Ostrov

Nevím, co jsem v této choré úchylárně měl hledat a je mi to docela jedno. Není normální natočit film s hloubkou (alespoň většina ji tam vidí) tak dobře ukrytou, že vyhlíží jako primitivní přehlídka masochismu, fekálností, brutality a sexu. Ti, co v tom cosi krásného a úžasného našli, museli už dopředu vědět, že to kdesi v tom hnusu je, jinak to není možné... 30% (31.07.2010)

Mooc dlouho jsem se rozhodoval, jestli tomuto snímku (opravdu se tomu nedá říkat film) udělit 4, nebo 5 hvězdiček. Celé mé dilema se točilo kolem umělého prodlužování konce (snad proto, aby režisér dosáhl obligátní hodiny a půl)..zbytečně! Vzhledem k jeho poetičnosti stačilo klidně nějakých 75 minut..tím by odpadlo jakékoliv nastavování závěru. Mno..ale protože mě tohle dílko jako celek naprosto uchvátilo (první, co jsem od Ki-duka shlédl), tak jsem musel udělit, i přes pár výtek, hvězdiček pět! Ale stejně si myslím, že to celé mělo nějaký háček! :) (02.10.2005)

Drsně poetický příběh, odehrávající se na jakémsi jihokorejském jezeře. Dva mladí lidé, zjevně ne příliš šťastní, se setkávají a postupně sbližují, ač je toto sbližování dosti bolestivé, a to jak psychicky, tak fyzicky. Oba před něčím utíkají. V jeho případě nám režisér dal krátce nahlédnout do jeho minulosti, v jejím případě můžeme jen hádat, co bylo příčinou toho, že se dostala až sem. Ani po tomto filmu se ze mě nestane Kimův fanoušek, ale musím uznat, že to bylo docela příjemné zpestření. (15.10.2006)

Ostrov je silná dávka poézie, žiada si otvorenú myseľ, ochotnú neustále prehodnocovať, nechať sa viesť i vrátiť na začiatok a opäť to skúsiť inakadiaľ a to všetko, nech sa páči, už pri prvom sledovaní, pretože áno, je čas si triediť myšlienky. Ale úplne najlepšie je možno neriešiť nič, iba si dušu aj telo ukolísavať vlnením vodnej hladiny, nechať sa vzápätí strhávať záchvatmi ukrutnej bolesti, tíšiť ju inou bolesťou alebo kratučkým šťastím a slasťou ...a celý ten čas tušiť či vedieť, že tam niekde dole nás čaká bezhlasná, temná a chladná hlbina. Ostrov, muž, Žena... všetko! [100%] (22.07.2008)

Na jednu stranu mě Ki-duk ničim nepřekvapil, na stranu druhou, jde tady docela do extrému,v porovnání s ostatníma jeho filmama, který sem zatim viděl. To co už považuju za jeho poznávací znamení se opět dostavilo. Nevypráví se dialogama ale obrazem, stejně jako v Bom yeoreum gaeul gyeoul geurigo bom a v Hwal se děj odehrává na vodě, a stopáž filmu je zase někde kolem hoďky a půl, za což se Ki-dukovo filmům vděčnej, protože často se stane, že mě dobrej film uplně odradí tim jak je dlouhej. Uplně mě udivuje jak dokáže Ki-duk Kim a vlastně i obecně jihokorejská kinematografie spojit brutalitu s poezií a uplně změnit divákovi pocity při pohledu na násilí, ať už je to OldBoy nebo Seom. O scénách s háčkama tu už v jinejch komentářích bylo popsaný dost a dost. V podstatě se tu nejedná o nějakou silnou dějovou linku, a celej film je spíš (jako vždy) o pocitech, emocích, sexu a brutalitě... a z toho dohromady vznikající hodně zvláštní poetický atmosféře, kterou si nedokážu navodit jinde než u jihokorejskejch filmů. (13.11.2009)