Le Chat
Le chat - l'implacabile uomo di Saint Germain
The Cat
Režie:
Pierre Granier-DeferreKamera:
Walter WottitzHudba:
Philippe SardeHrají:
Jean Gabin, Simone Signoret, Harry-Max, Yves Barsacq, Annie Cordy, Carlo Nell, André Rouyer, Jacques Rispal, Georges Mansart, Nicole Desailly (více)Obsahy(2)
Předměstí Paříže, které neúprosně bourá postupující moderní výstavba. A stejně jako se rozpadají domy, rozpadají se i poslední zbytky lásky a přátelství dvou manželů, bývalých cirkusových artistů. Jejich soužití je plné schválností, krutostí a citového zraňování. Oboustranný unavující „teror“ se stupňuje a nabývá tragických rozměrů. Film Kočka režiséra Pierra Graniera-Deferra, natočený podle Georgese Simenona, je především hereckým koncertem Jeana Gabina a Simone Signoretové. Oba byli za svůj výkon oceněni na filmovém festivalu v Berlíně. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (90)
Julien bolestně cítí, jak z něho utíká teplo života, vidí, že jeho žena je na tom stejně a tak už ji nedokáže dávat mužskou lásku obsaženou v obdivu a zájmu. Upne se k náhradě - kočce, která mu přípomíná hebkost a mrštnost jeho ženy, když byla mladá. Jenže Clemence neztratila ani ve stáří nic ze své ženskosti a tak v kočce vidí svého konkurenta. Minimalistické drama o lásce, které se obejde bez sboru dunících smyčců v podresu a patetických dialogů, a místo toho se noří do hloubek lidských duší. A i když jde jen o přepis knihy G. Simenona, využití přestavby francouzského města na moderní city jakožto rovnoceného partnera hercům, dává filmu neopakovatené kouzlo. ()
Kočka je bezchybně a velmi bolestně působící drama, které v každé scéně vysílá atmosféru zmaru a beznaděje. Francouzské filmy mi někdy přijdou tak nějak povrchní, ale tohle rozhodně není ten případ, tento film je platný univerzálně. Herecké výkony jsou skvělé, uvěřitelné a hlavně nijak přehnané, hodně projevu a emocí si herci nechávají uvnitř, což je vy výsledku ještě působivější. Skvělou práci odvedl i režisér, zejména způsob jakým vložil dávné zamlžené vzpomínky, na doby kdy vztah obou ještě vzkvétal, nebo za neustálou přítomnost bořících se, kdysi krásných domů. Úžasné. ()
Nejdřív jsem tomu dala tři hvězdy, ale po jednodenním přemýšlení jsem se rozhodla pro čtyři. Děj byl celkově tak trochu o ničem, ale i přesto jsem se na to vydržela koukat do konce. Tak trochu jsem tušila, jak to asi dopadne, ale zajímalo mě, co se stalo s tou kočkou. Tenhle druh filmů nevyhledávám, ale tohle nebylo špatný. ()
Jeden z nejsmutnějších filmových příběhů, co znám. Tenhle film by měl být zakázán osobám, které nejsou v perfektní psychické kondici, mohl by je dovést k sebevražednému puzení, tak silnou má atmosféru. Nechce se mi vláčet s pověstnými nočními ptáky do Atén, abych zmiňovala perfektní výkony obou hlavních představitelů. Kočka je prostě filmová paráda, jakou uměl právě Pierre Granier-Deferre. Stejně, jako Klec (1975), řeší na malém prostoru a v minimalistických kulisách rozpad vztahu dvou lidí. ()
Láska z Juliena a Clémenceine již dávno vyprchala. Nyní jsou ovšem už příliš staří na to, aby začali znovu a jinak. Nemají si spolu co říct, společný život je dávno omrzel. Julien hledá útěchu u nalezené kočky, kterou ale jeho žena v návalu hněvu zabije. Vzájemná komunikace utichá nadobro, a tak si ani nedokáží přiznat, že v hloubi duše k sobě pořád přeci jen něco cítí. Jejich čas se ovšem nemilosrdně blíží konci. 70% ()
Reklama