Humr

Netuše, do čeho jsem to šlápla, si řikám: Trier? Haneke? A ono ne. Někdo úplně jinej, ale stejně postiženej. V jedný totce nesmíš být singl, jinak z tebe bude zvíře, v druhý se nesmíš párovat, leda by sis chtěl vykopat předem hrob. Pecka nápad, bizarní podmínky a pravidla, ALE! strojově a bezemočně jak panenky na klíček hrají všichni, takže jistě vklad režiséra, ale nechápu proč. Vadilo mi to. Jinak je humr něco, co se každý den vskutku nevidí. Jdu na Špičák :). (19.01.2016)

Tož vitejte ve městě, ve kterém vás můžou zatknout a odvést pro absenci stálého partnera ve vašem životě, a především vitejte v hotelu, kde vás dle vlastního výběru za 45 dní promění ve zvíře! :o) ... Pro takovéto podivné komedie ve stylu Lesterovy Obývací ložnice či vybraných kousků z dílny Jeana-Pierra Mockyho mám od jisté doby slabost a těší mě, že se pořád najdou tvůrci, kteří s podobně laděnými náměty z absurdního prostředí s absurdními zákony i postavy dokážou přijít ve filmu i dnes. Ten ústřední nápad je tu nesmírně originální, děj má docela zábavný průběh naplněný různými bizarnostmi a vtipnými kuriozity přítomnými často i jen v pozadí pro všímavé diváky (např. procházení velblouda či plameňáka pár metrů za postavama během dialogů v lese), samotný děj mě chytil a napínal mě, s čím vším ještě vyleze a jakým směrem se osud hlavního hrdiny chyceného do pasti bude vyvíjet. Na druhé straně (berte ale můj názor jako čistě z laického pohledu diváka) jsem se nejednou během filmu ptal, zda právě toto je námět vhodný pro dvouhodinovou(!) stopáž a výrazně artovou formu plnou dlouhých uměleckých záběrů, skrze níž se zřejmě režisér snaží udělat z podobného námětu cosi hlubokého. Po necelé polovině, kdy jsem si dopřál během sledování malou pauzu, jsem nakonec uznal, že pomalé tempo má v některých scénách svůj význam, neboť umožňuje divákovi lépe procítit tu absurdní situaci Davida z dramatického úhlu pohledu + rovněž k dost silným závěrečným 20ti minutám (které můj celkový dojem hodně silně rozkolísaný mezi 3 a 4 hvězdičkami též dost zachraňují) tento styl velmi dobře sedí a od ostatních absurdních komedií podobného ražení vlastně Yorgos Lanthimos svého Humra tímhle stylem i dost odlíšil. Nicméně i tak bych si v takovém filmu za sebe přál méně umělých artových záběrů (+ kratší stopáž), které zejména v první seznamovací třetině brzdily komediální potenciál, stejně tak méně zvrhlostí (víc než pár sexuálních hrátek mi vadily ty nechutné záběry na mrtvoly včetně psa) a na oplátku mnohem víc skutečného humoru. Zážitkem pro mě Humr i přesto byl, asi na tuhle vesměs dost povedenou filmovou podivnost jen tak nezapomenu, některé scény mě přímo nadchly, jiné znepokojily a asi dost z nich mi dlouho zůstane v paměti, ale stejně si nejsem jist, zda právě vzhledem k onomu poměru výše zmíněných indegrediencí půjde o film, který bych si v budoucnu chtěl pustit znovu. Ty 4 hvězdičky jsou z mé strany výrazně slabší. [75%] **** Jinak nemohu si pomoct, ale Colin Farell v hlavní roli mi tady vzhledově neskutečně připomínal francouzského herce Michaela Lonsdala zamlada a jak koukám do galerie, že Farell v reálu i dalších filmech vypadá úplně jinak, docela by mě zajímalo, zda v tom byl záměr či nějaký hlubší odkaz. (16.01.2022)

Nejdřív se Humr tváří strašně inteligentně, složitě a umělecky, ve finále to je jen trapný pokus režiséra přesvědčit diváky, jaký on je sofistikovaný a yntelygentný umělec.Že to nedává sebemenší smysl je jedna věc, že se lidi nebrání a přitom by k nějakému povstání mohlo dojít hned prakticky bez následků, ale dejme tomu, že to je tak nastavený zastrašující fašistický systém, to už nemění nic na tom, jak špatně funguje motivace postav a jejich nelogické chování vás bude iritovat několik týdnů po skončení projekce.Farrell mohl s Weiszovou utéct asi milionkrát a chování hlavní postavy ke konci je naprosto proti jeho dosavadnímu jednání.Začátek mě docela bavil, ale pokud se režisér snaží točit takzvaný ''umělecký'' film, neměl by scénář bej úplně debilní a Humr nám nabídne na můj vkus až moc debilit.Rádoby složitý umělecký film, který ve finále působí jakoby scénář psala 15. letá puberťačka.50%. (25.07.2016)

Pri sledovaní filmu som si povedal, že toto je skutočne dobre poňatá satira na všetky moderné a najmä nezmyselné pravidlá, kde chcú mať ľudia proste kontrolu nad všetkým. Hlavný hrdina je veľmi sympatický a to je len dobre. Mnohé scénky fungujú skvele a je v nich dobrá dávka humoru, na ktorú sa skutočne dobre pozerá. Občas ale trošku rozprávačstvo nie je úplne super a vie otravovať. Človek si na to musí zvyknúť. Záver je každopádne super a funguje, len nevieme ako to teda vlastne dopadlo. Čo je síce fajn, ale súčasne by som asi chcel vedieť čo bolo ďalej. A rovnako si nemyslím, že je to film, ktorý by som chcel vidieť ešte raz. Nemyslím si, že by zanechal negatívny dojem, ale aj tak si myslím, že je to film na jedno pozretie a stačí. Hodnotenie: B (02.02.2016)

Grécky režisér - Yorgos Lanthimos, nakrúca extrémne čudesný a podivný, vizuálne atraktívny - absurdno - bizarný, science - fiction v ľudskej spoločnosti, kde nefungujú CITY, môžu sa objaviť, ale len u výnimky, t.j Colin Farrell a Rachel Weisz, vôbec film taktiež prosperuje i kvôli hereckému obsadeniu, z ktorého občas poriadne mrazí, ani neviem, o čom je tento film, čo chce vypovedať, čo chce vysvetliť, skrátka - ťažko definovateľný, možno bádať smery, ktorými sa uberá, ale pochopiť ho, ako celok, je takmer nemožné, filmový hlavolam, ktorý z určitej strany, dokáže fascinovať, najmä - ako hrajú herci + kamera, to vytvára - fascinujúce obrazy, ktoré nevídať často, je samozrejme dnes - aktuálne. Boli momenty, keď som neveriacky krútil očami nad obsahom deja, scenára, správania sa postáv, ale všetko je to tak zaujímavo - okorenené, že som ostával, ako nemý. Nechápal som, o to viac, som sa ponoril do tohto - imaginárneho sveta - plného absurdít. Vynikajúce herecké výkony - hercov, ktorých spomínam na začiatku. Naozaj, ojedinelý film, ktorý by som chcel do budúcnosti, stretávať častejšie. Podotýkam, že každému to sadnúť nemusí, utopí sa vo filme, ktorý ho môže psychicky zdeptať... (02.01.2016)