Křížová cesta

Tento film mi dosť pripomínal film Camino ( Camino ) a tiež som sa nad ním podobne zamyslel. Tento film je pre mňa tak istou veľkou záhadou, ako film Camino. Hneď vysvetlím v čom a teda nechápem jeho zameranie, ukazuje teda ľudí čo veria v Boha a veria v neho dajme tomu dosť nadpriemerne a všetko analyzujú či je v súlade s ich vierou. No lenže nechápem či tento film je kritikou prehnanej viery, alebo propagáciu viery a to je na týchto dvoch filmoch to zvláštne a dosť dôležité. Ono najprv to vyzerá jednoznačne a potom sa film skončí tak divne, že som sa chytal za hlavu. No len bohužiaľ kontroverzné témy možno sú silné, ale v tomto prípade sa dalo všetko aj lepšie zahrať a ešte lepšie rozrozprávať príbeh a tak to by som chcel asi veľa. Tento film teda otvára zaujímavú tému o tom ako veľmi môže viera ovplyvniť náš život a možno niekedy aj niekoho "šikanovať" v jeho normálnom vývoji, ale to je už na každého posúdení, ako pochopí tento film. (14.08.2016)

Úvodní patnáctiminutovka je slušným rozehřátím, pak přijde další scéna točená na jeden zátah, po ní další, pak další, takže střihač se moc nezapotil. Ale o to tu vůbec nejde. Všichni děláme chyby, jen rodiče ví všechno nejlíp, protože jsou přeci starší a moudřejší. Komorní drama o ortodoxní křesťanské rodině se na víru dívá mnohovrstevnatou optikou, pokládá mnoho otázek, upozorňuje na zrádné hranice oddanosti. Zároveň je velmi soustředěným dílem, které čerpá ze symboliky křížové cesty. Jeden zmařený život, solidní zážitek na zamyšlenou. Čtrnáctiletá Marie cítí namísto revolty vůči autoritativní matce, která utlumí její přirozené náctileté potřeby, zmatek z reálného selhání její víry. Jedna pomatená dívčí hlava a filmoví vědátoři mají co žrát. Život je prý plný možností. (27.01.2015)

Asketický způsob života jde ruku v ruce s asketickým zpracováním. Maria je ochotná pro Boha zemřít, stejně tak i kameraman by raději zemřel, než aby pohnul kamerou. Celkově pak Křížová cesta balancuje na hraně mezi tragi(komi)ckou obžalobou katolických dogmat a oslavou bezmezné víry a sebeobětování. "A co v tom sboru zpívají? - Hlavně Bachovy chorály. A ještě gospel a soul. - Víš, že taková hudba může zákeřně působit na posluchače. Bubnování a monotónní zvuky kytary dokážou navést člověka na nemravné skutky..." (08.01.2015)

Řada lidí si bude Křížovou cestu vykládat (a už se tak děje) jako lehce ironickou, ale v zásadě tragickou obžalobu katolických dogmat a jejich ničivých účinků. To je sice možná do určité míry pravda, ale je to zároveň notně omezený způsob, jak na tento film nazírat. Podle mě se totiž současně s výše uvedeným dá dobře chápat jako oslava té nejradikálnější víry - ne té, která lpí na pravidlech a obřadnostech, aniž by si přitom uvědomovala jejich vyprázdněnost, ale té, která je dovádí do těch nejzazších důsledků. Protože jenom taková víra je skutečně revoluční a jedině konání z ní vycházející může vést až k tomu, čemu bychom mohli říct zázrak. V tomto smyslu se pak Křížová cesta nejeví jen jako snímek o náboženství, ale o ideologii obecně. Doufám, že to někdy uvidí Žižek, protože věřím tomu, že by byl nadšen. (26.10.2014)

Mariou zmietajú myšlienky, predstavy, túžby - ovplyvňujúce faktory, ktoré sa v určitom veku začnú objavovať. No mladá dievčinka je pod silnou taktovkou svojej mamy a farára, ktorý deťom hlása, aby ako bojovníci Ježiša Krista zaňho bojovali (pojem "bojovník" už nemôže byť väčším paradoxom) aby sa nedali zlákať hriešnou hudbou, nie to ešte mali nejaké bezbožné sny. Rodičov treba poslúchať. Rodičia majú pravdu. Ale rodičia tiež musia poznať určité hranice. Namiesto ostrých zákazov stačilo trochu pochopenia. Štrnásť zastavení, ktoré vás dovedú k odvrátenej strane viery, k jej manipulovaniu. A zároveň, aby ste náhodou nemali jednoznačný názor keď skončí film - blikne to, kvôli čomu sa toľko ľudí, ja medzi nimi, utieka k viere, modlitbám a niekedy devastujúcim dodržiavaním pravidiel - zázrak. Pretože každý sa nejeden raz v svojom živote ocitneme v momente, kedy po ňom kričíme. (20.11.2016)