Takovej barevnej vocas letící komety

Dokument v těžce televizním low cost formátu. Jasně, že se s tím asi počítalo a ani jsem nečekal, že bych se dozvěděl moc nového. Co je důležitější, že vůbec něco takového vzniklo. Žádná sentimentální pocta, ale realistický i když nijak objevný obraz legendy. Časem se zapomene a už nyní se dost zapomnělo, takže jen dobře. (07.10.2015)

Hudba Psích vojáků mi už dlouho lebedí v srdci a radostně se v něm pošťuchuje se šťavnatými cuckami cholesterolu. Z jejich textů rovněž pramení můj oblíbený citát, který zní takto: "Vraž jí tam čuráka, až se chytne oltáře" Filip Topol. A je toho víc. Jejich hudba mě dostala na tolik vrcholů, že by mohla směle konkurovat mé pravé ruce. Tedy za předpokladu, že se ten psychický vrchol dá srovnávat s ptákovým vrcholem. A co tenhle dokument? Na ten platí jiný předpoklad - předpoklad, že každá nová informace, která mi pomůže dokreslit obrázek o jejich existenci mimo záři reflektorů, se rovná zlatu. Za tohoto předpokladu jsem poměrně spokojený. Na druhou stranu však musím souhlasit s ostatními, že tvůrci nešli, co se osobnosti Filipa Topola týče, až na dřeň. Jsou tu určité náznaky temnoty jeho charakteru z úst Jáchyma a spolukapelníků, ale to vše se jaksi rozplyne jako menstruační krev v dešti, když si berou slovo jeho ženy. A to je kurva škoda, protože uhovněné šmouhy na duši nás dělají lidmi a aplikace rčení "o mrtvých jen dobře" je v tomto případě poněkud nešťastná. (24.12.2015)

Opravdu zajímavá osobnost, na prahu geniality a sebedestrukce a jsem rád, že jsem se o něm a o Psích vojácích něco dozvěděl. Kromě jeho hudebního projevu mě úplně fascinoval ten jeho projev pěvecký, kdy do toho dával opravdu všechno, a taky ten lidský, kdy si říkám, že bych ho chtěl znát víc a něco s ním zažít. Dokument je ale odfláknutej, jak kdyby to byl nějakej díl z 13. komnaty a nejhorší bylo, že tam nebyly jména, místa, data. Mohl jsem si vlastně jen domýšlet, kdo to o něm zrovna mluví. A pak ten francouzský úryvek (asi z jeho tvorby), tomu taky chyběly nějaké titulky nebo více informací. (14.03.2021)

Psychologický, nikoliv faktografický, portrét osobnosti žijící hudbou a skrz hudbu. Divák si musí svůj názor složit sám ze střípků výpovědí a ukázek. A bude to určitě názor osekaný a nepřesný, protože nikdo nedokáže něco takového beze zbytku pochopit. Stálo to vůbec za to - talent a posedlost za cenu takové bolesti? Ale tohle není věc výběru. (08.10.2017)

Filip Topol byl dost zajímavá osobnost, aby to tenhle dokument zachránilo. Jinak to je jako každý konvenční portrét nekonvenční osoby spíš takové plutí po povrchu a na vlně jeho příznivců. Vzpomněl jsem si na Filipovo album Střepy – tohle jsou také spíše jakési střepy jeho života (a mnoho z nich už bylo někam zameteno a zřejmě leží v popelnici). :-/ (08.10.2017)