Baraka - Odysea země

Člověk se pohybující, člověk se přizpůsobující, člověk fantazírující a folklorizující. Člověk věřící a přesvědčený, člověk oddaný, člověk podmaňující si, člověk robotický, člověk pracující, člověk přežívající. Pohyb je člověku dán, a nelze ho zastavit. Pohyb je pro nás nutnost, potřeba a touha. Člověk se pohybuje všemi směry, a nelze ho zastavit. Člověk se nezastavující před ničím. Člověk zhoubu fauně i floře přinášející. Člověk žijící v klidu a symbióze i člověk uspěchaný. Člověk tvořící a své výtvory zanechávající. Člověk ŽIJÍCÍ a točí se společně s planetou, visící v temném prostoru a závislé na slunci. Člověk si neuvědomující, kde to vlastně žije. Velmi slušně sestříhaná podívaná na tu naší úplně obyčejnou a malou planetu, na jejímž povrchu se ovšem skrývá něco velmi ojedinělého. Každý den, to lze vidět. Stačí se jen dívat...člověk oslepený a zaslepený. Určitě bych se nebál ještě drsnější sondy do lidského svědomí a praktik nemilosrdného businessu i silnější hudba, by mi dopomohla k plnému počtu. (22.09.2013)

Ano, jen čtyři a ještě k tomu slabší... Baraka je tříšť úžasných, úžasných střepů, které ale do krásné vázy nesložíte, i když to první půlhodinu vypadá, že to půjde. Jenže pak je mnohovrstevná esej o všudypřítomné nadčasové pokoře dost podivně a nesouměrně zkombinována s pokorou zcela prostým a příliš jednoznačným pohledem na některé křiklavě záporné křiklavosti současného a rozbitý koncept je až v závěrečné třetině snaživě, ale ne zcela dotaženě spojen v jakýstakýs celek. Během filmu jsem se mnohokrát začal rozehřívat... a pokaždé to dopadlo stejně, dříve nebo později jsem měl pocit, že tyhle dva krásné obrazy po sobě neklouzají, ale drhnou a ztrácejí lesk, že by bylo lepší, kdyby ten první trval déle i na úkor toho, že ten druhý vůbec neuvidím. Byl bych v hodnocení ještě o jednu hvězdičku přísnější, ale alespoň to již zmíněné zosobnění pokory (pro mne hodnoty jedné z nejvyšších... a v současném světe kolem mne bohužel hodnoty odcházející) nakonec film v poslední části znovu rozvinul a obloukem propojil s úvodem a vlastně, docela vynalézavě, s prostřední částí . A nejlepší segment? Ten úplně první... s nehybným malým rezavým primátem v teplé lázni horkého zřídla v srci mrazivých(?) velehor... geniální... ty pocity... takhle nějak prociťuji současně a vcelku své spojení s Tvůrcem a vším okolo a současně hájím svou individualitu.... (04.09.2008)

Změť působivých záběrů a hudby ještě nedělá dobrý film. Někdy je méně více. Co takhle si vybrat určité téma a soustředit se na něj. Srovnám-li to s podobným dokumentem Ptačí svět http://www.csfd.cz/film/35425-ptaci-svet-peuple-migrateur-le/ , tak okřídlenci vyhrávaj na plný čáře a to jak svou konzistencí-koherencí, lepší hudbou, tak i díky náznaku příběhu, ale převším díky jasnému zaměření na jedno téma. Ptačí svět netrpí takovou roztěkaností jako Baraka. // Abych jen nehaněl tak některé záběry stáli fakt za to: (opička na začátku a kuřata + lidi nědky ke konci). Tím, že se dokument snaží ukazát příliš mnoho, nezobrazí nic pořádně. Zvěčnit krásu a rozmanitost naší planety v jednom filmu je nemožné. (12.02.2007)

"Baraka - Odysea Zeme". To malo byť akože čo? Vraj fascinujúci obrazový epos podfarbený strhujúcou hudbou. Že vraj pôsobivý nevšedný zážitok, vzrušujúca vizuálna báseň. To určite! Leda tak hovno! Deväťdesiat dva minút príšernej nudy. To som mohol radšej čumieť na prepínajúci sa šetrič obrazovky na notebooku a pustiť si ku tomu nejaký sračkový ezoterický hudobný šunt. Nie som vymetený feťák, pomätený slniečkár ani smradľavý hippiesák, takže tento titul ma nemal čím zaujať. Bola to pičovina! * (07.03.2018)

Trochu jako dokument, jen bez komentáře. Ten si můžete tedy udělat sami :-) Taky by mohla Baraka posloužit jako doporučení pro cesty na dovolenou...na kterou je ale třeba si připlatit :-)...ale taky bych na některá místa určitě nejel...některé zase působily úchvatně. Takže spíše průměrný dokument s několika pohlednými krásami naší země a kultury národů. 50% (19.03.2010)