Režie:
D.W. GriffithKamera:
G.W. BitzerHudba:
Carl DavisHrají:
Lillian Gish, Mae Marsh, Robert Harron, Sam De Grasse, Vera Lewis, Mary Alden, Elmo Lincoln, Olga Grey, Erich von Stroheim, Eugene Pallette, Wallace Reid (více)Obsahy(1)
"Otec filmové režie" (prosadil dramatizující a psychologizující detail, zaktivoval úlohu kamery, osvětlení, interpunkce, herce, zavedl retro-vsuvky, dokonale pracoval s paralelní a křížovou montáží, gradoval napětí zrychlováním frekvence záběrů z různých časoprostorových rovin, vytvořil katalog dodnes platných syžetových a žánrových prototypů...), vyznavač Bible, Dickense a Emersonovy filosofie soběstačnosti a mravního zdokonalování, vnímá životní konflikty jako pravý idealista, v kategoriích abstraktního dobra a zla, se sklonem k melodramatismu. Ve velkolepě vypravené babylónské evokaci chtěl přetrumfnout všechno dosud natočené v tomto žánru (v čele s italskou Cabírií), naopak v decentním příběhu Krista se inspiroval dokumentaristickými Pašijemi, ozdobenými rozptýleným světlem a velebností rytmu. Evokace Bartolomějské noci s modře vitrážovanými scénami zaujme využitím lesku dlažebních kostek a stropů v dekoraci a má nadnesený herecký projev v divadelním stylu společnosti Film d'art, která začátkem 10. let propagovala velké hvězdy jeviště. Střih spojuje v stále kratších pasážích různé epochy v příbězích, prostoupených historickou naivitou (a sjednocovaných obrazem Naděje - ženy s kolébkou), ale čtvrtý příběh s motivem stávky dělníků a dramatem justičního omylu je inspirován mentalitou Ameriky s charakterizací sociálních vrstev, tlumočením individuálních prožitků a psychologických stavů. Kromě nepochybných přínosů objevíme ve filmu i Griffithovu slabost: sklon k megalománii a nevkusu. Tehdejší průměrný divák ještě nedokázal z plátna číst všechny složité významy, střídání časových rovin jej mátlo a tak tvůrce, investující 1,9 mil. dolarů (předtím dosáhl velkého zisku filmem ZROZENÍ NÁRODA), zbankrotoval a neúspěch ho rozdrtil jako podnikatele i tvůrčí osobnost, takže se stal obětí vlastní superprodukce. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (100)
Kdyz jsem dnes z 35mm pasu videl dvousetminutovou rekonstruovanou verzi se vsunutymi okynky tam, kde se nedochovaly cele zabery, konecne do sebe vsechny dilky skladacky zapadly, vsechny motivy byly doreseny a vztah mezi liniemi se ukazal byt extremne dobre promysleny. Tohle dilo neni obdivuhodne jen pro svou monumentalnost a ambice, ale predevsim pro obrovskou miru vypravecske citlivosti. Po triceti francouzskych, italskych, ruskych, americkych a danskych filmech z roku 1916, ktere jsem tento tyden na platne zhlednul, je Griffithovo umelecke vizionarstvi neoddiskutovatelne. (A navic to byl bozi triapulhodinovy klavirni koncert. :)) ()
Megalomanský spektákel, s ešte revolučnejšími režijnými postupmi ako predchádzajúce Griffithovo dielo ZRODENIE NÁRODA. Úžasný a strhujúci film, ktorý však platí aj ako príklad z tej druhej strany. Po obrovskom úspechu prichádza pád ( zažilo to veľa, veľa režisérov ). V tomto prípade však pád len z komerčného hľadiska. Pravdepodobne najprestížnejšia a najrozsiahlejšia nemá produkcia v dejinách. ()
Predĺžený zostrih: Ty bláho, to je megalomanský nárez! A navyše geniálne pokroková filmárčina. ////////// Apendix: Len by ma zaujímalo, kde je tá údajná nuda, o ktorej tak často počúvam v komentároch. Zrejme svoje pátranie po odpovediach ukončím tým, že sme asi videli rozličné filmy. Áno, to je presne ono, veď ja som videl strhujúcu 198-minútovú (pamätám sa dobre, malo to o minútu viac) verziu! ()
Intoleranci jsem viděla až po Zrození národa, ale u mě to zafungovalo naprosto opačně. Zatímco Zrození národa byl komerční hit, mně se moc nelíbil. Intolerance měla ještě větší ambice, ale nenaplnila je a nebyla moc úspěšná. Zato mi se líbil tento film mnohem více. Určitě se jedná o zásadní dílo kinematografie, takže každý, kdo do toho chce trochu kecat, by Intoleranci neměl minout. Na můj vkus sice na němý film dost ukecaný (množství vysvětlujících mezititulků), ale i tak dobrý. Zase inovace co se týče stylu točení, techniky, po technické stránce na svou dobu dost dobré. Příběhy silnější i slabší, ale celkově nápad fajn. Na začátku nám Griffith vysvětluje, kde se příběh odehrává, pak s tím přestává a to nahrává tomu, že příběhy začínají splývat a říká nám to jediné: zlo je stejné v každé době. ()
Intolerancia je predovšetkým fenomén, Griffithov scenár a réžia sú geniálne aj po dlhých rokoch. Film rozdelený do štyroch častí, ktoré reflektujú na isté časové roviny je predovšetkým o ľudskej neschopnosti akceptácie a intolerancii. Rozvláčne nemé dielo však vyžaduje divákovu spoluprácu a trpezlivosť. ()
Galerie (10)
Photo © Triangle Film Corporation
![Intolerance - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/159/747/159747887_00ab86.jpg)
Zajímavosti (39)
- Vězeňský kaplan v moderní době je ve filmu ztělesňován skutečným kaplanem. (Kulmon)
- V mezititulcích byl použit název a některé verše z Whitmanovy básně “Out of the Cradle Endlessly Rocking". (džanik)
- Mnoho komparzistů se během ”bitev” tak vžilo do svých rolí, že si navzájem způsobovali skutečná zranění. Na konci jednoho natáčecího dne bylo ošetřeno celkem 60 poranění. (džanik)
Reklama