační sál a zkoušení nejnovějších praktik. Krásně vyobrazené. Po pár dílech si opravdu uvědomíte, jak vděční můžete být za dobu, ve které žijeme. Rada pro začátečníky: Nejezte při sledování třešňový džem. Znechutíte si jej na hodně dlouho. ()
1. série: Na plnou hvězdičkovou palbu to sice tak úplně není, děj se totiž v posledních epizodách až příliš často zastavuje na ne-zase-tak-zajímavých místech, a seriál si "díky" pozvolnému tempu vyslouží jistě mnoho nenávistných hodnocení. Jinak ale nelze než nedoporučit všem těmto následujícím zájemcům: studentům medicíny na vysoké škole. Fandům Soderbergha. Všem seriálovým fanatikům, kteří neustále remcají, že v bedně vždycky všecko skončí dobře (v podstatě každá postava je ve finiši naprosto totálně v řiti). A v neposlední řadě také chytrolínům, jenž si v minulosti stěžovali na 30-ti korunové poplatky ve zdravotnictví - lékařství se za posledních sto let posunulo tak šíleně kupředu, že člověk narozený po r. 1930 nemůže ani zdaleka ocenit jeho (ne)konečnou modernizaci. Mějte rádi dnešní špitály, fakt že jo. ()
2,5* ~ pokračování už vidět nechci a končím tedy 1. sérií, ačkoliv to není vyloženě zlé, jen mě to ale ničím a nijak nedostalo a nezískalo si mě to. Nevypadá to zle, ale působilo to na mě poněkud unyle i přes to dění a zmar. Překvapující je snad jen použití Cliffa Martineze, jehož hudba k době zdánlivě nesedí, ale místy (fakt jen místy) sedne k aktuálnímu dění. ()
Perfektní projekt, který se na první pohled odlišuje od zbytku součastné seriálové produkce. Mikroskopicky soustředěná režie(a to Soderberga jinak moc nemusím). Smysluplný scénář který nespoléhá na debilní cliffhangery a přesto dokáže být napínavý a vtáhnout diváka dovnitř. Tempo je střízlivé ale nenatahované. Pořád se něco děje a divák nemá pocit, že se ho tu někdo snaží deset dílů vodit příběhem který by vystačil na polovinu. Celé to podtrhuje magický soundrtack, který jen elektronicky jakoby bublal pod povrchem a přestože na první pohled by se mohlo zdát, že do příběhu z roku 1900 tohle nesedí, kupodivu to parádně funguje a nakopává to atmosféru o level výše. Myslím, že to není seriál pro děcka zblblé seriálovým trendem poslední doby, kdy musí být všechno cool a na konci každého dílu a série musí někdo naprosto neočekávaně chcípnout a děj se musí brutálně zvrtnout aby divák zůstal jako opařený ve svém WTF. Tohle je pro lidi kteří jsou ještě schopní cítit tempo, napětí a sílu v příběhu který se nesnaží šokovat ani lézt do prdele mainstreamu. ()
Soderberghovo ´vykoupení z věznice jménem Hollywood´ a jasný argument pro ty, kteří tvrdí, že TV tvorba je v posledních letech zajímavější a progresivnější, než to, co nabízí tvorba filmová. Už se nedivím slovům Soderbergha o tom, že v současné televizní produkci našel konečně tu tvůrčí svobodu, která mu tak ve velkostudiové filmové výrobě chyběla. ()
Galerie (421)
Zajímavosti (12)
- Postava Algernona Edwardse (André Holland) byla inspirována americko-ghanským sociologem, historikem, spisovatelem, politickým aktivistou a bojovníkem proti rasismu Williamem Edwardem Burghardtem Du Boisem (1868-1963). (MLazi)
- Hoci sa seriál odohráva v rokoch 1900 a 1901, postavy už nazývajú nemocnicu názvom Knickerbocker. V skutočnosti bola nemocnica, ktorou sa seriál inšpiroval, premenovaná na Knickerbocker až v roku 1913. Dovtedy niesla názov J. Hood Wright Memorial Hospital. (GTS_PUNK)
- Užívání kokainu v lékařských kruzích nebylo tak vzácné, jak se může zdát. Jedním z důvodů byla skutečnost, že účinky drogy na lidský organismus nebyly ještě v dané době plně prozkoumány. Dochovaly se zprávy, že například Sigmund Freud (1856-1939) v začátcích vědeckého bádání léčil svého přítele Ernsta von Fleischlova ze závislosti na morfinu právě kokainem. Ernest se následně stal závislý na obou látkách. (Nach)
Související novinky
Filmy roku dle TOP uživatelů ČSFD.cz
Mezi za oceánem nejlépe hodnocenými filmy roku 2014 je hodně těch menších, nezávislých, které k nám ještě nedorazily - Inherent Vice, Birdman, Slídil, Whiplash, Hon na lišku, Kód Enigmy nebo Teorie… (více)
Reklama