Ostrov

O režisérech se nezřídka mluví jako o malířích filmového plátna. Pro mne je tím nejvýraznějším malířem právě Kim. Schválně si zkuste během projekce na chvilku film pozastavit. Téměř vždy se vám naskytne úchvatný pohled na tichou poezii podanou nahlas a otevřeně, jako jako kdyby to v momentě namaloval. A ač bezeslov, obsahem překonává Tarantina... (10.12.2005)

Asi jsem nějaká divná. Prostě mě to nebralo. Ty tři hvězdičky jsou za vizuál, skvělou kameru. Určitě se mi pár záběrů bude dlouho vracet, barevné chatičky plující na hladině a se svojí loďkou mezi nimi proplouvá dívka, nabízí rybářům kávu... taky sebe, když budou chtít. Někdy chtějí. Někdy jich chtějí ještě víc a ona k nim ze břehu přiváží lehké dívky. No...byla to taková dlouhá, hodně zvláštní němá groteska, a já docela trpěla. Omlouvám se, pane Ki-duk Kime, snad někdy jindy mě uchvátíte víc. (12.12.2016)

Mooc dlouho jsem se rozhodoval, jestli tomuto snímku (opravdu se tomu nedá říkat film) udělit 4, nebo 5 hvězdiček. Celé mé dilema se točilo kolem umělého prodlužování konce (snad proto, aby režisér dosáhl obligátní hodiny a půl)..zbytečně! Vzhledem k jeho poetičnosti stačilo klidně nějakých 75 minut..tím by odpadlo jakékoliv nastavování závěru. Mno..ale protože mě tohle dílko jako celek naprosto uchvátilo (první, co jsem od Ki-duka shlédl), tak jsem musel udělit, i přes pár výtek, hvězdiček pět! Ale stejně si myslím, že to celé mělo nějaký háček! :) (02.10.2005)

Tak tohle se hodně nepovedlo. Kéž bych aspoň pochopila konec, ale přišlo mi, že Kim ho nechal jen tak doznít a rozpustit, protože sám nevěděl jak dál. Možná jsem viděla hodně jeho filmů za sebou, ale to by byla jen chabá útěcha. Okázalé mlčení mi tady přišlo vyloženě kýčovité a hrdinku bych poslala nejspíš na psychiatrii. Postavy jsou nesympatické a jednají naprosto bezmyšlenkovitě. (03.03.2009)

Němé, obrazové vyprávění o tvrdohlavé lásce, která povolí až když se dostane do kontrastu s brutalitou a bolestí. Přesně s touto komparací Kim Ki-duk pracuje, nejdřív jsou to pěkné obrazové scénerie a poetická atmosféra versus srací scény, pak násilí a lacinný sex versus silně emocionální pohledy touhy a nakonec nezapomenutelná scéna s rybářskými háčky, která představuje obojí zároveň. Jenže jinak není tento snímek zdaleka tak bohatý a propracovaný jako mnohem krásnější 3-iron, či Jaro, léto, podzim, zima. Těžko žádat od tak poetického a metaforickém filmu více dějě, ale ono to opravdu chtělo více /něčeho/ a nemyslím tím delší stopáž. 7/10 (07.05.2009)