24 Hour Party People
Nonstop party
Režie:
Michael WinterbottomScénář:
Frank Cottrell BoyceKamera:
Robby MüllerHrají:
Steve Coogan, Shirley Henderson, John Thomson, Lennie James, Paddy Considine, John Simm, Ralf Little, Andy Serkis, Keith Allen, Sean Harris, Enzo Cilenti (více)Obsahy(1)
Manchester 1976. Na jednom z prvních vystoupení punkové skupiny Sex Pistols se sice schází jen skromné publikum, účinky nového hudebního stylu jsou však ohromující. Nepopsatelný zážitek ovlivní na zbytek života většinu přítomných fanoušků a odstartuje novou kapitolu v dějinách hudby. V čele manchesterské scény se ocitá televizní moderátor Tony Wilson, jenž okamžitě zakládá legendární Factory Records. Vlastní krví sepisuje smlouvu se skupinou Joy Division, která prorazí debutovým albem Unknown Pleasures a hitem Love Will Tear Us Apart. V roce 1980 zpěvák kapely Ian Curtis spáchá sebevraždu, zbytek Joy Divison ovšem pokračuje dál pod názvem New Order. O tři roky později vydávají nahrávku Blue Monday, jejíž obal je tak drahý, že na každé prodané kopii vydavatelství prodělá pět pencí. Přesto se singl stane nejúspěšnějším "dvanáctipalcem" všech dob. Začátkem osmdesátých let otevírá Tony Wilson také jeden z nejslavnějších tanečních klubů Hacienda, dějiště další hudební revoluce, která z pódií smete kapely a nahradí je DJ. Ještě předtím však světu stihne představit Happy Mondays, díky nimž se taneční hudba uvede do světa hitparád. Tuto černou komedii o více než dvaceti letech v zajetí hudby, drog a sexu režisér Michael Winterbottom záměrně vystavěl jako fiktivní celovečerní dokument, v němž hereckou akci kombinuje s archivními záběry. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (95)
Líbí se mi, jak film dokáže vyprávět o legendách s nadhledem zahrnujícím všechny stránky zmiňovaných osobností, což je dělá lidskými. Z náčrtků vytváří postavy ve filmu, který nás zavádí do vod divokého manchesterského hudebního průmyslu. Neukazuje nic neočekávaného, ale zároveň baví. Nejen hudbou, i přístupem. Nezlehčuje pohled na věc, ani ho nedělá tíživým. Bez této rovnováhy by byl film sešlapán svou dynamičností, takhle je ale příjemnou sondou nejen do kariérního vývoje hudebně žurnalistického "guru", ale i prostředí, ve kterém se pohybuje. ()
Hodně, ale opravdu hodně zábavnej náhled na hlavní město dobré muziky- Manchester (už vím, kde jsem se měl narodit). Přestože mám své punkové období už docela dávno za sebou a kromě i zde zmíněných Sex Pistols bych si kapely typu Buzzcocks, The Damned, Chelsea nebo Siouxsie and the Banshees pustil jen stěží, má tahle hudební stránka věci něco do sebe. Každopádně Joy Division (a jejich pohrobci New Order), kteří tu jsou zobrazení jako stěžejní kapela oné doby, to už je jiná písnička. Film táhne především postava Tony Wilsona, kterou tak brilantně zahrál Steve Coogan, z hereckého ansáblu potěší ještě Sean Harris jako leader Joy Division Ian Curtis a taky Simon Pegg v punkerském účesu. Zajímavej, navíc docela edukativní snímek zobrazující vlivná léta co se hudby z UK týče. ()
Obdobně jako později v Tristramu Shandym zde Coogan coby Tony Wilson předvádí, jak být postmoderní v době, kdy to ještě nebylo v módě (pravda, v době Laurence Sterna to nejen nebylo v módě, ale prostě nebylo). Control je solidní film o Joy Division, ale obzvlášť ve světle této neuvěřitelné jízdy je vidět, jak těžkopádně natočený snímek to je, byť podává velmi autenticky vypadající dobové obrázky. Zde se ovšem ty obrázky hýbou a spíš než věrné jsou rozverné, Coogan perlí s obrovskou bezprostředností a přitom jde o dost sofistikovaný humor, v němž je místo pro narážky na Boethia či Williama Morrise i na feťácké vtípky. ()
Jedna z mých největších "srdcovek". Nejlepší hudba v nejlepším městě a nejlepším časovém období... Oblíbení britští herci a nadčasová režie Michaela Winterbottoma spolu s úžasným hudebním doprovodem milovaných Joy Division, New Order i Happy Mondays pro mě dělají jasných 100%... "Don't judge. Piety is a very unattractive quality. Flirting is a very natural process, she's aware of it, I'm being postmodern, before it was fashionable." ()
Najlepsie zivotopisy su tie, ktore sa neboja vymyslat si, ved skutocny zivot je nezchytitelny a casto inemu ako povodcovi zivotopisu utajeny. Najlepsie zivotopisy vedia, ze dolezite je vytvorit esenciu pravdy, iluziu, atmosferu doby a zivota. A to tato posahana UK komedia o hudobnom a zivotnom style prelomu 80. rokov ma. Bojim sa, ze novy zivotpisny film Kontrol o I.Curtisovy, aj ked pravdepodobne realite presnejsi, nebude tak dobry, ako tento vymysel. ()
Galerie (63)
Zajímavosti (4)
- Zpěvák Morrissey odmítl použití hudby své kapely The Smiths ve filmu, protože měl spory s vydavatelstvím Factory Records Tonyho Wilsona. (Dolores Haze)
- Slavný manchesterský klub Hacienda, kde se film částečně odehrává, byl zbořen v roce 2000. Dnes byste na jeho místě našli luxusní byty. (Dolores Haze)
- Film se od skutečnosti v některých detailech liší. Například naznačuje, že se Ian Curtis oběsil v dětském pokoji při sledování televize. Ve skutečnosti se tak však stalo v kuchyni. První epileptický záchvat pak Curtis nedostal na pódiu, jak je tomu ve filmu, ale v autě na cestě domů z koncertu Joy Division. Ve filmu se také Tony Wilson (Steve Coogan) objevil na pohřbu Iana Curtise (Sean Harris), v reálném životě se však pohřbu nemohl zúčastnit, protože dostal za úkol postarat se o Ianovu milenku z Belgie Annik Honoré, aby zajistil, že nepůjde na pohřeb a nezpůsobí rozruch. (Petra46)
Reklama