Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kdo se skrývá pod maskou záhadného starce? To sama pomsta přichází po letech… Dobrodružný francouzský film Hrbáč byl natočen podle stejnojmenného románu Paula Févala z období sklonku vlády Ludvíka XIV. Statečný šlechtic Lagardere je svědkem zákeřné vraždy Filipa de Nevers, spáchané královým oblíbencem Gonzagou, který se tak chce zmocnit velkého jmění rodu de Nevers. Slíbí umírajícímu, že před Gonzagovými úklady zachrání jeho malou dcerku Auroru. Tajně odveze dítě do Španěl, kde je vychovává, a po patnácti letech je vrátí matce, která nikdy nepřestala věřit, že se jednou se svou dcerou shledá. Do Paříže se Lagardere vrací v masce, ve které ho nepozná ani vlastní schovanka... Hrbáč byl vždy vděčnou látkou pro filmové zpracování. Jedním z jeho legendárních představitelů byl i Jean Marais. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (131)

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Prostě francouzská klasika. Ne že by ji nepoznamenal čas, ale pořád ji lze sledovat s pochopením ... i když se přitom možná neubráníte shovívavému úsměvu. Neboť šlechetný a neohrožený Henri de Lagardère tady bude stát už navždycky ... dokud nezvětrá i ten poslední kámen ze základů naší civilizace ... jako jediná jistota v celém široširém vesmíru. A bude připravený kdykoli bojovat a položit třeba i život pro svou krásnou schovanku - a pro právo a spravedlnost ... což bylo, je - a troufám si tvrdit, že i bude jevem řídce se vyskytujícím a tudíž hodným obdivu a následování. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Romantickou románovou předlohu jsem coby teenager přelouskal čtyřikrát a Hrbáč pro mě představoval dobrodružnou zábavu, kterou dnes nahrazují u příslušné věkové kategorie např. krváky od Kulhánka. Všechna ta žánrová klišé a nasládlé romantizující prvky naštěstí shazuje humorné odlehčení, díky kterému je film víc než jen snesitelný i dnes. Navíc Jean Marais coby hrdina bez bázně a hany dokazuje, že pro podobný typ rolí se typově výborně hodil a oprávněně za ně získal status hvězdy. Vhodně ho doplňuje i rozený komik Bourvil a nedílnou součástí úspěchu je pochopitelně i přítomnost krásných žen. Dnes už jsem samozřejmě někde úplně jinde, ale se třemi hvězdičkami nemám nejmenší problém. Celkový dojem: 60 %. Ve svém žánru a kinematografii své doby patří k tomu výrazně lepšímu, co nám čas uchoval. ()

Reklama

Kozlowski8 

všechny recenze uživatele

Jedno z nejlepších děl z těch mnoha klasických francouzských historických snímků 50. a 60. let. Jean Marais k mnohým z nich neodmyslitelně patří a dá se říct, že byly hlavní náplní jeho herecké kariéry. Hrbáč ale není jen prvoplánovitá, hloupoučká a naivní romantika - jako většina z těchto typů filmů. Příběh je vyvážený, má hlavu a patu, není přeslazený ani hloupý, obsahuje skvělé šermířské souboje a má spád a napětí. Moc jsem se bavil. 80%. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Nejklasičtější a zřejmě také nejromantičtější zástupce francouzsko italského filmu "pláště a dýky" s Févalovou zápletkou, která nabízí dostatek tajemna, dobrodružství i akce. Na šermířských soubojích si tentokrát dal Hunebelle záležet obzvlášť pečlivě. Maraisovi sice táhne na šestačtyřicet a jeho hrbáč zase nevypadá o tolik "zašleji" než Lagardere, ale stejně úplně chápu, proč se Marais stal takovou modlou. ()

topol999 

všechny recenze uživatele

Klasická akční romantika s Jeanem Maraisem. Je pravda, že bych ho pod maskou hrbáče stěží rozeznal. :) Nicméně mě tenhle film neoslovil. Jednak mi vadila skutečnost, že se mladičká Aurora zamiluje de facto do svého táty, dále pak to, že postavy vypadaly po 17 letech stejně (žádné vrásky, prořídlé vlasy...) a závěrem dabing M. Moravce na JM. Tam u mě jasně vyhrává Vladimír Ráž... Takže jen slabší nadprůměr. ()

Galerie (27)

Zajímavosti (13)

  • Keď sa v závere stretne Aurore so svojou matkou (obe hrá Sabine Sesselmann) a objímajú sa, tak v záberoch, kde sa pozeráme do tváre matky, stojí pri nich Passepoil (Bourvil), zatiaľ čo v záberoch, kde sa pozeráme do tváre dcéry, tam nikto nestojí. (ČSFD)
  • Lagardère (Jean Marais) v priebehu filmu zázračne strieda meče. Vidieť to môžeme napríklad v scéne, keď zhodí niekoľko vojakov zo sedla a potom, keď sa blíži k ich veliteľovi, vytiahne meč. Ten má bronzovo sfarbenú záštitu, ktorá v sebe má navyše otvory. Ale keď ním bodne veliteľa v sedle do sedacieho svalu, môžeme vidieť, že sa jedná o tradičný kord so sivou záštitou v tvare polgule, bez otvorov. (ČSFD)
  • Keď Lagardère (Jean Marais) vyhadzuje zo sedla prvých dvoch vojakov, môžeme si všimnúť, že sa jedná o ten istý záber, napríklad podľa stromu v ľavej časti obrazu. (ČSFD)

Reklama

Reklama