S tváří anděla

Pre mňa asi najväčšie sklamanie roka. Ešte viac ako Lokalfilmis. Keď som pozeral trailer na film, vyzeralo to veľmi zaujímavo a veľmi som chcel film vidieť. Keď sa ale reálne zamyslím nad tým, čo som videl, tak film absolútne nevyťažil zo svojho potenciálu a miesto toho sa rozhodol tápať v obrovskom zlepenci dejových línií, ktorých je tak veľké množstvo, že za chvíľku má človek pocit, že nič nepasuje s ničím a všetko je len jeden obrovský zlepenec dejov, ktoré dokopy nevedú nikam a len zaberajú čas a priestor. Okrem toho je v tom všetkom obrovský zmätok a môže za to ohromné množstvo flashbackov na začiatku, divné Thomasove sny, kde si človek len povie, že by mal seknúť s kokaínoms a najmä, film pôsobí až nekonečne dlho. Je to jeden z filmov, ktorý sa snaží pôsobiť, že má v sebe hlbokú myšlienku a človek si ho musí pozrieť znovu aby pochopil, no v skutočnosti je to len prázdny film, ktorý nevie čo chce povedať, lebo je rozvetvený na veľké množstvo dejových línií a na nič sa nedá sústrediť a nič nikam nesmeruje. Je tu pár dobrých momentov ako napríklad zaujímavá úvaha o bulvárnom spravodajstve a manipulácií s ľuďmi, ktorí takto často ľudí odsúdia bez toho, aby sa zamysleli, či môže byť pravda aj inde, ale takých momentov je v tomto filme tak žalostne málo, že ho nemôžem hodnotiť pozitívne. (02.07.2015)

Tak na tento film o kauze s Amandou Knox som sa velmi tesila, ale bolo to celkom sklamanie. Ovladanie verejnej mienky mediami, priblizenie roznych detailov a preslapov pri vysetrovani a celkova kritika talianskej policie a justicie mali potencial na velkolepy filmovy zazitok. Po filme mi vsak ostali zmiesane pocity. Ano, clovek, samozrejme, suciti, ked takym brutalnym sposobom vyhasne mlady zivot, a nasledne je dalsia mlada zena (ne)spravodlivo odsudena za vrazdu. Film tazi a pada prave s tymto tajomnom, ktore odjakziva fascinuje prirodzenu ludsku zvedavost. Postava mladej barmanky bola asi namieru napisana pre topmodelku Caru Delevingne, avsak vobec mi tam nepasovala, nemala tam co robit. Produkcia filmu s tymto nametom mohla este pockat par rokov na deifinitivne rozuzlenie celeho pripadu a namiesto mysterioznej natocit seriouznu dramu podla skutocnej udalosti. (28.03.2015)

S tvárou anjela je buď midcult ako vyšitý, čiže tvári sa na veľké umenie, ale nikdy ho nedosiahne. Alebo umením je, a nikomu nedochádza, prečo....viď recenzie. Mňa tento príbeh jedného rejžu na pozadí príbehu skutočného, ktorý bude príbehom jeho filmu budúceho, zaujal a kvôli utriedeniu myšlienok si ho pozriem znova. Hodnotenie bude potom objektívnejšie a nie založené viac menej na pocitoch a pár myšlienkach, uviaznutých v hlave. Je to film náročný, ale vďaka zvoleným lokáciám, ich rýchlemu striedaniu a celkovému svižnému tempu pomerne rýchlo ubieha. (14.04.2016)

Zvláštní film na motivy skutečné události (vražda studentky jménem Meredith Kercher), který mne na své shlédnutí nalákal názvem a účastí Kate Beckinsale. O té vraždě jsem nic nevěděl, tudíž jsme k filmu přistupoval tak, že nevím co mne čeká. Děj byl velmi zvláště strukturovaný, kdy občas se řeší samotná vražda, pak Thomasovi vztahy (ať již manželka, dcera, Simone), přátelství s Melanií, pak krásy Itálie, pak se cituje Dante. Prostě taková všehochuť, která je "všude a nikde". Děj táhnou exteriéry a bezstarostně hrající Cara Delevingne, která celý děj odlehčuje a prozařuje. Kate Beckinsale zde naopak na hlavní herečku nedostala příliš prostoru zahrát cokoliv navíc. Zaujala mne nádherná Genevieve Gaunt. Celkově průměrné 3z5. (24.10.2020)

Případ Amandy Knox byl hodně skoloňovaný i v našich médiích a řada novin spekulovala o tom, jak to ve skutečnosti bylo. A podobně i tady hlavní postava příběhu, filmový režisér, přijíždí do Sieny, aby sbíral materiál pro chystaný projekt, který se má touto kauzou inspirovat. Sužován osobními problémy i drogami a inspirován mladou servírkou i Dantovou Božskou komedií ale postupně přichází na to, že vina či nevina Amandy Knox, zde Jessicy Fuller, nejsou v tomto případě tím nejdůležittějším. Film je strašně zvláštní, ale takovým tím příjemným způsobem. Svůj podíl na tom má již zmíněný Dante, jehož výjevy hlavní hrdina občas až příliš intenzivně prožívá a své si k tomu řek i Daniel Brühl poklidným i zneklidňujícím projevem. Sice jsem čekal, že to bude především o rozplétání zašmodrchaného případu, ale zklamán jsem na konci určitě nebyl. 80% (29.07.2015)