Bídníci

„Ztratil někoho, kdo mu byl vším a na to se umírá.“ ALE „Zemřel šťasten, protože žil. Jako nastává noc, když se den chýlí ke konci.“ Ne, nebudu srovnávat Valjeana Gabina s Bídníkem Linem, není důvod. Obě adaptace jsou skvělé, každá je jiná a vidět jen jednu znamená ochudit se o druhou. I tady je fantastické obsazení, vítězný souboj s obsáhlou předlohou a propracované výkony všech zúčastněných. Nad románem spokojeně usínám, filmovou adaptaci spolehlivě obrečím. Nad touto jsem navíc přemýšlela o tom, že jakkoli se Jean snažil, bez ohledu na to, kolika lidem pomohl, jak mnoho dobra vykonal a jak často se zachoval laskavě, nesobecky nebo velkoryse, v očích společnosti a některých lidí zvlášť byl navždy bídníkem. Bohužel přesně tak to v životě chodí, ALE Jean i přesto zůstal úctyhodným mužem. (10.03.2017)

Film, který mě okouzlil jako malé dítě, film, který patřil k mým oblíbeným v pubertě a film, který zůstane jednou pro vždy mým oblíbeným. Milující Jean Valjean, který našel nový smysl života v adoptované dceři, tragická Fantina, která pro ni zemřela, romanticky rozervaný Marius váhající mezi láskou a revolucí, nešťastná Eponina a nesmiřitelný Javert. Filmové adaptace knih mě jako čtenáře velmi často zklamou. Tady mě naopak film přivedl ke knize a nadšení jenom narostlo. Myslím, že Eponina věta: "Jak to bylo? Co mi dáte, pěknou pusu na Silvestra? Teprv máme červen!" je jedno z nejtragičtějších vyznání lásky, co kdy ve filmu zazněly. (31.08.2010)

Každý, kto chce aspoň trochu seriózne hodnotiť tento klasický prepis Hugovho románu, mal by si uvedomiť, že bol napísaný pred 150 rokmi a nakrútený pre 60 rokmi. Že knižná podoba Bedárov má 1600 strán. Tú nemožno prečítať za popoludnie. A takisto nemožno čakať že film bude mať obvyklých 90 minút (to na margo tých, ktorí sa mrvili v kresle nevediac sa dočkať záverečných titulkov). Niekomu tento film pripadal ako rozprávka. Áno, je to istá forma rozprávky. Rozprávky o boji dobra a zla. Romantizmus je už taký. Zlé je, ak to píšu ľudia obdivujúci westerny, ktoré sú zväčša o tom istom. A nielen tie. Ale späť k filmu. Pokladám ho za najvernejší prepis Hugovho románu aj bez vyzdvihnutia Gabinovho prínosu k stvárneniu postavy Jeana Valjeana. Videl som aj iné verzie a už nemám záujem o ďalšie, rovnako tak, ako nemám záujem o žiadnu verziu Rómea a Júlie po zhliadnutí Zefirelliho filmu. Že päť hviezdičiek ostáva nedotknutých som snáď ani nemusel písať. Trpko smiešne je, že v dnešnej zlodejskej dobe asi nikto nepochopí dobu, v ktorej sa niekto pre krádež bochníka chleba dostal na galeje. (17.02.2018)

Velkolepé zpracování Bídníků 50. let je typickým velkofilmem této epochy. Na rozdíl od prvního francouzského zvukového zpracování se jedná o širokoúhlé barevné plátno hýřící spektakulárními barvami Technicoloru. Bída a ošklivost se netrpí, i ten největší chudák má jen méně elegantní účes a obyčejnější šaty. I ten příběh Fantine je prost onoho hmatatelného pádu na dno. Tito Bídníci jsou především přehlídkou klasického herectví Gabina, Bliera a Bourvila, ale o vystihnutí ducha románu hovořit nelze ani v nejmenším. (02.01.2021)

Jean Gabin sice jako vždy hraje Gabina, ale v případě Valjeana jde o dokonalou symbiózu. Také všechny ostatní figury tu fungují mnohem lépe než třeba v Hosseinově, dle mého, nepříliš povedené verzi. Ať už je to Eponina, jejíž osud i tady zůstává tou nejsilnější a nejpůsobivější částí příběhu, Gavroche nebo úlisný Thenardier, kterého Bourvil podává tak dokonalým způsobem, že přehrává možná i Gabina a ty části filmu, ve kterých se objeví, si zcela po thénardierovsku krade pro sebe. Totéž co pro figury, platí i pro většinu důležitých scén. Ve své filmové zkratce jsou na rozdíl od Hosseinovy verze přehledné, emotivní, věrnější předloze a ve všech ohledech fungující. (17.02.2017)