Tiché srdce

Eu-thanatos, dobrá smrt - smrt, kterou nelze označit jako špatnou. Špatnou smrtí je třeba smrt na silnici (s tím se nedá nic dělat) nebo smrt ve stupňující se bolesti nebo smrt při ztrátě veškeré naděje (s tím už ano) - Nizozemsko: "pacientův stav musí působit nesnesitelné útrapy bez perspektivy zlepšení" (v Česku je obava ze zneužití, neboť se tu zneužívá všechno, podobně jako ve všech zemích rozvíjejících se pouze ekonomicky). Asistovaná sebevražda se už stala filmovým tématem. I v tomto filmu se zjevují dva andělé: Anděl blažené smrti a Anděl truchlivé smrti. A jedna docela normální rodina (s běžnými rodinnými problémy, spíš soudržná a chápající, řeší problém, který anděl má přistoupit jako první (oba nadělé jsou komplementární, po prvním přicházíí druhý, protože smrt je vždycky blažená i truchlivá). Přestože se má akce spustit jen tehdy, když s ní souhlasí všichni rodinní přísušníci, ukazuje se nakonec, že tomu tak není, a že jejich úvahy a fantazie neovlivní pevné rozhodnutí toho, pro koho je smrt jasným cílem, za kterým pevně jde - i když úzkost, ano té se zbavit nedá. (29.03.2019)

RIFF 2015. Film, který naprosto předčil mé očekávání (asi proto, že jsem žádné neměla.) Trochu jsem se bála, že to bude jen o rodinných hádkách a starých křivdách, jak obsah naznačoval, ale vůbec to tak nebylo. Určité napětí tam mezi jednotlivci je, ale spíš se tam řeší skutečnost asistované sebevraždy, (která je v Dánsku nelegální), a vykreslují se jednotlivé charaktery. Vážná témata jsou odlehčena výborným humorem. Takovéhle filmy snad nikdo jiný než Dánové neumí. To, že se budu při filmu o tak závažném tématu smát jako nikdy, jsem opravdu nečekala. (01.10.2015)

Stretnutie troch generácii v rodine a konverzácia plná smútku na smutné témy a tiež aj rodinné tajomstvá. A hlavne všadeprítomné hodiny, ktoré ohlušujúco hlasno tikajú a ktoré neúprosne odmeriavajú zvyšný čas, ktorý sa tak na sklonku života stáva tou najcennejšou komoditou. Ó áno, v tomto sú severania majstri, ide o rodinnú drámu ako lusk. To všetko formou, ktorá divákovi dovoľuje veľmi ľahké empatické zblíženie sa s postavami. Nedá mi nevyzdvihnúť skvelú Papriku Steen, ktorá to opäť pekne rozohrala. Veľmi uveriteľný snímok. Keby som bol na mieste tej umierajúcej manželky tak by som chcel jednať rovnako, smutné ale jediné rozumné riešenie. 85/100 (19.10.2015)

Působivá odtažitá expozice, která v něčem evokuje Bergmana, překvapivě humorný střed a poslední třetina trochu lopotně utopená v upovídaných konfliktech. Kultivovaný, elegantně natočený a moc dobře zahraný (Pilou!) film, který se k vážnému tématu dovede postavit s překvapivým nadhledem. Z mého pohledu ale platí, že je mnohem silnější v onom uštěpačném nadhledu spíš než v gradování dramatického napětí mezi postavami. (21.03.2015)

Kde jsou vlastně meze lásky k druhému člověku? Nebo by správně neměly být žádné? Je tou mezí pud sebezáchovy, sebeobrana nebo sobectví? Zabili byste toho, koho milujete, kdyby si to přál, případně nechali byste ho odejít? A není naopak ještě krutější a sobečtější chtět něco takového po člověku, co vás miluje? Takové otázky film neklade. Divák si je bezděčně klade sám, teda pokud není úplnej pařez. (26.07.2016)