Co děláme v temnotách

Je sedm večer, zimní slunovrat, tedy ideální čas napsat tenhle komentář, protože za okny už je tma a tak mi nehrozí, po včerejším vysátí vodkou nalitého chlápka, žádné flambování od slunečního svitu. Přes den jsem se vyspal doběla, cítím jak srším energií a tak se chystám filmovému světu oznámit, že tu žijeme s vámi. Přece my, upíři. Teda nejen my. Jsou tu taky věčně hladový zombie, smradlavý vlkodlaci a občas zapaříme s vyžranejma vílama. Ale lidi nebojte, od nás vám žádný nebezpečí nehrozí, maximálně nějaká ta degustace, v horším případě po nás budete muset umývat hromadu zakrvácenýho nádobí nebo uklízet zbytky nešťastníků, co přišli na návštěvu. A teď mě omluvte, jdu se chystat ven, užít si páteční noční život a příprava před zrcadlem, kde nejsem vidět, mi zabere dost času .. (30.01.2015)

Co děláme v temnotách je poněkud alternativně pojatá hororová komedie na bázi dokumentárního filmu, ve které máme možnost nahlédnout do života nadpřirozených bytostí jako jsou upíři a vlkodlaci. Nápad to nebyl špatný, nicméně mě tento snímek nejspíše minul jako cílového diváka resp. nemám ten správný smysl pro humor. I přes množství nápaditých scén jsem se nemohl ubránit pocitu nudy, což je u tak krátkého filmu trošku nemilé, a tak nějak mi přišlo konání aktérů místy spíše trapné než vtipné, což měl být nejspíš účel, ale mě to prostě nebavilo. Zkrátka pro mě zcela průměrný film, který má něco do sebe, což jsem ale nebyl bohužel schopný ocenit. (12.05.2015)

KDYŽ DÁTE SPOLU DO JEDNOHO BYTU ČTYŘI UPÍRY, JE JASNÉ, ŽE VZNIKNE HODNĚ NAPĚTÍ. A TO MŮŽE VZNIKAT Z JAKÉKOLIV SITUACE…" /// Tohle by mohl bejt dost zajímavej sitcom. Upírskej (jako)dokument o tom, jak přežít-žít v dnešní době. Odlehčený vyprávění o partě spolubydlících, u kterýho mám po chvíli pocit, že baví hlavně zúčastněný. Ubejvá ftipu a přestává mě to tak nějak celkově zajímat (bavit). Negraduje to humorně ani příběhově, ale plusem je, že se nesnížej k nějakejm debilitám, stupiditám či trapárnám. Prostě je to pro někoho s jiným druhem (černýho) humoru. To takovej Wolfcop je stejně levnej, ale pobaví (mě). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Dostal jsem pozvánku na Bezbožnej maškarní ples ve Wellingtonu. 2.) Když si upíři nadávaj do homoklád, tak to se vždycky chlámu... 3.) Thx za titule ,,tompson“. /// PŘÍBĚH ** HUMOR * AKCE * NAPĚTÍ ne (12.01.2015)

Sám nevím proč, ale zpočátku jsem se osudům jedné v podstatě obyčejné partičce upírů vyhýbal. To však byla veliká chyba - hravější, zábavnější a vtipnější film jsem už dlouho neviděl. Částečně je to možná způsobeno tím, že dotyční upíři, ač žijí v novozélandském Wellingtonu v době ... ehm ... velmi postmoderní, jsou zobrazeni archetypálně a pro takové pojetí vampyrismu já mám velikou slabost (jen škoda, že krapet větší prostor nedostal Petyr). P. S. A ten soundtrack!!§ (03.04.2015)

Spousta výborných nápadů a milých vtipů, co však tomuhle rozjuchanému hororovému Kanclu chybí je ucelenější obsah. Tři ústřední upíři jsou výborní, nejvtipnější z nich mi přišel náckovský Deacon, který mi bůhví proč připomínal Petra Čapka. Jste-li fanoušky černého/novozélandského humoru, měla by vás tato krvavě vtipná jednohubka potěšit. Carpe jugulum. 70% (27.04.2015)