Hlídač pláže v zimním období
Čuvar plaže u zimskom periodu
Strážca pláže v zimnom období
Beach Guard in Winter
Režie:
Goran PaskaljevičScénář:
Gordan MihičKamera:
Aleksandar PetkovičHudba:
Zoran HrističHrají:
Irfan Mensur, Danilo 'Bata' Stojkovič, Mira Banjac, Dara Čalenič, Velimir 'Bata' Živojinovič, Pavle Vujišič, Bora Todorovič, Janez Vrhovec (více)Obsahy(2)
Příběh o přelomu mládí a dospělosti mladého Dragana, který po ukončení školy hledá své první zaměstnání. Zároveň prožívá svou první velkou lásku s Ljubicou. Po mnohém nedorozumění a vzájemném "vyjasňování si věcí" rodičů obou snoubenců, se jim podaří uzavřít sňatek. Je těžké získat byt a práci, a tak Dragan přijme místo hlídače pláže, které manželům zajišťuje sice skromné, nicméně přece jen ubytování. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (20)
Na celovečerní debut neuvěřitelně vyspělý. Sám jsem byl překvapen, jak na mě Paskaljevičova prvotina zapůsobila. Jemná oscilace mezi komickou a tragickou stránkou, jednotlivé přepínání mezi těmito polohami. [==] Mladík Dragan nedávno ukončil střední kožařskou školu a poohlíží se po nějaké slušně placené práci, toto čekání vyplňuje příležitostnými brigádami, práce v čistírně ho zavede i k jeho první lásce (Ljubice). Právě ona představuje v Draganově životě po dokončení školy nějaký pevný bod, kterého se může chytnout. Jenže plány jsou jedna věc a realita druhá... ()
Zprvu to vypadá, že je to příběh laskavě humorný, ale postupně se mění film k tragikomedii a nakonec odcházíš s pocitem, který nutí k vážnému zamýšlení. Trochu primitivní, ale laskavý otec, trochu ušlápnutá matka, teta alkoholička a mezi nimi mladý kluk, který nemůže najít práci, zamiluje se dcery intelektuála, jemuž jejich láska není po chuti, neboť po celou dobu má pocit, že ženichova rodina je pod jejich úroveň. Dragan si po svatbě zorganizované u své babičky najde bydlení v polorozpadlém baráku u říční pláže, kde neutěšené poměry celý příběh vygradují. Tajemný otcův přítel ze Švédska se objeví až na otcově pohřbu a umožňuje Draganovi odcestovat za prací do Švédska... Na samém konci filmu vjíždějí do tunelu a divákovi se nabízí otázka - nebyl ten švédský náhončí levných pracovních sil podvodníkem? Nakonec to čtyři hvězdičky ustály, i když první polovina filmu ukazovala na víc. Režie byla výborná, z hereckých výkonů nejvíc zaujal otec a teta alkoholička... ()
První setkání s jugoslávským filmem pro mě nedopadlo zrovna moc dobře. Po slibně se rozjíždějícím začátku přišla nuda, film se vyvíjel velice pozvolna (jestli vůbec). Ani nádherné hlášky otce hlavního hrdiny mi nezabránily, abych si Hlídače pláže zafixoval jako film, u něhož jsem si stále dokola říkal: "To vydržím, už zbývá jen pár (desítek) minut..." ()
Prežije, alebo neprežije mladá láska (vlastne manželstvo) v "nehostinnej" Juhoslávii? Je cesta do Švédska pre mladých ľudí jediným východiskom zo sociálnej mizérie krajiny? Paskaljevič nám ukazuje svoju vlasť napriek komunistickej cenzúre takú, aká bola a nepridáva žiadne pozlátko. V dome na pláži by totiž nebývali ani krysy, ale keď sa inak nedá, tak sa treba prispôsobiť. Rozuzlenie nám chce naznačiť viacero vecí a komunistická krajina a možno aj ženy tu nevychádzajú vôbec, ako víťazi. Sledujeme rázovité, ale uveriteľné postavičky, takpovediac zástupcov pospolitého ľudu, ktorí sa musia pretĺkať všelijak, ale dokážu to brať s nadhľadom. Niektorí však menej a dochádza tak ku konfliktom. ()
Ke sledování tohoto filmu mě zlákal: výsostně poetický název, jméno režiséra a vysoké hodnocení na čsfd. Do půlky mi však připadal jako jedna z "nezávazných" komedií českého režiséra (ne tak zcela bez souvislostí - Goran Paskaljević má s námi mnoho společného). Když se však postava "frivolního" otce začala dotvářet v "milujícího" otce, který je pro syna ochoten i zemřít, a mladé manželství nabylo "běžně zažitých" dimenzí, dostal novou dimenzi i celý film. Obava z "jugoslávské vesničky střediskové" byla (bohudík) přece jen rozptýlena. ()
Reklama