Režie:
Jean-Paul Le ChanoisKamera:
Walter WottitzHrají:
Jean Gabin, Liselotte Pulver, Pierre Vernier, Noël Roquevert, Jean Tissier, Mary Marquet, Curd Jürgens, Claudine Coster, Jeanne Fusier-Gir, Serge Gainsbourg (více)Obsahy(2)
"Tulipán" tak přezdívají starému zahradníkovi z Argenteuil, který žije poklidným, nenápadným živote na okraji Paříže. Jako penzista si přilepšuje tím, že dává do oběhu padělané peníze. Ale vždy jen trochu a tolik, kolik potřebuje. Tahle zásada mu zajistila bezpečí po celé roky. Ale jeho mladý synovec se svou snoubenkou skromností zrovna neoplývají. Proč se spokojit s málem, když by mohli mít vilu na Riviéře a bourák. A tak je klidný život zahradníka a malíře Tulipána obrácen naruby.
Vedle Jeana Gabina se ve filmu objeví německá komediální herečka Lisette Pulverová. Roli rozervaného lehce dekadentního umělce si zahrál Serge Gainsbourg, který k filmu složil hudbu.
(oficiální text distributora)
Recenze (43)
Milá, příjemná, oddechová záležitost se skvělým Jeanem Gabinem, netuším, zda tu hrál/ztvárnil sám sebe, ale já mu to beze zbytku uvěřila.. Našla jsem pochopení pro jeho rozhodnutí žít v klidu, sám, stranou lidí, věnovat se zahradničení a malování obrazů, no a to padělání peněz bych mu stejně na konec odpustila.. K tomu tedy já mám tulipány ráda.. ()
Ze začátku to vypadá trochu jako kdyby se nemohli tvůrci rozhodnout, co chtějí vlastně točit. Ale když Gábin přijede na riviéru stane se z toho skvělá pohodovka hlavně díky mistru Gábinovi který je svým hereckým projevem opět dokonalý. a plný lidskosti. Je to asi jeho nejlepší role. Když film skončil, měl jsem strašně hezký pocit. A když jsem z filmu naměkko nemohu mu dát méně než 4. Zcela výstížný komentář: Enšpígl ()
Velmi příjemná podívaná. Celý film je cítit atmosférou staré Francie. Mám rád zelenou barvu a Jean Gabin je s ní zde příznivě spjat . Jeho zahrada je místem klidu a bezpečí, ale nejen jeho zahrada, hlavně klid , který sebou on sám nese. Film sice celkově nic neřeší, ale i přesto má své kvality. Krásná hudba a také přejezd do oblasti jižní Francie jsou nádherné momenty. Samotný závěr nakonec ani tak moc klišovitý není právě vzhledem k tomu, že se Gabin ani přes svou výhru, svého pohodlí a starého životního stylu na předměstí Argenteuil nevzdává. Dlouho jsem se už tak u nějakého filmu neuvolnil. Pravý naturalistický zážitek. Bravo Jean Gabin. ()
Jean Gabin nafasoval nejen velký množství hereckého talentu, ale i ohromnou lidskou noblesu, která je dokonale využita v tomto filmu. Příběh zajel nejkratší cestou přímo do mýho srdce. U některých scén mně bylo neskutečně krásně, třeba když Jean Gabin jel po silnici s povozem taženýho koněm, byl to jen záběr kamery, nic víc, ale mělo to v sobě takový kouzlo starých dobrých časů nebo jak nad ránem šel Tulipán malovat na pobřeží záliv. V tu chvíli jsem si nepřál nic jinýho než abych stál vedle něj, slyšel šplouchat moře, cítil poryv větru a všechno ostatní by mně bylo u prdele. Už dlouho mně nebylo u televize tak hezky, jako včera, když jsem sledoval Zahradníka z Argenteuil. ()
Nějak se nemůžu přehoupnout přes tři hvězdičky. Nenašla jsem na filmu nic, co by ho mohlo vyzvednout mnohem výš. Jean Gabin byl civilní a dokonalý, ale nic víc. Stále je to pro mě jen obyčejný příběh o strárnoucím muži, kterému převrátí poklidný život naruby příjezd jeho synovce a snoubenky. Hned jak se snoubenka objevila na scéně, tak jsem se nemohla zbavit dojmu, že ji odněkud znám a pořád jsem si lámala hlavu odkud. Ke konci filmu si mi vytězoslavně rozzářily oči a já na celý obývák vykřikla: "Vždyť je to naše komteska ze Spessartu!" Jo,jo, taky by tu trilogii mohli dávat. ()
Galerie (44)
Photo © NBC Universal
Reklama